Svědek umírajícího času

Československá televizní produkce a tak pochopitelně i slušná výprava či kostýmy. Po formální stránce není moc co vytýkat. Sestřih z původního seriálu pak profesionálně vytvořený a příběh je celistvý a dává smysl. Čepek, Hrušínský, Suchařípa, Poloczek, Kostelka, a to je jen krátký výčet hereckých hvězd, které se, jak už bylo v dřívějších dobách zvykem, účastnili podobných televizních projektů a byli zárukou minimální kvality.  Výborné a  české silně národovecké historické téma, která dříve (byť mnohdy lehce až více deformovaná) v televizní či filmové tvorbě rozhodně nechyběla. Tím ale výčet pozitiv, navíc spíše objektivních, končí. Tím co mne u Svědka umírajícího času doslova ubíjelo,  bylo akademické pojetí celého vyprávění a herecké recitály, zejména Hrušínského Rudolf II. byl v tomto ohledu přímo otravnou figurou. Mnoho scén jsem tak docela letargicky prosvištěl a teprve závěr s popravou českých pánů  paradoxně do té usychající směsi vlil trochu  živoucí tekutiny.  Takže tedy jen silnějších 1621 hvězdiček. (letopočet prosím ciferujte) (25.12.2021)

Obávám se, že v dnešní době by už takto skvělý film u nás natočen nebyl. Úvodní scéna nemá chybu, temná, atmosferická, mysteriózní. Pominu-li historické nepřesnosti, tak mohu směle konstatovat, že se po všech stránkách jedná o precizní snímek. Velmi působivě je zpracován 21. červen 1621. Co mi však drásalo oči, jsou svitky pergamenu/papíru (herci samozřejmě nepracují s opravdovým pergamenem). V ani jednom případě by totiž písemnosti tohoto rozsahu nebyly stáčeny, ale skládány. Obecně pergamen (i papír) se skládal (papyrus byl zpravidla svíjen) a jen výjimečně vznikaly dlouhé svitky. (23.02.2020)

Výcuc zo seriálu pôsobí nevyrovnane. Aj keď si dokáže držať atmosféru, skoky v deji nepôsobia dobre. Filmu chýba spád a celkové tempo je napriek zostrihaniu fádnejšie. Dobové herecké hviezdy sú fajn. Chýbalo mi však viac vysvetľujúce spracovanie, pretože ako divák nie celkom znalý tejto časti histórie som miestami tápal. (05.10.2017)

Neprávem pozapomenutý český film, který líčí život a pád císaře Rudolfa II. se všemi jeho důležitými rozhodnutími a s jeho obtížnou dobou vlády. Protitureckou válku, vzestup českých stavů a dobu Interregna s vyvrcholením při pražské defenestraci v roce 1618, která v podstatě započala celou Třicetiletou válku, nebýt nerozhodnosti stavů v době kdy jejich armáda v podstatě stála před branami Vídně v čele s vojevůdcem s Matyášem Thurnem mohly se události kolem roku 1620 ubírat zcela jinou cestou. Historické skutečnosti těchto drsných let i s ohledem a "krásným" exkurzem například události pražského moru z počátku 17. století v Praze, nabízí právě tento historický exkurz do krvavé doby konfesních sporů v Evropě. Výborný Petr Čepek coby doktor Jesenius, který je přímím, či militantním účastníkem těchto událostí, provází celou dekádu na úrovni šlechtického lokaje ve službě nejprve Habsburkům, později českým protestanským pánům. Doporučuji všem historikům, i lidem s amatérským zájmem o české dějiny pro obeznámení s málo opakovanými událostmi naší historie. Vše končí na Staroměstském náměstí, kdy pro Čechy nastali dobré i špatné časy, ale pro Evropu ty nejhorší od počátku křesťanského pohledu na svět. A hlavy jejich, dlouho visely nad Prahou na paměť všem "nepapežencům". A rejtar jede dál vstříc novým ukrutnostem dlouhé války. "Cuius regio, eius religio" (27.10.2017)

Nevim, co to měli na Slovensku za módu, ale tohle je po vzoru Jakubiskových děl další film, který původně vznikl jako seriál a postupem času byl přestříhám do filmové podoby. Podobně jako u jiných případů, tak i tento trpí na značnou zkratkovitost, kdy se hodně rychle skáče v čase, postavy přicházejí kvůli jedné scéně, aby následně zmizeli z děje. Atmosférou však velmi vydařené. Očekávám, že seriálové zpracování půjde více do hloubky a nabídne tak plnohodnotnější zážitek. (26.03.2024)