Mučedníci

Né úplně chápu onu vyhajpovanou pověst Mučedníků (omdlévání v sále? alenotak) a né úplně mě tenhle snímek bavil (až na originální pointu zde není nic, co by nějak zvlášť překvapilo - navíc, empatie mám na rozdávání, až to mnohdy zdravé není, leč Laugierovi se ji ve mně nepodařilo vůbec aktivovat). Ale to dokonale deprimující (pro mě ne, já to vim už dávno) "poselství" na konci bylo vskutku velmi milé. (3,5*) ... Update: Tak jsem byla obeznámena s vyjádřením samotného režiséra (úplně opačný smysl, než jakého jsem se dobrala já), načež jsem došla k závěru, že je ten konec prostě jen nezvládnutý. (11.02.2009)

Z hlediska dramaturgické výstavby geniální, formálně dokonalé a především velmi intenzivní. Jen škoda, že to v zásadě je „jen“ žánrový film. Lze tedy ho snadno uchopit právě skrze žánr a tak nad ním z divácké pozice nabít převahu. Nicméně, jak film postupně mění hlediska nejprve distancovaného pohledu zvenčí, pak silné empatie tváří v tvář pravdě a následně do vypjaté imprese z pohledu oběti, aby vše završil chladnou racionalitou (která se klinickým přístupem snaží dopátrat transcendence), to plně ukazuje, že režisér a scenárista Pascal Laugier vytvořil vpravdě mimořádné dílo. „Mučedníci“ de facto představují velkolepé vyvrcholení tendencí hororu a exploatace za posledních deset let (od pokřivených těl a dlouhovlasých dívek z Asie přes vypjaté a silně fyzické americké remaky žánrových klasik režírované evropskými režiséry a sérii „torture porn" snímků až po současný trend zneklidňujících filmů prostých nadpřirozena, které vznikají v západní Evropě). (11.02.2009)

Nádhera! Martyrs je dalším důkazem toho, že francouzi dlí na samé špičce moderního horroru. Pascal předvádí neuvěřitelný atmosférický koncert syrového násilí v první půli a v té druhé vás rozseká intenzivním trýzněním a čirou agónií. Všechno má svůj řád, poctivou konstrukci a finální pointa vás doslova přitluče k židli. Ještě chvíli po závěrečných titulcích ´sem nebyl schopný odtrhnout oči z plátna. Martyrs nabízejí jedinečný zážitek, čímž se u mě katapultovali na post nejlepšího horroru za poslední dvě desetiletí. Za pár roků na ně budeme vzpomínat stejně silně a s chutí, jako dnes na Texas Chain Saw Massacre a podobné žánrové klasiky. (11.02.2009)

Krváky mi nikdy moc nevadili, ale musí to byť aspoň trochu logické a konanie postáv nevyhnutné. Neviem, či sa v tom režisér vyžíval, no krvavých scén a mučenia si tu užijeme. Horšie je, že v tej nudnejšej verzii, kde sú vám postavy ukradnuté a ani hektolitre krvi na tom nič nezmenia. Odsledoval som to chladný ako skala a v duchu som sa od nudy bavil na blbostiach. "Svojpomocne" rezané hrany na chrbte? Kladivo úplne náhodou samo od seba spadne tam, kde nemá? Skrinka v dome s tajným otvorom? Deti, ktoré tam ešte pred chvíľou žili nepoznali vlastný dom? Alebo ho poznali, ale režisér to nepokladal za dôležité to divákovi oznámiť a tak nám radšej ponúka skrvavené a uvrieskané ksichty? Dom má dve podzemné podlažia a nie hocijaké! Ten dom ste s tým úmyslom i stavali? A sami? Ak nie, čo ste povedali stavebnej firme, že tam budete chovať divé svine?...Záver tomu celému dal korunu. Hlavná postava čosi dôležité zašepká do ucha "Mengeleho asistentke". Super, že si to nechá pre seba. Takže aký dôvod okrem brutality a krvi nájsť k sledovaniu tohto filmu? Žiadny iný. 30%. (28.02.2013)

Krutej, nepříjemnej a nechutnej je tenhle film. Jenže s tím vším já film stejně chtěl vidět. Samotnej režisér ale upozorňoval, že film má být především drama, i když chvílemi až extrémní. Problém je, že samotný příběh zpracování daleko přebylo a tak jsem na něj okamžitě přestal hledět a zíral na každou scénu zvlášť jako vůl do špinavejch oken. Mučedníci jsou nechutný, jsou pro diváka možná až odporný, ale rozjíždí souměrně docela zajímavej příběh, který se nakonec zvrtne naprosto debilním směrem a divákovi ve výsledku zůstanou zase akorát ty nechutnosti. A zakládat si film na nechutnostech, a ve výsledku vykládat, že to o nich vůbec není? To se sám režisér trošku protiřečí... (13.12.2010)