Poslední údolí

Trošku jiný historický snímek. Určitě stojí za shlédnutí, ale není to žádný akční trhák plný nervydrásajících scén. Je to více zaměřené na nesmyslné náboženské spory katolíků a protestantů. "Trest za znásilnění bude slepota pro katolíky, pro ostatní 100 ran" atd.. Michael Caine je ve své roli kapitány věrohodný, v průběhu filmu mě dostávala "chytlavá" hudba. Snímek o setkání vojáků a obyvatelů úrodného údolí se točí hlavně kolem potřeby nasytit se jídlem a sexem. (23.10.2011)

Jeden z filmů, v němž charisma Michaela Caina převyšuje údolí, okolní krajinu i ostatní postavy jako mrakodrap podomácku stlučené králíkárny. Zvláštní výběr Omara Sharifa jako jeho důstojného a rovnocenného parťáka na mě působil sice trochu úsměvně, ale v zásadě zas tak nevadil. Poslední údolí pokládám především za velezajímavý a inspirativní filozofický film o střetu dvou světů a přístupů k životu. Dvou možných protipólů na jedné ose, přičemž každému z nich se dá porozumět i vřadit jej do kontextu doby. (15.07.2011)

Michael Caine krásně shrnul dvě věci. Zaprvé, že válka je naprostý nesmysl a vraždí se jenom proto, že se vraždí, protože jiný smysl to nemá. A zadruhé, že Bůh je jenom zkurvená vymyšlená karikatura, která kdyby existovala, musela by zákonitě okamžitě zabít úplně všechny, protože to jsou šílení zmrdi. 70% (22.08.2017)

,,Jestli najdeš Boha, řekni mu, že... ''  --- Jamese Clavella mám rád a koukám jak puk a nejsem tu jediný, že mu nešlo od ruky jen psaní! Historické filmy já rád a ty se sedmnáctého století ještě raději. Některé kostýmy mužů z kapitánovy družiny mi přišly poněkud divadelní  a nedobové, ale jinak film měl docela dobrou atmosféru a skvěle vykreslil tehdejší svět. Šílenou dobu, kdy každý věřil jen v tu svoji víru a byl ochoten ostatní tak nesmýšlející za to klidně vraždit a upalovat. A lid vesnický na tom byl nejhůře, protože brala každá armáda, která skrze ves prošla a nic ji nezajímalo  jakou že to víru dotyční vyznávají. Pokud jste ovšem nebyli usvědčeni z čarodějnictví, na způsobu likvidace takových živlů měli katolíci i protestanti vzácnou shodu... S filmem jsem měl jeden jediný problém a to byl hlavní hrdina - Omar Sharif v roli učitele Vogela prchajícího ze zničeného rodného Magdeburgu. Jako herce ho mám rád, nicméně prostě nezapře svým zjevem svůj egyptský původ i když mu filmaři nechali pod nosem knír. Takhle ale opravdu Němec první poloviny sedmnáctého století nevypadal. To až dnes, ano takto Magdeburčané vypadají a také Hamburčané, Kolíňané, Berlíňané nu zkrátka ti všichni co jich jen na nafukovačkách připlulo. Svým způsobem tak film o celé dekády předběhl svoji dobu! :-) Já měl navíc problém i s tím, že se mi neustále coby nejvěrnějšímu postruhači vybavovalo vysílání Rádia Limonádový Joe z konce devadesátek, ve kterém jeden z moderatizátorů Dušana Všelicha, vystupoval pod přezdívkou Ovar Šerif... Takže účast tohoto herce, byť legendy mi tam fakt neseděla a moc nechápu, koho tehdá napadlo mu tu roli nabídnout. Holt to byla star, tak se asi nad jeho ne zcela germánskou vizáží nikdo nepozastavoval.  Oproti tomu M. Caine v roli charismatického kapitána byl s těmi kudrnatými světlými loknami a vousem opravdu boží a do filmu skvěle zapadal. Celkově mi film přišel fajn, ale působilo to na mne dnes už trochu vyčpěle a dokonce ani hudba mého z nejmilejších filmových skladatelů J. Barryho mi tam nijak zvláštně neuchvátila. Rozhodně ne tak, jako u jiných filmů, které hudbou vytunil k nebeskosti což mne většinou hned po dokoukání nutilo začít shánět soundtrack. Samozřejmě, poselství, že náboženství stojí za největšími hrůzami v lidských dějinách zůstává aktuální i nadále. Stačí se podívat na zprávy, byť dnes se zhusta lidé navzájem vraždí v rámci jiného náboženství. To křesťanské se své krve až k prasknutí bohatě napilo ve středověku a v novověku. V souhrnu tedy dávám za 3 bodnutí koulovým palašem. * * * (17.01.2024)

,,MODLITBA, POKIAĽ VIEM, JE LEN ILÚZIA." __ Po dlhšom čase sa aj mne podarilo vidieť tohoto nenápadného favorita databáze a aj keď som to troška zvažoval Posledné údolie si plné hodnotenie zaslúži, nakoľko ako pred rokmi aj dnes je ho možné označiť za mimoriadny film (pritom zvláštne, že nedosiahol žiadneho ocenenia). Okrem nepopierateľnej filozofickej roviny by som jeho jeho klad videl v krásnom nádychu mysticizmu, ktorý ruku v ruke s vizuálnym štýlom predvádzajú neopakovateľné predstavenie. Radu úvah a diskusií o otázkach viery a náboženstva medzi katolíkmi a protestantmi je potom (možnom s menšou nadsázkou) prirovnať k neskoršiemu Menu ruže. Celkovo je film postavený na zrkadlení cirkevného a svetského života a ich vzájomných stretov. Spomínaná Barryho hudba je síce pekná a vie dotvoriť atmosféru, je v nej ale cítiť ovplyvnenie jeho skorším ,,Levom v zime" (napr. nástup zboru v pekných úvodných titulkoch). K tejto skutočnosti ale výhrady nemám. A ešte by som sa pridal k poznámke liquido26 - naozaj priam ľubozvučná angličtina. (05.11.2009)