Soukromé životy Pippy Lee

V podstatě jsem se na to dival jenom kvuli tomu, že tam hrál Keanu Reeves a několik dalších dobrejch známejch herců. Ale to bylo asi to jediny, co na tom bylo zajimavy. Film to byl totiž nudnej a docela o ničem. Jo, nějakej děj to mělo, ale ten se mi ani za nehtem nezachytil, ani filmové ptačí hovínko na rameni mi nenechal, ani nic. Navíc tenhle film vynikal jednou věcí - strašnym českym dabingem, hlavně Reevese a toho synka Bena - takhle unyly hlasy, to je jak kdyby je dabovala mrtvola, všechno stejně, bez emocí, no hruza a děs. Pippa Lee sice nebyla žádná pipka, ani né moc trubka, měla divnej život a sama byla taky částečně divná, když byla náměsíčná, ale Robin Wright ani žádná jiná herečka, co má na čele víc než 5 řad vrásek, se mi nikdy nějak moc nelíbila... (11.08.2013)

Hele, tohle není asi úplně film pro chlapy...tedy samozřejmě se na to chlapi podívejte a jestli jste pravdomluvní a citliví, empatičtí idioti (což tady zrovna berte jako velikou poklonu), tak se vám to bude líbit. Je to prostě film o jedné holce, která má krásnou duši a srdce veliké a láskyplné. A je krásná. A tu duši a to srdce jí jednou, jako docela mladičké divožence, spoutá jeden, už docela starej a ne tak úplně mačo, chlap. Noa ona má s ním dvě děti, které miluje, o všechny a o všechno se stará a tak život běží... a on najednou onemocní a ....noale na to se podívejte, protože to není film o nějakém umírání, nýbrž přesně naopak. Je to o žití a znovuobjevení dávné jiskry. Takže za mě pětka veliká. (14.02.2018)

Děti jsou úspěšné, manželství šťastné, sousedé usměvaví, přesto to Pippě Lee úplně neladí. Nic netrvá věčně a komorní kousek Rebeccy Miller (mimochodem dcera dramatika Arthura Millera) se nám má dostat pod kůži a pomalu dávkovat různorodé nástrahy života. Otázkou je, zda nás lehce povrchní způsob vyprávění i pojetí úplně uspokojí. Milá Robin Wright (o to víc vynikne její chladné ztvárnění v House of Cards, kdy představovala manželku démonického Kevina Spaceyho) musí po několika direktech přehodnotit životní jistoty, protože její život není vůbec tak harmonický, jak si dosud myslela. Flashbacky odkrývají podivné dětství s psychicky nestabilní matkou (velmi slušná Maria Bello) i bouřlivé dospívání (s tváří působivé Blake Lively) až k seznámení s pozdějším výrazně starším manželem. Chyběly mi zapamatovatelnější scény, údernější dialogy, autorka z diváka nedostává výraznější emoce, a tak nějak nevzrušivě doklopýtá až do finále. Prostě za mě to, co platilo i třeba u předchozího Ostrova samoty – má to své momenty, ale leccos není úplně vytěžené a dotažené. (12.12.2018)

Pippa Lee sa nám cez tento artový guláš snaží povedať v podstate to, čo už všetci od puberty vieme. Že drogy sú zlé, obzvlášť keď na nich phičí vaša matka, môže vám to trošku "rozostriť" osobnosť. Keď sa k tomu pridajú aj iné nástrahy života ako neverný prestarnutý manžel, nejaké sebevraždy mileniek atď, chce to celého človeka, aby to ustál. Pri tomto slabom spracovaní triviálnej témy ma vlastne ani už nijak extra nezaujímalo, či a ako to Pippa zvládne. (07.12.2009)

Dramatické, životní, úsměvné, nedepresivní. Jen vztah hlavní hrdinky s vlastní matkou byl trochu zvláštní, nějak jsem ve svém dětském mozečku nepochopila, proč jí vlastně neměla ráda. Jinak se mi tento snímek moc líbil. O manželství, o strachu ze stárnutí, ze smrti, o tom, jak se proti tomu bránit podváděním s přítelkyní své manželky. O dětech a rodičích, o nové budoucnosti, volnosti. Herecké obsazení bylo moc příjemné a sympatické. Nevím, jaké skupině diváků doporučit tento film, každopádně stojí za shlédnutí a ne každému se může líbit. "Proboha, nedívej se na mě jako kdybych už byl mrtvý.." (14.10.2009)