Vévodkyně

Jeden z těch dobových kostýmních filmů o tom, že být ženou šlechtice nebyla vůbec žádná idylka. Zde to ovšem narozdíl od Marie Antoinetty vychází, protože jsem se dokázal vcítit do emocí hlavní postavy a prožíval jsem tak její životní útrapy spolu s ní. A místy to bylo opravdu až mrazivé a jako celek hodně působivé. Tomu napomáhá jak výborná hudba, která dobře podkresluje hrdinčiny pocity, tak třeba nádherné kostýmy či výprava. A herecky je samozřejmě špička, protože Keira už je v korzetu jako doma a emoce z ní přímo srší. A Ralph Fieness je správně odměřený a chladný. Jestli máte rádi historická kostýmní dramata, tak s tímto rozhodně nešlápnete vedle. (03.02.2009)

Příběh trvalého vztahu dvou žen a jednoho muže je sám o sobě atraktivní a zajímavý. Doba a kostýmy jeho vyprávění velmi napomohly. Přes vnější líbivost jsem měl dojem, že všechno zůstává jaksi na povrchu. Pro všechny tři to muselo být zvláštní, pro ostatní neznámé trvající trauma, ale ve filmu vidíme spíše banální popisy nevěr, touhy po následovníkovi a chvilkových zamilovaností, které by nestály za pozornost, nebýt nádherných hisotrických kulis. (29.08.2009)

Neviem objektívne posúdiť nakoľko je tento filmový príbeh historicky verný - aj keď čerpá z diela známej anglickej historičky Amandy Foreman, ale je to naozaj vystihujúci pohľad do anglickej smotánky 18 stor. Ralph Fiennes ani nemohol byť "anglickejší" (aj keby som ho najradšej zaškrtila), znovu ukázal svoje výnimočné herecké kvality. Ani Keira Knightley však nebola pozadu, zahrala to s citom a dosť presvedčivo. Predpokladám, že film viac osloví ženského diváka, pretože empatia s hlavnou hrdinkou je - prirodzene - výsadou žien, obzvlášť matiek.Obetovať svoje deti pre vlastné šťastie a lásku dokáže máloktorá matka. Radšej vydrží aj nemožné!! (16.01.2009)

Chladné, odtažité, naducané a pyšné jako účes Georgiany, bez emocí, citů a pocitů. Vévodkyně ve mně vyvolala jen velmi malé množství empatií a R. Fiennes mi znovu potvrdil mou narůstající domněnku, že jeho dřívější role mě prostě zaujaly víc (ostatně mu to ani nevyčítám, prostě musel hrát suchara). Teď zůstanu u britské produkce - a to i ve stejném historickém období (přelom 18. a 19. století), ale raději se přesunu na východ do carského Ruska a pustím si Oněgina. (20.12.2008)

Potěšilo mě, že vstup do děje netrval moc dlouho, jak bývá u některých histrických filmů zbykem. Začátek má spád a určitě by se našel režisér, který by prvních dvacet minut dokázal natáhnout na celovečení film. V první polovinu bych označil za poutavý příběh - určitě znáte ten rádoby euforický stav, kdy nehybně sedíte zcela pohlceni dějem. Děj se postupně mění na více výpravný, ztrácí na tempu, ale příběh je stále zajímavý. Popravdě, čekal jsem trochu jiný vývoj (přece jen jsem dost ovlivněn filmovými neuvěřitelnostmi), když přidám živelnost Keiry Knightly v úvodu, očekával bych od její role větší průbojnost; ačkoliv nakonec jsem rád, že se režisér nenechal unést a držel se biografie, která dělá příběh skutečnějším. Nemůžu se ubránit srovnání s Other Boleyn Girl, oba filmy jsou si podobné jak tématicky, tak i bezvýchodnou situací (pro mě vítězí The Duchess právě pro větší spád děje). Těšte se na opravdovou Sofiinu volbu. *** Opravdu nemůžu nevynachválit Keiru. (05.01.2009)