Pozemšťan

Som neskutočne pohltený nápadom tohto dielka. Samotná myšlienka, ktorá borí a vyvracia, ale zároveň aj potvrdzuje základné fakty ľudského života, náboženstiev a celkovo evolúcie samotnej, je kapacitou využívania nápadov prakticky neobmedzená, až je vôbec zázrak, že z toho celého vznikol ucelený, hĺbavý, racionálny a rozumne spracovaný príbeh. Stačilo nepatrne zmeniť hlavnú myšlienku a celok by pôsobil ako nekompaktný, rušivý a zbytočný. Prostý, jednoduchý, všedný, radový či banálny, ani jeden z týchto prívlastkov filmu nemožno priradiť, pretože je ich úplným opakom. Subjektívny dojem bude u každého iný, podľa toho ako striktne vníma veci, o ktoré sa film opiera, ako dokáže týmto veciam otvoriť myseľ a tolerovať aj iné možnosti. Dej je poskladaný z čiastok a útržkov, účelných a zmysluplných viet, jednotlivých častí príbehu, ktoré vo výsledku dotvárajú obrázok, v ktorom nič nechýba a ani nie je nič navyše. Proste dokonalá harmónia. Spomeniem ešte celkovú zaujímavosť, napätie a zvraty s cieľavedomým a triezvym nadhľadom režiséra. A moju bezvýhradnú spokojnosť. 95%. (31.03.2009)

Neskutečně promarněný námět ve zcela ideálně dostačujícím prostoru malé chaty. Jasně, dolů to táhnou herci i televizní look, ale už hodně filmů dokázalo, že dobrý scénář tohle nepotopí. Bohužel se zajímavě rozjetý film vydává nikam, potenciál naprosto nevyužívá a povrchně klouže po profláklých událostech používaje rétoriku a filosofickou hloubku pro třetí třídy. Film neví, co chce říct - má ve svém středu anomálii hodnou miliónu otázek, výběr desítek cest kudy se rozvinout a něco říct, jak přinutit diváky k zamyšlení a místo toho hodinu generuje hloupé otázky skrz své ještě hloupější postavy. Všechny charaktery jsou šablonovité k pláči a z dlouho očekávaného rozuzlení pro hollywoodského diváka by se člověk poblil. Takové konečné zabití všeho, co mohl film nabídnout (to, že se to nestalo, je jedno) je na odpad. (15.02.2012)

Ke snaze přijít za každou cenu s nějakým „skandálním odhalením“, přiživované navíc zbytečným dramatickým hudebním podkresem, bych měl námitky, ale ta ústřední myšlenka je mi vážně sympatická. Velice jednoduchá, velice podnětná, ponoukající nás přemýšlet mimo rámec filmu. Jak ovšem naznačuje jedna z postav, můžete bádat nad postavením jedince v dějinách lidstva, nad výhodami a nevýhodami věčného života a prchavostí času, stejně tak jenom poslouchat a bavit se neotravným intelektuálním machrováním scénáristy. Hnidopiši by bezesporu objevili nějaké ty nesrovnalostí, jež neodpovídají údajům v moudrých knihách, leč faktografická přesnost není tím, oč zde běží. Stačí společně s tvůrci čistě hypoteticky uvažovat „co kdyby…?“, což jsem shledával nadmíru zábavným a ani mi nevadilo, že to celé (jako většina filozofování) vlastně k ničemu není. 80% Zajímavé komentáře: Eodeon, Radek99, verbal, Desperado, eye candy, TomBar, don_mingo, Naranyan (17.09.2011)

"Myšlenka je větší pomník než katedrála." Cituji z filmu Kdo seje vítr. Myšlenka je to co je potřeba k vytvoření příběhu, ať už jde o film, rozhlasovou hru nebo knihu. Myšlenka o tom, jací jsme a jak přemýšlíme o věcech, nejlépe o takových, které jsou mimo naši dosavadní zkušenost. Od toho lidské myšlení je. Podstatné není věřit, podstatné je objevovat a porozumět, dělat závěry na základě už známého. A o tom je i Muž ze Země. Způsob reakce ostatních, jejich otázky a osobní postoje byly podle mě absolutně přesné. Cokoli navíc by jen rušilo, naopak když John mluví o ohni a je slyšet krb, je to naprosto krystalicky čisté. A pro Bixbyho asi věc, jak se rozloučit se světem. 4.10.2011 Věčnej život, věčná osamělost, věčná opuštěnost. Vzpomínky na minulost se postupně tříští do dílčích obrazů a vjemů, který sotva držej pohromadě. Mezi jednotlivejma zábleskama paměti se roztahuje tma, plameny vzpomínek se rozpadaj na menší ohně, pak na plamínky svíček. Dokáže člověk držet v hlavě dojmy ze zážitků, který mu dřív připadaly nesmazatelně vrytý do mozku? Spousta vjemů postupně upadne v zapomění, knot svíčky dohoří. Někdy ale třeba je možný nějakej plamen živit silou vůle, silou lásky. Když nic jinýho, vzpomínka mi musí zůstat. (14.06.2008)

Filmy s veľkým odkazom alebo také, ktoré dajú podnet na premýšľanie tak to je presne moja šálka kávy. Ide o naozaj originálny námet, ktorý je rozpracovaný do perfektného scenáru a umocnený slušnými hereckými výkonmi. Dejová linka sa odohráva v príjemnej komornej atmosfére. Atmosféra však v tomto prípade nie je dôležitá, nejde o žiadny thriller alebo inú napínavku. Dôležitý je príbeh a myšlienky v tomto filme obsiahnuté. Vysvetlenie určitých historických súvislostí je totiž v tomto filme neskutočne dobre rozpracované (netvrdím že pravdivo). Pravda alebo klamstvo? To v tomto prípade nie je dôležité, pravda už naveky ostane ukrytá v prachu histórie, to čo tento snímok ponúka je však predostrenie svojej vlastnej filozofie a názoru na niektoré historické míľniky ľudstva takým spôsobom, ktorý sa nedá vyvrátiť, pretože univerzálna pravda neexistuje a ako aj vo filme bolo povedané: "všetko je možné". Páčili sa mi hlavne otázky týkajúce sa náboženstva a následné vysvetlenia. S určitými vecami sa stotožňujem a aj preto bol tento film pre mňa takým prínosom. Odporúčam všetkým, ktorí milujú "dumavé filmy" a ktoré v ľudskom podvedomí ešte dlho po skončení rezonujú ako motor poháňajúci vlak vlastnej filozofie a myšlienok smerom vpred. (09.11.2013)