Wrestler

Účelně a nekřiklavě natočený příběh následuje klasické zákonitosti kategorie sportovních outsiderských filmů, které mají silnou tradici v Japonsku, zatímco v USA veškeré ostatní tituly zastiňuje Stalloneho série Rocky (jedním z upozaděných titulů je i výtečný Rourkův osobní projekt "Homeboy"). "Wrestler" se drží všech žánrových položek, jde přesně podle tradiční struktury vyprávění a z hlediska žánru nepřidává nic nového (v těchto ohledech se například nemůže poměřovat s fenomenálními asijskými filmy z wrestlingového prostředí "The Foul King" a "Gachi Boy"). Výjimečnost získává jednak pojetím hlavní postavy a její situace, a pak především spojením s Mikey Rourkem a jeho kariérou, což je stejně jako v "Rocky Balboa" stěžejní element filmu, bez něhož nemůže plně fungovat. Hranice mezi postavou a hercem splývají podobně jako v "JCVD", a vrcholem obou filmů je emotivní řeč, kde se hrdina vyznává ze svých pocitů a své kariéry (příznačně je v obou filmech ztvárněna v jednom dlouhé záběru). (05.07.2009)

Ak by som mal nazor zhodnotit jednou vetou, tak by znel: "The Wrestler je dalsia z radu dobre natocenych zivotopisnych dram - nic menej, ale ani nic viac". Najprv k tomu "nic menej" - vyborne zvolene prostredie mestkej periferie podporujucej atmosferu bezutesnosti i bodaveho socialneho statusu osamelosti - cele to pripomina feeling filmov podobneho razenia z dekady 70´s, popularny look handy camery dodavajuci pocit autentickosti, vystizny soundtrack (i ked na magicke az zmyselne intenzivne prepojenie hudby a obrazu z predchadzajucej spoluprace Mansell - Aronofsky zabudnite), zaverecne finale, ktore si s klise filmov podobneho razenia ruku nepodava a herecky koncert zucastnenych na cele s Mickeym Rourkeom - jeho zanietenie ako i vklad do postavy mi casto pripominali minulorocny vykon D. D.-Lewisa v There will be blood. _____ Ale je tu aj to "nic viac" - aj napriek vsetkym spominanym pozitivam som sa po cely cas nemohol ubranit dojmu, ze Darrena je na dany typ filmu skoda. Jeho rezii nie je co vytknut,ale az na par okamihov tu jeho urcite trademarky (ktore mne vacsinou zintenzivnuju zazitok z jeho filmov, inym zas pripadaju ako maniere... -> kazdy si dosadi to svoje) ani nespoznate. The Wrestler mi pride ako film, ktory Darren tocil na zakazku, nie ako jeho bytostne osobny projekt. Pride mi ako film, ktoremu dal svoje technicke zrucnosti a remeselny kumst s talentom, ale neotlacil do neho cast svojej duse a citov. Uznavam, ze to moze byt hlavne moj problem a som za par mesiacov ochotny absolvovat minimalne este jedno pozretie. [Venezia, 2008] (05.09.2008)

Bolel ma kazdy jeden jeden jediny tlkot, kazdy uder toho zlomeneho, slabeho srdiecka Randyho "The Rama" Robinsona ... Od melancholie a smutku ma bolelo cele telo, kazdy jeden nadych... Aronofsky je pre mna Boh. To, co sa mu podarilo s Pi, Requiem a Fontanou, u mna vyvrcholilo Wrestlerom. Neuveritelne uveritelne natoceny film. Vlastne, tak ako vzdy... (30.12.2008)

Nenápadný indie opus. Jednoduchý, jasný, čistý, stojaci na jedinej veci – Mickeym Rourkovi. Darren Aronofsky si je vedomý toho, že všetko ostatné je iba Rourkove okolie a tak mu vydlážďuje chodník bez akýchkoľvek režijných vychytávok a scenáristických nápadov (všetko sme to už videli) a pohodlne sa vezie na jeho postave. A celý štáb prespáva v Randyho karavane, pretože na toto im nikto nemohol dať normálny rozpočet. Pekný, skromný film, ktorý mohol byť vynikajúcim stredometrážnym počinom. (10.02.2009)

Vynikající filmařina po všech stránkách mě bohužel nechytla tak, jak asi měla. Netvrdím, že je to problém filmu, je to asi problém můj, protože jednoduše wrestling, ani jiné bojové sporty, vůbec nemusím a dívat se velkou část filmu na to, jak do sebe dva siláci mlátí, shazujou se na ostnaté dráty, střílí do sebe sešívačkou, to fakt není nic pro mě. Nechápu, jak něco takového může vůbec někdo dělat a ještě se tím bavit. Nicméně, Mickey Rourke mě skoro i přesvědčil, že prostě tohle JE to jediné, co může v životě dělat (i když jako prodavač lahůdek byl docela okouzlující). Jak na bojišti drsný chlap s rozzářenýma očima dokáže mít i slabé chvilky, když se snaží dostat svoji "známou" na rande nebo když usiluje o přízeň svojí dcery... I díky scénáři s výbornými dialogy a zdatně sekudnující Marise Tomei je pro mě výkon M.R. prostě jedinečný. Sice "Wrestler" nepřináší vůbec nic nového, všechno už jsme to někde viděli, ty tisíce příběhů o zašlé slávě a životních zklamáních, ale i tak jde o parádní film, který stojí za to vidět. (03.01.2010)