JCVD

Bohužel nesdílím pozitivní pohled na tenhle snímek, který měl být jakýmsi průnikem Jeana-Clauda Van Damma z béčkových vod do teritoria seriózní kinematografie. Nikdy jsem nebyl jeho fanouškem a ani v dobách jeho největší slávy jsem neviděl víc než tři čtyři jeho největší hity. Tím méně je mi známá jeho filmografie z doby úpadku kariéry. Jsem nicméně ochoten věřit, že jde pravděpodobně o jeho nejlepší herecký výkon a nemůžu přehlédnout snahu, s jakou se pokusil uniknout ze své škatulky. Potíž je v tom, že té snahy bylo moc a ta, jak známo, snadno přechází v křeč. Tohle totiž měla být stylová čistá komedie, nikoliv slepenec stylů, kde převažuje pokus o thriller. Úvodní titulková sekvence je totiž výborná, Van Damme se v ní evidentně nebere vážně a stejně tak nebere vážně žánr, ve kterém je jako doma, a ta nadsázka má docela švih. Jenže pak zvážní, místy sází na sentiment a oprašuje svůj status hvězdy. Kombinace žánrů sice někdy fungují, ale obecně je daleko jednodušší natočit čistou žánrovku než žánrového křížence. A tady se to podle mě nepovedlo. Na tom snímku je cenný nápad, se kterým se ale náležitě nepracuje. Kdyby se Van Damme dal cestou např. francouzské komedie Prachy v prachu, mohlo to dopadnout výborně jako poctivá komediální zábava. Ten pokus o artový přesah zkrátka Van Damme nezvládl. Snad je to i tím, že do toho nejspíš hodně kecal a přitom neměl špičkového režiséra, který by šel tvrdohlavě za vlastní vizí a hvězdu ukáznil. Celkový dojem: 45 %. (09.02.2014)

Po dvaceti letech se JCVD vrací domů do Belgie jako naprosto vyždímaný člověk. Potká nesympatickou taxikářku, vyfotí se s fanouškama a jde na poštu a tady se dostane do problémů. Vypadá to na velice fádní film, ale věřte mi že fádní není ani trošičku. Spousta výborných dialogů co se týče zákulisí ve filmech. Vtípky na Stevena mě hodně dostaly. Stejně jako že John Woo ulítává na holubech. Zhruba 30 minut před koncem tomu na pár minut spadne tempo, ale závěrečný souboj už mluví plně za vše. Jsem velmi rád že jsem se filmu JCVD dočkal. Myslím že podobnou sebereflexi na plátně nevidíme naposledy a že by ji spousta kdysi oblíbených herců potřebovalo jako sůl. 70% (08.11.2017)

Film ma jednoduchy scenar, avsak hned prva akcia prepadu v postovej banke mi nebola dostatocne jasna, ale to preto, lebo podobne, ako pri filmoch BABEL (2006) alebo v drame od Gusa Van Santa SLON (2003) boli niektore situacie ukazane viackrat z inych pohladov a v tomto filme je to presne tak isto. To je informacia hlavne pre tych, ktori by chceli tento film vypnut hned po 15 minutach :-) Potesil ma celkom zaujimavy scenar ciastocne pravdivy a taktiez fiktivny, ale pravdivy hlavne v tom, ako hollywoodska hviezda Van Damme pomaly, ale isto upadal a dostaval uz len podradne ulohy na filmy, ktore nikto pomaly ani nechce vidiet, ale clovek si predsa musi nejako zarabat peniaze, no nie? Taktiez boli zaujimave rozhovory ohladom Stevena Seagala alebo o filmoch Johna Wooa ZIVY TERC / HARD TARGET (1994) alebo TVAROU V TVAR / FACE/OFF (1997). Pre mna to bolo celkom zaujimave, pretoze to bolo moje detstvo a prve filmy s Van Dammom vratane Ziveho terca este premietali v kinach. V tejto ulohe nebol Van Damme ako niekto, kto nakope lupicom banky prdel, ako som bol na to zvyknuty, ale nestastny, zranitelny a hlavne obycajny clovek, ktory dokazal ukazat svoje city tak, ako v ziadnom jeho predchadzajucom filme. Takze s vysledkom som bol velmi spokojny. _________ Jean-Claude Van Damme - (Jean-Claude) +++ François Damiens - (Bruges) +++ Zinedine Soualem - (Vlasáč) +++ Karim Belkhadra - (Arthur) +++ Jean-François Wolff - (Fúzač) +++ Anne Paulicevich - (Rukojemníčka) +++ Liliane Becker - (Van Dammeova matka) +++ Francois Beukelaers - (Van Dammeov otec) +++ John Flanders - (Právník) +++ Hudba: Gast Waltzing +++ Výkonný producent: Jean-Claude Van Damme +++ (06.09.2012)

Zpověď smutného karateklauna.. Vyzvracené kamerové filtry, nasvícení jak při termonukleárním výbuchu, až dojemná snaha o artový přesah či hloupá zápletka kolem přepadení pošty jsou tentokrát druhotné a prim hrají vyjmenovaná slova po P, která kopírují Jean-Clauedovu bohatou kariéru. Pytel (boxovací), Pysk (rozseknutý), Třpytit se a Pýcha jsou už jen stínem z minulosti, nyní je čas pro Klopýtat, Pykat a Zpytovat. Některé druhy sebereflexe však mohou snadno vyvolat i reflex dávivý - kamera suplující psychoterapeuta a hromádky popela na hlavě poté, co se člověk dobrovolně probudí z vlastního snu, totiž efekt pochopení, potažmo dojmutí, navozují jen ztěžka. Mám teď jen trochu obavy, aby Svaly z Belgie začas neudělaly tu poštu v rámci publicity doopravdy.. (14.05.2012)

Ikona Belgie, ikona akčních béčkových snímků, ale také bývalý zavislák na drogách a alkoholu, to vše je hodně stručně Jean-Claude Van Damme. Ruku na srdce kdo nezná tohle jméno? Ačkoliv o jeho hereckých kvalitách se dá pochybovat, tak o jeho přínosu akčnímu žánru nikoliv. Van Damme jako takový se nám předvedl hned v úvodu, kdy si střihl tříminutovou scénu bez jediného střihu a plnou akce! Mabrouk El Mechri se pokusil o jakousi sebereflexi Van Damma a myslím, že se to celkem podařilo! Rozhodně snímek, který za podívání stojí...... (07.01.2009)