Mlčení jehňátek

Jeden z nejlepších filmů devadesátých let, který lze sledovat do zblbnutí, a stejně nás jeho psychologická intenzita a konstantní napětí pokaždé zarazí až pod peřinku. Proč tomu tak je, jsem se snažil stručně dopátrat v rámci poklony Jonathanu Demmemu zde (27.04.2017)

V celých filmových dějinách jsem se setkal jen se dvěma postavami, které, byť se na obrazovce objeví jen ve zlomku z celé filmové stopáže, si ho v podstě ukradly celý jen pro sebe a Oskary jakbysmet. První z nich je Brandův kmotr, druhá Hopkinsův Lecter. Ten, stejně jako Demme, tímto filmem předvedl svůj životní vrchol, kterému se už nikdy ve své kariéře ani zdaleka nepřiblížil a nikdo mu to už asi ani nebude mít za zlé. ***Věděli jste, že: Harrisův román ještě před Demmem padl do oka Genu Hackmanovi. Ten už dokonce zakoupil filmová práva a hodlal nejenom ztvárnit nadřízeného Starlingové, ale také film sám režírovat. Jeho plán mu vydržel až do oscarového večera, kdy na plátně sledoval svůj výstup v thrilleru "Hořící Mississippi" - a kdy mu došlo, že na další násilný film už nemá žaludek.// V epizodních roličkách se filmem mihnou i horrorové režisérské legendy Roger Corman a George Romero.// Pro roli Lectera Demme volil jen mezi dvěma jmény: "Sean Connery byl komerčnější volbou, Anthony Hopkins byl rozumnější." S jednou věcí ovšem Demme nepočítal - Lectera chtěl v té době hrát téměř každý - tedy až na Seana Conneryho.// Při natáčení prvního setkání agentky s lidožroutem, jenž ji zaskočí parodováním jejího jižanského přízvuku, Fosterová svůj šok vůbec nehraje - Hopkinsův osobní útok na její mluvu totiž na place nikdo nečekal.// Herci se na své role připravovali opravdu důkladně - Hopkins studoval věhlasné zabijáky, z nichž ho třeba Charlie Manson "naučil" nemrkat, Ted Levine se na roli připravoval v barech pro transvestity a Jodie Fosterová A Scott Glen podstoupili expresní přípravku FBI. Glen si dokoce vyslechl nahrávky lidí řvoucích při stahování z kůže, na což prý do smrti nezapomene.// Při stylizaci svého hlasu si Hopkins mnohé propůjčil i od vražedného počítače HALa z 2001 Vesmírné Odysey./*** (03.03.2007)

Psychologická sonda do hloubi lidské duše :) Něco Vás probudilo, že? Co to bylo? –Uslyšela jsem podivný zvuk. Bylo to děsivé kvílení. Nějaký nářek. Jako dětský hlas. –Co jste udělala? –Šla jsem dolů. Ven. Připlížila jsem se ke stodole. Hrozně jsem se bála podívat se dovnitř, ale musela jsem to udělat. –Co jste tam uviděla, Clarice? –Jehňátka. Hrozně kvílela. –Poráželi jarní jehňata? –A ona kvílela. –A vy jste utekla? –Ne. Nejdřív jsem se snažila je pustit. Otevřela jsem jim vrata ohrady, ale neutíkala. Jen tam tak stála, zmatená. Nechtěla utéct. –Ale Vy ano. A taky jste utekla, že ano? –Ano. Vzala jsem jedno jehně a běžela, jak nejrychleji jsem mohla. –Kam jste utíkala? –Nevím. Neměla jsem jídlo, ani vodu a byla taková zima, hrozná zima. Myslela jsem, že když zachráním aspoň jedno, ale… Bylo tak těžké. Tak těžké… Uběhla jsem sotva pár mil a sebralo mě šerifovo auto. –Co se stalo s tím jehnětem, Clarice? –Zabil ho. –Pořád se ještě někdy budíte, že? Probouzíte se ve tmě a slyšíte kvílení jehňat? –Ano. (22.10.2015)

Konečně jsem dohnala jeden z mých dalších filmových restů. Většina diváků se u filmu asi nezasmála (pokud nesdílíte choutky některých původních obyvatel Papui-Nové Guiney), ovšem já s odstupem ano. Sedím doma, sleduju film a najednou zazvoní telefon, volá máma, vedeme rozhovor. "Na co se díváš?", ptá se. "Mlčení jehňátek", vychrlím rychle, ve snaze co nejdřív zavěsit a pokračovat. "Močení jehňátek? Co?", podivuje se. Trochu naštvaně znova opakuju titul filmu, načež se mi dostane vskutku zajímavého komentáře: "Tak na to se nedívej, to je blbost a nechutná!" Takže mami a ostatní budoucí diváci filmu, je to sice místy nechutné a věřim, že před 17 lety to mohlo být pro leckoho šokující, ale já patřím mezi dnešní už lehce otrlou mládež, takže v tomto směru je to ok. Nejvíc mi asi utkvěla scéna, ve které Clarice bloudí ve tmě. Je to zkrátka kvalitní film s hutnou atmosférou, která by se dala krájet. Četla jsem i knihu a zážitek to byl taktéž vynikající. (24.07.2008)

Po tom čo som si nedávno prečítal rovnomenný román, ktorý v roku 1988 napísal spisovateľ Thomas Harris a následne si opäť pozrel jeho filmovú adaptáciu, musím uznať že sa jedná o vskutku vysoko kvalitný kriminálny thriller. Právom si v roku 1992 vydobil od Americkej akadémie filmového umení a vied päť sošiek Oscara (najlepší film, réžia, adaptovaný scénar, hlavný herec a hlavná herečka). Výborný film. Takže i ja mu rád pridelím najvyššie možné ohodnotenie, päť hviezdičiek. ***** (11.02.2018)