Mlčení jehňátek

Určitě nejlepší ze všech tří (respektive čtyř) příběhů Hannibala Lectera, to je bez debat. A taky mnohem lepší než knížka, která jen velmi lehce štrejchá o nadprůměr, přestože scénář musel být hodně osekán o různé vyšeřovací drobnosti a tak spousta věcí vypadá, jako by si ji vycucali z prstu (třeba nalezení skladiště s Raspailovou hlavou, nalezení domu, kde bydlí Lipmanovi nebo domu kde má bydlet Jame Gumb a proč tam vůbec nebydlí). Těchto pár věcí mi došlo, až jsem si přečetl knížku, kde to je přeci jen realističtěji, než že si Clarice podle familiárního tónu svého šéfa domyslí, že Lecter pochází z Baltimore a pak si pročte telefonní seznam a náhodou tam najde zrovna to jedno pravé skladiště, kam Raspailovy věci uložil. Herecky nenapodobitelné (což prokázala Julianne Moore v Hannibalovi). Poprvý jsem tenhle film neviděl, ale jenom slyšel (za trest jsem se nesměl dívat na televizi), když to dávali vůbec poprvý na ČT1 někdy v deset večer v pátek tak v roce 1994 a byl jsem z toho řádně napnutej - tohle považuju za jeden z nejlepších thrillerů. Český dabing je podle mě lepší, jak originál a to i s tím, že opět někteří herci dabují tři čtyři i víc lidí (navíc Pavel Soukup sedí Hanibalovi s tím svým kovově zvonivým hlasem mnohem líp, než řezavější Alois Švehlík v pozdějších pokračováních). A musím trošku říct o excelentním Tedu Levineovi, který se od tunajšího sadistickýho vraha propracoval přes policajta v Monkovi až k nevinné oběti v Hory mají oči. Takový malý dvojitý tulup, nemyslíte? No, rád bych si s vámi ještě povídal, ale mám tu na večeři starého přítele a nemůžu ho přece nechat čekat. (05.12.2005)

Vlajková loď žánru psychothrilleru devadesátých let, která tradiční kriminální thriller zkombinovala s hororovou atmosférou a morbidními detaily. Mlčení jehňátek dokázalo překonat žánrová omezení a získalo pro svůj "pokleslý" žánr pět oskarů a nadšené komentáře filmové kritiky. Při výrobě filmu se sešlo několik šťastných momentů - chytrý scénář, který se při vší bizarnosti svých antihrdinů pohybuje v realistickém prostředí, šikovný režisér, který přitažlivost snímku postavil nikoliv na zběsilé akci či krvavém, naturalistickém násilí, nýbrž na pečlivě budované atmosféře plné napětí, nejistoty a strachu. K úspěchu pochopitelně přispělo i skvělé obsazení s na první pohled křehkou J. Foster a typově přesným Hopkinsem, který svému Lecterovi dokázal vtělit zrůdný šarm a stal se nejpřitažlivějším masovým vrahem filmové historie. Celkový dojem: 95 %. (14.06.2006)

Tohle je dle mého názoru jeden z nejlepších thrillerů, jaký kdy byl natočen. Anthony Hopkins, v roli geniálního doktora Hannibala Lectra, byl na plátně něco kolem 20minut (za kratší dobu nikdy nebyl udělen Oskar!!), i tak se do povědomí diváků zapsal asi jako málokdo. K tomu výborná vyšetřovatelka Jodie Foster a skvělý Jonathan Demme (natočil třeba Philadelphii s Tomem Hanksem). Mlčení jehňátek obdržrelo pět hlavních cen Akademie věd a stalo se tak třetím filmem v historii, kterému se to povedlo..... Klasika thrillerů, pět hvězdiček.... (25.09.2007)

Mistrovsky vystavěný mix procedurálního thrilleru a hororu. Když Mlčení jehňátek obdrželo Oscara, byl druhý uvedený žánr definitivně akceptován za pevnou součást mainstreamu. Z hororu si Demme vypůjčuje krvelačné monstrum, způsob svícení nebo koncept final girl. Film je mimořádně vtahující zejména díky napojení našeho hlediska na mladou „soon-to-be“ agentku FBI, jejíž proměna je tou nejzásadnější, která se ve filmu plném motýlů (tj. symbolů změny) odehraje. Poprvé ji opouštíme až po půlhodině vyprávění, kdy už jsme k ní zásluhou malé hloubky ostrosti, POV záběrů nebo velkých detailů tváře dostatečně přimkli. Clarice Starling má přitom daleko ke klasickým hororovým scream queens. Nejedná zbrkle, dokáže si zajistit respekt nebo vycítit sexismus na pracovišti. Psychopatickému doktorovi, z něhož mrazí i tehdy, když jen nehybně stojí ve své cele (a nemrká!), je i díky inteligentnímu herectví Jodie Foster vyrovnanou soupeřkou. Společné scény Clarice a Hannibala, jejichž dynamika je stále rafinovanější (s tím, jak pronikají stále hlouběji do hlavy toho druhého), jsou těžištěm filmu, který tak můžete sledovat i jako zvrácenou love story. V Hannibalovi se tato implicitní rovina bohužel stála explicitní a film se přiblížil campu. 90% Zajímavé komentáře: Lima, Lateef, lewwin, Cornon, Cimr, Bilky (06.04.2005)

Opravdu legendární thriller s několika téměř hororovými momenty, skvělou špinavou, sychravou a syrovou Amerikou, díky čemuž vše působí nepříjemně autenticky a realisticky. Mezi námi se opravdu mohou a opravdu pohybují zrůdy - to křičí na diváka s každého políčka filmu. Výborný je též důraz na psychologii postav a jejich postavení ve společnosti, dané přirozeností, výchovou či životní zkušeností. Ať už skrze hlavní hrdinku, kde ji scénář celý film staví do role obětní ovečky, kterou všichni muži pozorují s hladem v očích (ona však jde odhodlaně za svým) nebo méně přímo skrze hlavního zloducha. To vše v opravdu vybroušeném scénáři, který září samozřejmě nejvíce v dialogových momentech střetu hladového lva a zmíněné ovečky. Proč tedy "jen" čtyři? Protože než se scénář opravdu k té dokonalosti vybrousí, v první třetině filmu více než jednou nešikovně zakopne, nepůsobí hned od začátku tak silně, jak by měl. Stejně tak hereckým projevům a chemii mezi herci chvíli trvá než začnou působit opravdu věrohodně a realisticky. A nakonec, celý film působí trošičku zastarale, více než bych si přál. To se prostě ale někdy u starších klasik stává (mám s tím pár zkušeností, je možné, že je chyba na přijímači, ale co se dá dělat). 8,3/10 (01.01.2024)