Philadelphia

Už dlouho je snad všem divákům známá věc, že pokud je ve filmu hlavní hrdina retardovaný, postižený nebo homosexuál, v každém případě se Oskaři jen sypou. Narozdíl od "Rain Mana" a především od "Forresta Gumpa", ve kterých jsou opravdové emoce a tvůrci se nesnaží (!) mermomocí tlačit na divákovy city, je "Philadelphia" příliš účelová a jednosměrná moralita se ždímáním emocí. Jinak herecké výkony jsou skvělé (hlavně ten Hanksův), Bruce Springsteen napsal vynikající píseň, ale pokaždé když se řekne hollywoodský prvoplánový doják, pokaždé mě napadne "Philadelphia". 40%. (23.06.2008)

Strašně problematický film. Je to sice skvěle natočené a zahrané, ale na druhou stranu to není o moc víc než jen tupá moralitka na téma "hodný a chytrý teplouš vs. zlí a hloupí mocipáni". Normálně bych to tomu (a vlastně ani žádnému jinému) filmu nevyčítal, ale když ono se to tváří tak zoufale vznešeně a hlavně OBJEKTIVNĚ (dá se být vůbec při řešení problematiky homosexuality v dnešním světě objektivní? – podle mě ne), že si prostě nemůžu nerýpnout. 70 % (15.08.2005)

To hodnocení je zase kapánek přehnané, na druhou stranu je to objektivně jeden z těch filmů, kterým nelze moc vyčíst, ale ten pocit prostě není stoprocentní. Nedovedu si představit, že pro někoho takový film může být srdcovkou. Ale co já vím :-) Každopádně z tématu se podle mého osobního názoru dalo vymačkat víc. Asi jsem sadista (nebo masochista, záleží z jakého úhlu to berete) , ale když si u filmu pobrečím, završí to takový ten perfektní dojem. Tady jsem byla místy dojatá, nicméně když už jsem čekala nějakou silnou scénu, najednou bylo po všem. Což je škoda. Přesto je to nádherná ukázka předsudků lidí, ať už co se homosexuality nebo především AIDS týče. Scény u soudu byly nejzajímavější, scéna s operou zase usínací. Ale to jen tak na okraj. Hlavní herecké výkony byly perfektní a chápu to tak, že film je na tehdejší dobu pravděpodobně odvážný. Ráda bych tam tedy šoupla ty čtyři hvězdičky, ale s čistým svědomím raději udělím ty lepší tři. (16.06.2013)

Soudní dramata mají v americkém zábavním průmyslu dlouhou tradici a výsadní postavení. Na Philadelphii je znát, že v době vzniku ji studio považovalo za svým způsobem výkladní skříň a k jejímu natáčení přistupovalo s očekáváním festivalových vavřínů. Tom Hanks byl už tehdy považován za velkou hvězdu a ideálního představitele sympatických klaďasů smýkaných osudem. Téma AIDS v 90. letech hýbalo veřejností, smrt charismatických postav šoubyznysu, k jakým patřil např. Fredie Mercury, byla ještě v čerstvé paměti. V postojích veřejnosti bylo cítit znejistění sexuálně otevřené společnosti, strach z pandemie byl všudypřítomný, obavy z nakažení byly tehdy běžné a promítaly se do nejrůznějších předsudků. V režii Jonathana Demmeho vznikl aktivistický film, který chce přesvědčovat, poučovat, vychovávat a kultivovat, a z přemíry ušlechtilé snahy nakonec vzniká ušlechtilá nuda. V první půli film ještě funguje více méně tak, jak má, v té druhé už sklouzává místy k citovému vydírání a jde s prominutím do háje. Kdo chce vidět výborné drama, které se nevyhýbá kontroverzním momentům, raději si pustí Klub poslední naděje. Tři hvězdičky nechávám jen proto, že s cíli tvůrců sympatizuji. Celkový dojem: 55 %. (28.04.2016)

Soudní drama. Tom Hanks jako diskriminovaný bývalý právník, který chce hájit svá práva, že si jsou všichni rovni. A nezáleží na tom jestli je člověk nakažený chorobou AIDS nebo je gay. A žádný takový důvod nemůže ovlivnit jakou práci vykonává, vyhazova z práce nevyjímaje. A Denzel Washington se mu snaží pomoci, jako jeho advokát se domoci práva. Drsný a kvalitní příběh s vybranými herci na velké úrovni. ( Hodnocení: 8/10 ) (23.04.2012)