Dvanáct

Už v komentári k Friedkinovej verzii som uviedol, že ambíciou tvorcu musí byť nakrútiť remake inak alebo lepšie, prípadne inak a lepšie. A v tomto konkrétnom prípade bolo potrebné disponovať aj určitou dávkou drzosti, pretože Lumetov film znesie aj po polstoročí tie najprísnejšie kritériá. Friedkinovi jeho snaha nevyšla, ale Michalkovovi sa nadmieru podarila. Prenos deja do ruského prostredia urobil z filmu dielo, ktoré sa na originál ponáša iba v základných rysoch. Inak je to dokonale ruský film s vynikajúco vykreslenými ruskými postavami a reáliami. Zaujímavý divácky zážitok znižuje iba nadmerná dĺžka filmu. Niekoľko scén bolo možné a vhodné vypustiť a výsledok by bol ešte lepší. (16.07.2011)

Maximálně v 1% případů nejsou remaky filmů zybtečné. Film 12 rozhodně patří do této minority a obhajuje své právo na existenci. Vsazení děje do ruských reálií se vším všudy je tak zásadní změnou, že větší snad ani být nemůže. Film je totiž prodchnut ruským duchem a tak není jen fascinující krminálkou, ale i výpovědí o nátuře ruského člověka. Film tak skvěle funguje jako detektivka, jako drama a někdy také jako sociologická sonda. Ne vždycky mi sedne ruské hrerctví, ale zde jsem neměl s žádnou postavu nejmenší problém a tak jediné co filmu vytýkám je občasná přitaženost za vlasy, resp. malá věrohodnost, některých motivů a činů. Michalkov je prý silný přívrženec Putina, dílo by ale mělo být posuzováno nezávisle na svém autorovi a to se mi doufám podařilo. (12.08.2010)

Michalkov vzal naprostou klasiku a ve výhni svého tvůrčího génia ukul svoji vlastní verzi, která ovšem ani zdaleka NENÍ tím známým příběhem jedné místnosti a několika lidských osudů. Tady jde o řadu příběhů, typicky ruských a úžasně vyprávěných, ozdobených velmi rozdílnými a bez výjimky přesvědčivými hereckými výkony pánů, které nijak zvlášť horlivý příznivec ruské kinematografie už mohl vidět, ale které možná ani nezná jménem. Velmi oceňuji především změnu motivace hlavního hrdiny, který není tím od počátku jasným Spravedlivým klaďasem v bílém obleku. I další inovace jsou pro atmosféru filmu přínosem - chlapec, o jehož osud se tu hraje, již není neznámou figurou stojící kdesi za kulisami, ale skutečným, živým člověkem. Novinky a jinakosti dané tu mentalitou autora, tu zase kulturou jeho země, však neznamenají žádný odklon od toho, co od Mistra známe už z dřívějška - Michalkovův úžasný vypravěčský talent a jeho důkladnost v práci s obrazy i zvuky jsou tu opět přítomny v celé parádě. O to víc pak zamrzí, že jsou pohřbeny nejzávěrečnějším ze závěrečných dějových (půl)obratů, který je někde HODNĚ jinde, než bych byl ochoten přijmout. I tak je tato Dvanáctka nepochybně jednou z velkých filmových událostí a mrzelo by mě, kdybych ji už nikdy znovu neviděl. Konečný verdikt 80%, ve vrcholně povznesené náladě pak o deset procent více. (25.12.2008)

Na 12 rozhněvaných mužů se chystám, předpokládám, že budou lepší, ale už toto je výborné! Sonda do ruské duše. Věřím, že toto není (už jen podle místa, kde se děj odehrává) standardní remake, ale spíš michalkova osobní interpretace. ■ Na rozdíl od toho, co tvrdí oficiální text distributora, se příběh (soudní proces) odehrává převážně v Moskvě. (17.07.2013)

Jsem zklamán. Michalkova mám rád jako režiséra i jako herce, ale tohle bylo divné. Už jen to, že se jedná prakticky kompletně o remake geniálního filmu 12 rozhněvaných mužů z roku 1957 mu na originalitě moc nepřidává. Michalkov sice příběh zasadil do rusko-čečenských reálií a ten o němž se rozhoduje je mladý Čečenec, ale jinak prakticky jede po stejné koleji jako Reginald Rose. Ba co hůř, 12 členů poroty obsadil ruskými herci, kteří se svých rolí zhostili s ruskou rozšafností v celé šíři, hraničící leckdy s afektovaným přehráváním. Neříkám, že všichni, ale dobrá polovina porotců si tak trochu pletla, že nejsou na divadle... Mně ta jejich uřvanost prostě vadí. :-( Celkem potěšil český dabing, který byl opravdu podařený. Každého z mužů totiž dabovala naše herecká elita a tak zaslechneme hlas pana Mrkvičky, Preisse, Švehlíka, Štěpánka, Kostky... Na 159 minutách je nám předložen příběh o vině či nevinně chlapce o jehož doživotí či propuštění má rozhodnout jednomyslně porota. Ta se zprvu celkem jasně shoduje na mladíkově vině z vraždy. Pouze jeden muž má pochyby. Rozplétáním příběhu, kdy nelogičnost střídá nelogičnost a kdyby se kupí jedna na druhou postupně přibývá těch co si už nejsou tak jistí... Při rozplétání pak často zcela nelogicky odkrývají svá traumata a soukromé životy ... No zkrátka jsem tomu nevěřil. 12 rohněvaných mužů jsem viděl už dávno a to ráno, kdy všichni vyjdou unavení do rozbřesku na schodiště soudní budovy s tím, že zachránili život, resp. možná dali šanci zločinci začít znovu nikdy nezapomenu... Tady jsem bohužel už jen s koukáním na stopáž DVD počítal kdy dají páni dohromady svých 12 ne - nevinen. Dávám tedy jen za 3 bodnutí combat dýkou. * * * (30.12.2017)