Vítej v džungli

Mělo to být znovuvzkříšení kanibalských filmů, ale já myslím,že to je velký brak. Údajně má jít o skloubení filmů Cannibal Holocaust a Záhady v Blair Witch. Jediné, co to mělo s těmito filmy společného, bylo chození s kamerou v ruce a dívka napíchlá na kůlu. Film měl nabudit atmosféru amatérismu, jenže na první pohled je jasné, že za kamerou stáli profíci. Žádné rozmazané záběry, nádherně zabrané detaily prostředí. Pokaždé kamera zabrala přesně to, co mělo být vidět. Film byl nudný snad až na posledních 15 minut. Ale i ty byly nic moc. Hodně toho bylo ve tmě, takže nebylo skoro nic vidět. Hororové prvky takřka nulové, snad až na ten konec. Skoro celý film byl jen o sprostých slovech, chlastání a neustálých střihů kamery. (24.04.2010)

Kanibalské horory s vizuálem ála pseudodokument, frčely koncem 70. let a přicházely převážně z Itálie. Největší klasikou tohoto žánru jsou "Kanibalové" z roku 1980, kteří dokázali šokovat a zvláště v dané době opravdu mohli působit jako něco co se skutečně stalo. Vítej v džungli přichází se stejným nápadem, ale... Když pominu fakt, že film vypadá příšerně a budu to brát jako tvůrčí záměr, nelze odpustit, že se zde po celou dobu nic neděje, sledujeme partu neherců, které brzy začneme ze srdce nenávidět a když už si divák myslí, že dostane očekávané násilí a šokující vyvrcholení, neuvidí vůbec nic, jen závěrečné titulky. Naprostá bída, která dokazuje, že Jonathan Hensleigh, napsal pár známých filmů, ale režírovat neumí ani boha. (30.04.2023)

Američania sa radi túlajú po svete. Sú to nadšení turisti. Radi navštevujú cudzie exotické krajiny. Občas sa stane, že sa niekto z nich stratí, zmizne bez stopy. To nie je nič neobvyklé. Avšak keď sa v roku 1961 stratil syn z vplyvnej židovskej rodiny Michael Clark Rockefeller odštartovalo to jednu z najväčších pátracích akcií. Michael sa stratil niekde v rozľahlej džungli na Novej Guinei. Nenašli ho. Bolo dôvodné podozrenie, že sa stal obeťou kanibalov. Po štyridiatich piatich rokoch od jeho zmiznutia sa ho vybrala hľadať štvorica mladých, nesympatických hlupákov. Toto ich naivné dobrodružstvo ich bude stáť život. Dobre im tak. * (29.01.2016)

Ruggero Deodato síce nie je žiaden režísérsky fenomén, v pomyselnom súboji s Jonathanom Hensleighom však aj s odstupom štvťstoročia jasne víťazí rozdielom troch tried. Jeho Kanibalovia, nech už je to film akokoľvek kontroverzný a pohoršujúci, boli strhujúci, napínaví či dokonca šokujúci... toto všetko Hensleighovo Vitaj v džungli silne postráda, snímka je práve naopak otravná a zbytočná. Či sú horory o antropofágoch schopné filmového zmŕtvychvstania a konfrontácie so súčasnými hororovými trendmi, to zrejme ukáže až remake kultového Cannibal Holocaustu... (27.05.2010)

Kvituji, že nedošlo na Parkinsonovu kameru, protože snad jen dřevák by točil tak, že není nic vidět. Ba co víc, jde o lepší kousek než taková Záhada Blairwitch, která je v rámci žánru tragédií. Deodatův majstrštyk zůstává samozřejmě i nadále nedostižný, ale tenhle film si z něj i leccos vzal. Plusem je rozhodně příroda - prales, četné vodopády, řeka. Skupina se chová typicky, jak už to v podobných filmech bývá, rozkraveně, povýšeně, bezohledně k okolí, za což po právu zaplatí. Vcelku věrohodná je i ponorková nemoc, které čtveřice propadne. Minusem je technika FF, která zde neumožňuje spatřit to, co by divák v přímém přenosu očekával - řezničinu. A tak uvidíte už jen naporcované nebožáky. Nejlepší je oběť naražená na kůlu, co připomene Kanibaly, jen zde je to trochu jinak - proč ne. Být film natočen normální technikou s gore scénami naplno, pak by šlo jistě o minimálně lepší průměr...2,5* (17.01.2022)