Mlčení jehňátek

Těžký thriller, který shrábne Oscary v pěti hlavních kategoriích? Kdo to kdy slyšel. Všem dobře známý příběh, kterak agentka FBI pomocí jednoho sériového vraha dopadne jiného, který je oproti distingovanému lidožroutovi na svobodě, dokáže i dnes výborně „pobavit“ a drobnostmi, které jsme někdy předtím přehlédli, potěšit. Krůček po krůčku se blížíme k depresivnímu doupěti vrahouna, který je posedlý změnou pohlaví a z kůže unesených dívek si spichuje části svých šatiček. Je to magor k pohledání, a to právě tvůrcům vyšlo dokonale. Měli silnou hlavní hrdinku a dva totálně přesvědčivé antihrdiny. Bizarní zabiják v podání Teda Levina s hlubokým hlasem je sakra démonický (na roli se připravoval po barech ve společnosti transvestitů). No, a v druhém případě jsme na tom ještě lépe. Řada herců dala Jonathanu Demmemu košem (pro přílišné násilí – jak asi po obrovském úspěchu reagovali?), nakonec padla volba na divadelního veterána Anthony Hopkinse, který věhlasné zabijáky nastudoval dokonale. Bravurní rétor, mlaskavé zvuky, samá moudra a bonmoty, pozorný pohled. K tomu přesná Jodie Foster a Demme, který někde vzadu nerušeně přešlapuje a nechává vyniknout psychologickému souboji mezi dvěma dokonale promyšlenými charaktery. Jeden z jasných vrcholů úžasných devadesátých let. (02.06.2016)

Perfektní psychologická přestřelka a parádní výkony dvou hlavních protagonistů - mrazivě klidného a ďábelského Anthonyho Hopkinse, jehož maniakální Hannibal Lecter Vám díky svým dokonalým smyslovým receptorům během několika vteřin odvykládá aromatické složení speedsticku, který jste použili minulou středu, poté se zeptá na nejtěžší okamžiky z Vašeho dětství a když dostane hlad, nacpe se Vašimi játry ochucenými čpící cibulkou. A proti doktoru Lectrovi stojí učenlivá, schopná, snaživá, avšak psychicky neúplně vyrovnaná Jodie Foster aka Clarice Starlingová. Tyto dvě postavy, které jsou na jednu stranu strašně rozdílné, ale na druhou se výborně doplňují, vedou dialogy, které patří k vrcholům v tomto žánru. Scénář vede děj filmu důmyslnými kličkami, je obohacen patřičně hutnou atmosférou a také tíživou a depresivní hudbou. Pět Oskarů v nejprestižnějších kategoriích jen potvrdilo kvality filmu. Jeden z nejvýstavnějších kousků ve svém žánru. 19 miliónů dolarů(rozpočet)/273 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (12.02.2007)

Mlčení jehňátek funguje znamenitě i po skoro pětadvaceti letech od svého vzniku. Snad proto, že tu opravdu všechno dokonale ladí - famózními hereckými výkony počínaje přes perfektní práci scénáristy při adaptaci Harrisova románu až po sugestivní kameru a režii (nikdy dřív jsem si asi neuvědomil, jak moc se Demme zaměřoval na detailní záběry obličejů) a zmínit musím i Shoreoův pěkně depresivní soundtrack. (08.05.2015)

Určitě nejlepší ze všech tří (respektive čtyř) příběhů Hannibala Lectera, to je bez debat. A taky mnohem lepší než knížka, která jen velmi lehce štrejchá o nadprůměr, přestože scénář musel být hodně osekán o různé vyšeřovací drobnosti a tak spousta věcí vypadá, jako by si ji vycucali z prstu (třeba nalezení skladiště s Raspailovou hlavou, nalezení domu, kde bydlí Lipmanovi nebo domu kde má bydlet Jame Gumb a proč tam vůbec nebydlí). Těchto pár věcí mi došlo, až jsem si přečetl knížku, kde to je přeci jen realističtěji, než že si Clarice podle familiárního tónu svého šéfa domyslí, že Lecter pochází z Baltimore a pak si pročte telefonní seznam a náhodou tam najde zrovna to jedno pravé skladiště, kam Raspailovy věci uložil. Herecky nenapodobitelné (což prokázala Julianne Moore v Hannibalovi). Poprvý jsem tenhle film neviděl, ale jenom slyšel (za trest jsem se nesměl dívat na televizi), když to dávali vůbec poprvý na ČT1 někdy v deset večer v pátek tak v roce 1994 a byl jsem z toho řádně napnutej - tohle považuju za jeden z nejlepších thrillerů. Český dabing je podle mě lepší, jak originál a to i s tím, že opět někteří herci dabují tři čtyři i víc lidí (navíc Pavel Soukup sedí Hanibalovi s tím svým kovově zvonivým hlasem mnohem líp, než řezavější Alois Švehlík v pozdějších pokračováních). A musím trošku říct o excelentním Tedu Levineovi, který se od tunajšího sadistickýho vraha propracoval přes policajta v Monkovi až k nevinné oběti v Hory mají oči. Takový malý dvojitý tulup, nemyslíte? No, rád bych si s vámi ještě povídal, ale mám tu na večeři starého přítele a nemůžu ho přece nechat čekat. (05.12.2005)