Nic než pravda

Příběh reportérky, která napíše článek, v němž odhaluje tajnou agentku CIA a protože odmítne uvést svůj zdroj, musí jít do vazby.. Můj první dojem byl opravdu velice mylný-"To to bude celou dobu o nějakým odtajnění vládní agentky? Tak to bude fakt "zajímavý"(ironicky myšleno)", ale ono to zajímavé opravdu bylo. Z nevýrazného námětu se brzy vyklube napínavé (bojím se říct "strhující") drama o nepochopitelně zásadové novinářce. Pro mě její chování bylo opravdu nepochopitelné a to do posledního momentu. Přestože to Kate Beckinsale zahrála opravdu na jedničku, její postava mi šíleně lezla tím svým rozhodnutím na nervy. Za celé to trápení to nestálo. Jako inteligentní drama se to bohužel jen tváří, protože je to celé poskládané více méně jen z logických chyb. Ale přesto, že to tak je, nenudila jsem se ani minutu a film můžu vřele doporučit.. Mimochodem,Alan Alda podal zase jednou nejsympatičtější výkon. (24.10.2012)

Nic než pravda vypráví nesmírně zajímavý příběh, který je potřeba, i v současném světě, stále si uvědomovat. Pan režisér Rod Lurie do svého, na první pohled, absolutně nenápadného filmu, sehnal ty nejlepší Hollywoodská esa. Kate Beckinsale, Matt Dillon, Alan Alda, Vera Farmiga a David Schwimmer u takového filmu na mě vyskakují jako naprosto nečekané karty a já okamžitě žhavil ovladač, abych se na film mohl podívat. Ten pak prochází stavem klidovým, následně stavem soudním, který se nachází v řadě amerických filmech, aby mě nakonec přenesl do stavu šokového. A že byl závěr šok, o tom netřeba dlouze mluvit. (24.12.2011)

Tenhle film mě dostal, jak bych to vůbec nečekala. Velice lidský a působivý film, ať už je podle skutečné události nebo ne. Doslova lahůdkové obsazení od hlavních až po vedlejší role v čele s Kate Backinsale, která je film od filmu lepší, a v těhle malých dramatech jí to jde nejlépe. Film velmi dobře zachycuje bezvýchodnou situaci, v které se mohou novináři ocitnout, odmítnou-li zradit svou důvěryhodnost a svědomí. Postavy jsou tak dobře napsané, že není problém se do nich po pár minutách vžít, což mi u filmu poslední dobou chybí čím dál víc. (29.01.2009)

Vôbec nie slzopudná, civilná novinárska dráma s uveriteľnými výkonmi veľkých hviezd v malom filme o tom, ako ľahko je možné stratiť slobodu. O ústavných zákonoch, ktoré nemyslia na všetko, o orgánoch, ktoré zabúdajú na ľudí tam dole. O záludnej zdanlivej demokracii, o nedomyslenom systéme, o absencii jasne stanovených pravidiel, o chýbajúcej etike a morálke. O ctižiadostivých novinároch bez chrbtovej kosti a o štátnych úradníkoch, ktorí fungujú ako mlynček na mäso Mladá, hrdá ambiciózna novinárka Rachel Armstrong je symbolom boja do poslednej chvíle, zdanlivým mementom obhajoby pochybných ideálov mediálneho biznisu, konfrontovaného so zodpovednosťou za vlastné činy. Možno drsné, chladné, emočne neprístupné (s výnimkou záveru, ktorý je akoby z iného filmu a oslabuje silu výpovednej hodnoty a spoločenskej dôležitosti) - prosto presne také, aké by to malo byť. Perfektná kamera a minimalistická hudba. Jeden z posledných poctivých filmov na tému vnútroštátnej politiky, ktorá sa týka nás všetkých bez ohľadu na čas a miesto. Bez príkras a bez nadbytočných prvkov, jednoducho nič než pravda. 80% (28.09.2014)

Mám smíšené pocity, film mě bavil, těšila jsem se na závěr, na rozuzlení.. ale pointa mě zklamala. Neměla co vyzrazovat do světa, co jí řeklo malé nevinné dítě a ke všemu proti jeho matce. To zapinkala. Proto moje mínění o celém filmu kleslo - byl totiž veden v duchu, že je ta ženská velká hrdinka, která skálopevně brání zásady a nemůže prozradit informátora - přitom ho neprozradila jen proto, že se nechtěla před světem shodit (protože využila spontaneity malého dítěte ve prospěch své kariéry). Teď když to píšu, možná to tak tvůrci filmu chtěli (aby diváci pochopili, že reportérka udělala chybu, za kerou pykala) - každopádně se jim to nepodařilo přesvědčivě podat a zpracovat. (06.11.2009)