Zastav a nepřežiješ 2 - Vysoké napětí

„Who´s got my fucking strawberry tart?“ Víte jakou střihovou exhibicí končí Ritchieho Snatch (položený telefon, dveře od taxíku, kopnutý panák, letadlo a razítko do pasu)? Tak přesně v tomto duchu se odvíjí celý vysoko voltážní Crank 2.. Neposeda Chev je stejně nezničitelný jako jeho jmenovec z NHL a v krutě xenofobním videoklipu pobíhá skrz WTF scény (soulož na dostizích, čínská Gamera contra Chelios) sem a tam hledajíc svou pumpu z pouti v moci triády. Můj počáteční odpor byl překonán, neboť to mělo náboj, solidní napětí okořeněné patřičně neliberálním třením a nad tím vším nukleární výkon nabitého Stathama, jehož život mohli ukončit jedině tak, že by ho poslali strojem času k panu Voltovi do roku 1800, týden před tím, než vynalezne první elektrický článek na světě. I když Chev by mu za pomoci maziva a kulovnice zřejmě neváhal pomoci s urychlením vývoje.. (27.05.2010)

U dvojky jsem ani nepředpokládal, že by se mohla rovnat skvělé jedničce, která byla perfektní, ale nakonec jsem byl mile překvapen, že i dvojka dokázala být hravá, vtipná a s dostatečnou dávkou akčního orgasmu. Já mít v sobě tolik voltů, tak by ze mě mohli rovnou udělat vánoční stromeček s ozdobou z továrního balení. (01.12.2013)

Podobné slepé střevo prvního dílu jako v podobě Casino Royale a Quantum of Solace. Zatímco ale Quantum by sice bez Casina nedávalo moc smysl, no aspoň si to vynahradilo v slušné popkornové akci a sexy Olze Kurylenko, druhý Crank nabízí jen zmatenou spleť nevýrazných over the top scén a od minula pěkně vyžilou Amy Smart. Doufám, že u Gamera se Neveldine s Taylorem budou trochu krotit a vzpomenou si na tu výživnou dávku talentu, kterou zapomněli někde v prvním dílu. (25.05.2009)

Tak tohle už bylo trochu moc. Neveldine s Taylorem nevěděli, kde končí únosná hranice a druhej Crank je proto tak šílenej, že je to spíše na škodu a některý ty scény byly fakt šílený wtf a vůbec jsem nepatřili. Jo jasný, jednička byla taky šílená, ale neházeli to tam bez ladu a skladu a mělo to mnohem dravější tempo. Tady už to fakt bylo přepísklí. Příkladem může být například finále, kde v jedničce přišli s originálním cool telefonátem a tady byl konec to největší wtf celýho filmu. Nicméně některý scény byly pořád hodně fajn a vtipný (soulož na veřejnesti mě v tomto podání asi neomrzí nikdy) a Jason Statham si to zase neskutečně dává a drží to i v těch nejšílenějších chvílí, pokud teda nemá zrovna obří hlavu.Škoda, tam kde mohla zase mohlo přijít to správný akční béčko, přišel jen akční guláš. Ale fandové akce a Stathama si těch pár výbornejch scén užijou. (15.05.2009)

Neveldine s Taylorem možná dávají výrazu ‚over the top‘ jiný rozměr, ale pořád platí, že s originalitou se moc nepářou. Estetika vyladěná do formy videoherně-komiksové nadsázky funguje jenom občas a povětšinou se topí v otupujícím balastu vzájemně kopírovaných scén (od sebe samých), který po čase nudí – paradoxně k tomu naspídovanému tempu. Nad tím, že to, co se ve filmu odehrává, je povětšinou totální dekadence, raději nepřemýšlet vůbec. Jason neskutečný masér, Amy pusinka, zbytek unavená čelist od zívání. (04.05.2009)