JCVD

Vynikající sebereflexe, filmařsky přitažlivá (hrátky s úhlem pohledu, narušování diegeze), obsahově poutavá (famózní osobní zpověď). Filmařské "Vše, co jste chtěli o JCVD vědět a báli jste se zeptat...". Je třeba ocenit již samotnou odvahu čelit všem svým démonům - drogám, výsměchu, béčkovým sračkám, ve kterých může vyhrát i Steven Seagal díky tomu, že si ustřihne svůj cop.) V podstatě je to vynikající pohled za kulisy, ve kterém se Van Damme představuje v naprosto parádní herecké formě, která využívá oblíbených akčních klišé pouze proto, aby celou tu hořkou pachuť podtrhla. Jeden by skoro až brečel radostí nad tím, jak pěknou tečku za tím vším Van Damme dělá a mám velikou obavu, že to celé totálně zničí filmem Eagle Path, kde nejen hraje, ale který i režíruje. Souboj cti nebyl nic moc a pokud neprojeví v případě své režijní novinky stejnou uvědomělost, jako v případě JCVD, bude to akční fanoušky hodně bolet… (07.02.2009)

Ikona Belgie, ikona akčních béčkových snímků, ale také bývalý zavislák na drogách a alkoholu, to vše je hodně stručně Jean-Claude Van Damme. Ruku na srdce kdo nezná tohle jméno? Ačkoliv o jeho hereckých kvalitách se dá pochybovat, tak o jeho přínosu akčnímu žánru nikoliv. Van Damme jako takový se nám předvedl hned v úvodu, kdy si střihl tříminutovou scénu bez jediného střihu a plnou akce! Mabrouk El Mechri se pokusil o jakousi sebereflexi Van Damma a myslím, že se to celkem podařilo! Rozhodně snímek, který za podívání stojí...... (07.01.2009)

║Rozpočet €10miliónov║Tržby USA $470,691║Tržby Celosvetovo $2,306,788║ wow!!! Jean - Claude Van Damme v sebareflexii, je to neskutočné, silné, dramatické, pútavé! Rovnako pompézny návrat ako mal Sylvester Stallone s Rockym Balboa/Rambo4 či Bruce Willis s Die Hard 4.0. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Art Film Fest 2009) (23.06.2009)

Rád bych napsal hezký, upřímný komentář k tomuto filmu, jako to dokázal Van Damme v tomto filmu zahrát, protože co jiného k tomu dodat, než to, že on si to prostě zaslouží. Chtěl bych chvíli promluvit o něm samotném. Jean Claude Van Damme je pro mě herec, který od mala ve mně vzbouzel dobrý pocit, sympaťák, který si možná jistými věcmi zkurvil život, ale kterého jsem od mala měl rád, ne Segal, ne Stallone, ne Schwarzenegger (ano ani ne on), ale právě Jean-Claude Van Damme je ta akční ikona, kterou má dětská tvář žrala od dětství až do teď. A teď bych rád něco dodal k samotnému filmu. Těšit se na něco takového, ještě když jste takový fanda, je něco hrozně obtížného, a těžko se to dokazuje, ale to čím jsem byl svědkem, to se nevidí každý den, na tož měsíc, rok, nebo celý život. J.C.V.D. je něco naprosto neuvěřitelného, kdo si dokáže natočit něco takového. Ukazuje život hvězdy, který je sám pro sebe vyhaslý, ale pro řadu fanoušků je něco jako modla, kterou nosí dennodenně v srdci a sní o tom, že se s ním jednou potkají a když popřeje i štěstí, tak vyfotí. Jean-Claude Van Damme když už ne před tím tak nyní dokazuje že herectví v sobě má, a nemalé, dále dokazuje, že se doznává všeho, čím si po celý život prošel. Nenápadně zesměšňuje ty, kteří ho dokázali proslavit, ale také ty, kteří ho dokázali uvrhnout do záhuby. Přiznává se k životním chybám a uznává, že to všecko nebyla žádná procházka růžovým sadem. Teď už záleží na něm samotném, zdali tento film bude mít nějaký smysl do budoucna a nebo jestli to nebyla jen a pouze recese, jakýsi blaf, který by divák měl sežrat, ale v to pochybuji, minimálně pětiminutový monolog mi musí dát za pravdu, že Van Damme je kus herce, který jestli tohle nemyslel vážně, tak mě opravdu dostal, a proto mu smekám všecko co se smekat dá a klaním se tomu, že dokázal jít do tak agresivního a přesto riskantního projektu, kterým J.C.V.D. bezpochyby je. Doufám jen, že se Vám komentář líbil, protože jsem se ho snažil napsat nejlépe jak to šlo, asi tak jako si Van Damme snažil napsat svojí kariéru a jak nakonec dopadl...Hezké to vše vidět, jestli to půjde do kin, tak slibuji, že se jich účastním a celé to představení si prožiju znovu, od začátku, a se zaujetím budu sledovat ten nejlepší herecký koncert, kterým jsem byl svědkem, a který mě naprosto dokonale uhranul. Jean-Claude Van Damme je pro mě stále ten, který dokázal pohnout ledy, ten, který pro mě jako pro dítě bude stále tou nejlepší akční ikonou, kterou jsem kdy mohl mít rád, a jsem na to hrdý. (14.12.2008)

Kdyby mi ještě před pár měsíci někdo řekl, že se dobrovolně podívám na nějaký film s van Dammem, vysmál bych se mu (schválně jsem teď pátral, jaký poslední film jsem od něj viděl, a došel jsem až do roku 1996 ke Questu-Souboji cti). Ale tohle vypadalo tak zajímavě, že jsem do toho šel. První půlka je zábavná, zápletka je hezky uvedena za dvou úhlů pohledu a Žánklód si umí dělat legraci sám ze sebe, což je fajn. Bohužel s přibývajícími minutami film stále více těžkne, až se úplně rozplizne, a nepodařilo se ho nějak uspokojivě ukončit. _____A ještě jedna věc, která mě dost štvala - nechápu, proč byl celý film natočen v té hnusné fekální hnědé barvě. To může být cool v nějakém atmosferickém thrilleru od Finchera, ale tady je to naprosto samoúčelné a neopodstatněné. (28.12.2008)