Režie:
Pascal LaugierScénář:
Pascal LaugierHrají:
Morjana Alaoui, Mylène Jampanoï, Catherine Bégin, Xavier Dolan, Patricia Tulasne, Louise Boisvert, Juliette Gosselin, Anie Pascale, Jean-François Boudreau (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mučedníci se stali přesně tím kultovním filmem, který máme všichni tak rádi. Je již nyní opředen řadou historek od těch „banálních“ o lidech omdlévajících během projekce až po tvrzení, že Bob Weinstein majitel práv pro americké území se vydržel dívat zhruba dvacet minut. Pokud bychom měli nastínit děj, abychom nic podstatného neprozradili, pak lze pouze říct, že vše začíná v 70. letech ve Francii, kdy je nalezena bloudící pomlácená dívka neschopná vyprávět o tom, co se jí stalo. O patnáct let později ta samá dívka Lucie vtrhne do honosné vily a nemilosrdně vyvraždí všechny její obyvatele. Hned za ní přijede její jediná přítelkyně Anna. Pak by slabší povahy měly opustit kino, protože začíná krvavé peklo. Při sledování filmu si rychle uvědomíte, že nic není tím, čím se zdá být. Vila se stane strašidelným domem, v jehož útrobách se obě dívky pokusí dobrat pravdy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (836)
Ups... Tak tohle je vážně neskutečná kundovina a to doslova. Vzkaz pro kolegu bestlamu: Taky jsem nepochopil o čem to bylo, ale holt asi nejsme ti správní martyři aby jsme to pobrali. Od začátku do konce to šlo úplně mimo mě. Přišlo mi to pouze jako sled na sebe naprosto nenavazujících násilných scén který nedávali vůbec logiku. Teda ne, že bych tvrdil, že explicitní horor potřebuje něco jako logický děj to zase ne, ale tohle byla fakt šílená sračka ani to gore mě nějak extra neoslnilo.Co je na tom tak extra kontroverzního to fakt nechápu. Jedinej mučedník je v tomto případě divák nucenej sledovat tuhle debilitu až do konce. No nevypnul jsem to a sem tam nějaká scéna měla úroveň, ale to je žalostně málo, na to aby to byl až takovej kult jak to tady někteří tvrdí.20% ()
Nádhera! Martyrs je dalším důkazem toho, že francouzi dlí na samé špičce moderního horroru. Pascal předvádí neuvěřitelný atmosférický koncert syrového násilí v první půli a v té druhé vás rozseká intenzivním trýzněním a čirou agónií. Všechno má svůj řád, poctivou konstrukci a finální pointa vás doslova přitluče k židli. Ještě chvíli po závěrečných titulcích ´sem nebyl schopný odtrhnout oči z plátna. Martyrs nabízejí jedinečný zážitek, čímž se u mě katapultovali na post nejlepšího horroru za poslední dvě desetiletí. Za pár roků na ně budeme vzpomínat stejně silně a s chutí, jako dnes na Texas Chain Saw Massacre a podobné žánrové klasiky. ()
MOVIE: „Život kráčí po křehké hranici mezi vědomím a nevědomím. Když ublížíte tělu, rány se zacelí, zůstanou jen jizvy. Ale když ublížíte duši, všeobjímající bolest každou ránu znovu a znovu zotevírá!“ Martyrs jsou zvláštním náhledem za hranice vědomí, za hranice konvence, za hranice únosnosti. Pascal Laugier s nebývalým citem pro detail zkomponoval oratorium bolesti, nesmírně sugestivní brutality a neočekávaného sadismu. Proti tělu, duši, myšlenkám. S nebývalou otevřeností a uvěřitelností, přesně na samý pokraj všeobecně přijímaného vkusu. S takovou intenzitou, že Vás to donutí zamyslet se, jestli za to utrpení ta pointa opravdu stojí. Jednoznačným kladem mučedníků je ta zmíněná SUGESCE, která povznáší atmosféru do roviny nadmíru osobní. Tak prostupující, že mnohdy nevíte, zda-li jsou mučedníky postavy v obraze a nebo Vy, když ten obraz sledujete. Velmi povedené jsou i úvodní titulky, entrée formou promítání skličujících vzpomínek z klasické šestnáctkové kamery. Naopak jistým mínusem je závěrečná pasáž, která pro svou vykonstruovanost zavdává ku podezření ze stereotypu. Avšak i ten souběh náboženských klišé filmu příliš ze zvrhlé působivosti neubírá. Je tak víc než pravděpodobné, že si odsud odnesete podivně nepřijemný pocit (ať už z jekéhokoliv důvodu). Takže ty zvěsti o jisté kultovnosti nejsou zas tak úplnou nadsázkou (alespoň pro mě). Bolest je vždy silnější, když nad ní nepřemýšlíte, ale když jí podléháte... MUSIC: Hudební doprovod z (patrně bratrské) dílny Alex Cortés & Willie Cortés (doposud dělali pouze na soundtracku k úletu Eden Log - jeskyně smrti (2007)) jednoznačně patří k přednostem filmu. Emocionálně působivá, sžíravě dýchavičná akustika klavíru a kytary, sladce zoufalé, smutné aranžé versus klaustrofóbní temné motivy. Klobouk dolů. RATING: atmosféra: 9/10, realizace: 7/10, originalita: 6/10, obsazení: 7/10, hudba: 9/10, vizuál: 8/10, [final rate: 75%] ()
Co film nabízí kromě extrémní brutality? Pro mě nic. Je to humus, to jo, ale přece jen si nesednu na zadek jen proto, že je to takovej humus. Možná to má myšlenku, ale je dost pitomá a jen ten začátek má docela švih a krvavou "svěžest." Jinak mi to ale přišlo jako velká, samoúčelná a totálně přeceněná zhovadilost. ()
Né úplně chápu onu vyhajpovanou pověst Mučedníků (omdlévání v sále? alenotak) a né úplně mě tenhle snímek bavil (až na originální pointu zde není nic, co by nějak zvlášť překvapilo - navíc, empatie mám na rozdávání, až to mnohdy zdravé není, leč Laugierovi se ji ve mně nepodařilo vůbec aktivovat). Ale to dokonale deprimující (pro mě ne, já to vim už dávno) "poselství" na konci bylo vskutku velmi milé. (3,5*) ... Update: Tak jsem byla obeznámena s vyjádřením samotného režiséra (úplně opačný smysl, než jakého jsem se dobrala já), načež jsem došla k závěru, že je ten konec prostě jen nezvládnutý. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (10)
- Film bol zakázaný v Malajzii. (Paldiny)
- Mučedníci jsou bezpochyby jednou z událostí roku. Dostali na lopatky cenzurní komisi ve Francii, takže premiéra musela být odsunuta. Film byl totiž zařazen do takové kategorie, která by mu umožnila promítání pouze ve specializovaných kinech (tedy pornokinech) a v televizi by se uchytil taky jen ztěží. [HCE] (POMO)
- Film byl natáčen v Kanadě v městech Montreal a Quebec. (Rob Roy)
Reklama