JCVD

Toto zhodnocení tentokrát vezmu trochu netradičně, takže: proč nedat JCVD čtyři hvězdičky? 1) Skvělý výkon. Jean-Claude je, jak dokazuje v tomto dramatu, nejen špičkový karatista, ale i skvělý dramatický herec. Jeho výrazy a prokousávání se dějem byla radost sledovat. 2) FILTRY! Mám je prostě rád, a tento film jimi rozhodně nešetří, ba naopak. Režisér se evidentně nerad dívá barevné realitě do očí :-). 3) Skvělý výběr ostatních herců, aneb oceňuji řádně slizkého, úchylného, nervózního a rádobytvrďáckého vůdce neohrabané bandy lupičů, stejně jako "největšího fandu Van Damma", který dost připomíná Belmonda. 4) Bezvadná zpověď. Podobný nápad tu sice již byl ve 25. hodině, nicméně v tomto případě se hrálo na dojemnější notu a navíc tady nakopávač béčkových zadků řekl něco, co mi nesjpíše utkví v paměti napořád. 5) Vzato kolem dokola, belgická star nám v prvotřídním napínavém dramatu s perfektní stylizací předvedla, že umí nejenom štípat lebky, ale i dobře hrát. Jsem spokojen a dávám maximum. (07.06.2009)

Je fajn, že se Van Dammemu podařilo natočit první slušný film. J.C.V.D. určitě mnohnásobně předčí veškerou dosavadní tvorbu tohoto belgičana. Zde poprvé ho začínám brát vážně, co se hereckého porjevu týče. Zatímco například v Kickboxerovi vyluzovaly jeho herecké kreace úsměv, zde se dá jeho emocím dokonce i uvěřit. Van Damme totiž skvěle karikuje sám sebe a ve smyslu tohoto snímku jako by byla celá jeho předešlá kariéra přípravu, na realistické zvládnutí této role.Jediné co mi na tomto filmu nesedí je, že se neumí rozhodnout zda v něn bude převažovat drama, či komedie. V té druhé sféře je film značně silnější, pokus o dosažení dramatické hloubky mi přijde zbytečný. Scény, kdy se režisér snaží diváka ponořit do psychologie zločinců, působí hluše. Jinak obrý comeback a přeju Jeanovi, nějaké lepší scénáře, než např. Inferno. (29.04.2009)

Chytré, vtipné a přitom dojemné, (sebe)uvědomělé nejen z hlediska ústředního představitele, ale celkově jako postmoderní snímek. V J.C.V.D. je vše "meta" - nahlížíme za: skutečnou osobu Jean-Claude van Varenberga, ikonu béčkových bojových filmů konce 80. let a 90. Jean-Claude Van Dammea, médii a diváky konstruovaného J.C.V.D., vznik laciných D2V bijáků, fanouškovský diskurz, žánrovou podívanou - biografii a heist movie, formální stránku (úvodní akční scéna snímaná v dlouhé a nepřerušované jízdě, která je výrazně zrnitá vs. zbytek filmu snímaný v dlouhých statických záběrech; výrazná prosluněnost exteriérových scén vs. potemnělost interiérových; zcizovací efekt, v němž J.C.V.D. promlouvá k divákům; viditelné filmové políčko; přepisování již viděného; změny hledisek objasňující, jak došlo k loupeži; nechronologická výstavba apod.). Oceňuji to víc než nostalgické krasosmutnění, popř. návrat golden eighties Stallonea. (13.12.2008)

Bohužel nesdílím pozitivní pohled na tenhle snímek, který měl být jakýmsi průnikem Jeana-Clauda Van Damma z béčkových vod do teritoria seriózní kinematografie. Nikdy jsem nebyl jeho fanouškem a ani v dobách jeho největší slávy jsem neviděl víc než tři čtyři jeho největší hity. Tím méně je mi známá jeho filmografie z doby úpadku kariéry. Jsem nicméně ochoten věřit, že jde pravděpodobně o jeho nejlepší herecký výkon a nemůžu přehlédnout snahu, s jakou se pokusil uniknout ze své škatulky. Potíž je v tom, že té snahy bylo moc a ta, jak známo, snadno přechází v křeč. Tohle totiž měla být stylová čistá komedie, nikoliv slepenec stylů, kde převažuje pokus o thriller. Úvodní titulková sekvence je totiž výborná, Van Damme se v ní evidentně nebere vážně a stejně tak nebere vážně žánr, ve kterém je jako doma, a ta nadsázka má docela švih. Jenže pak zvážní, místy sází na sentiment a oprašuje svůj status hvězdy. Kombinace žánrů sice někdy fungují, ale obecně je daleko jednodušší natočit čistou žánrovku než žánrového křížence. A tady se to podle mě nepovedlo. Na tom snímku je cenný nápad, se kterým se ale náležitě nepracuje. Kdyby se Van Damme dal cestou např. francouzské komedie Prachy v prachu, mohlo to dopadnout výborně jako poctivá komediální zábava. Ten pokus o artový přesah zkrátka Van Damme nezvládl. Snad je to i tím, že do toho nejspíš hodně kecal a přitom neměl špičkového režiséra, který by šel tvrdohlavě za vlastní vizí a hvězdu ukáznil. Celkový dojem: 45 %. (09.02.2014)

Rád bych napsal hezký, upřímný komentář k tomuto filmu, jako to dokázal Van Damme v tomto filmu zahrát, protože co jiného k tomu dodat, než to, že on si to prostě zaslouží. Chtěl bych chvíli promluvit o něm samotném. Jean Claude Van Damme je pro mě herec, který od mala ve mně vzbouzel dobrý pocit, sympaťák, který si možná jistými věcmi zkurvil život, ale kterého jsem od mala měl rád, ne Segal, ne Stallone, ne Schwarzenegger (ano ani ne on), ale právě Jean-Claude Van Damme je ta akční ikona, kterou má dětská tvář žrala od dětství až do teď. A teď bych rád něco dodal k samotnému filmu. Těšit se na něco takového, ještě když jste takový fanda, je něco hrozně obtížného, a těžko se to dokazuje, ale to čím jsem byl svědkem, to se nevidí každý den, na tož měsíc, rok, nebo celý život. J.C.V.D. je něco naprosto neuvěřitelného, kdo si dokáže natočit něco takového. Ukazuje život hvězdy, který je sám pro sebe vyhaslý, ale pro řadu fanoušků je něco jako modla, kterou nosí dennodenně v srdci a sní o tom, že se s ním jednou potkají a když popřeje i štěstí, tak vyfotí. Jean-Claude Van Damme když už ne před tím tak nyní dokazuje že herectví v sobě má, a nemalé, dále dokazuje, že se doznává všeho, čím si po celý život prošel. Nenápadně zesměšňuje ty, kteří ho dokázali proslavit, ale také ty, kteří ho dokázali uvrhnout do záhuby. Přiznává se k životním chybám a uznává, že to všecko nebyla žádná procházka růžovým sadem. Teď už záleží na něm samotném, zdali tento film bude mít nějaký smysl do budoucna a nebo jestli to nebyla jen a pouze recese, jakýsi blaf, který by divák měl sežrat, ale v to pochybuji, minimálně pětiminutový monolog mi musí dát za pravdu, že Van Damme je kus herce, který jestli tohle nemyslel vážně, tak mě opravdu dostal, a proto mu smekám všecko co se smekat dá a klaním se tomu, že dokázal jít do tak agresivního a přesto riskantního projektu, kterým J.C.V.D. bezpochyby je. Doufám jen, že se Vám komentář líbil, protože jsem se ho snažil napsat nejlépe jak to šlo, asi tak jako si Van Damme snažil napsat svojí kariéru a jak nakonec dopadl...Hezké to vše vidět, jestli to půjde do kin, tak slibuji, že se jich účastním a celé to představení si prožiju znovu, od začátku, a se zaujetím budu sledovat ten nejlepší herecký koncert, kterým jsem byl svědkem, a který mě naprosto dokonale uhranul. Jean-Claude Van Damme je pro mě stále ten, který dokázal pohnout ledy, ten, který pro mě jako pro dítě bude stále tou nejlepší akční ikonou, kterou jsem kdy mohl mít rád, a jsem na to hrdý. (14.12.2008)