JCVD

Toto zhodnocení tentokrát vezmu trochu netradičně, takže: proč nedat JCVD čtyři hvězdičky? 1) Skvělý výkon. Jean-Claude je, jak dokazuje v tomto dramatu, nejen špičkový karatista, ale i skvělý dramatický herec. Jeho výrazy a prokousávání se dějem byla radost sledovat. 2) FILTRY! Mám je prostě rád, a tento film jimi rozhodně nešetří, ba naopak. Režisér se evidentně nerad dívá barevné realitě do očí :-). 3) Skvělý výběr ostatních herců, aneb oceňuji řádně slizkého, úchylného, nervózního a rádobytvrďáckého vůdce neohrabané bandy lupičů, stejně jako "největšího fandu Van Damma", který dost připomíná Belmonda. 4) Bezvadná zpověď. Podobný nápad tu sice již byl ve 25. hodině, nicméně v tomto případě se hrálo na dojemnější notu a navíc tady nakopávač béčkových zadků řekl něco, co mi nesjpíše utkví v paměti napořád. 5) Vzato kolem dokola, belgická star nám v prvotřídním napínavém dramatu s perfektní stylizací předvedla, že umí nejenom štípat lebky, ale i dobře hrát. Jsem spokojen a dávám maximum. (07.06.2009)

Bohužel nesdílím pozitivní pohled na tenhle snímek, který měl být jakýmsi průnikem Jeana-Clauda Van Damma z béčkových vod do teritoria seriózní kinematografie. Nikdy jsem nebyl jeho fanouškem a ani v dobách jeho největší slávy jsem neviděl víc než tři čtyři jeho největší hity. Tím méně je mi známá jeho filmografie z doby úpadku kariéry. Jsem nicméně ochoten věřit, že jde pravděpodobně o jeho nejlepší herecký výkon a nemůžu přehlédnout snahu, s jakou se pokusil uniknout ze své škatulky. Potíž je v tom, že té snahy bylo moc a ta, jak známo, snadno přechází v křeč. Tohle totiž měla být stylová čistá komedie, nikoliv slepenec stylů, kde převažuje pokus o thriller. Úvodní titulková sekvence je totiž výborná, Van Damme se v ní evidentně nebere vážně a stejně tak nebere vážně žánr, ve kterém je jako doma, a ta nadsázka má docela švih. Jenže pak zvážní, místy sází na sentiment a oprašuje svůj status hvězdy. Kombinace žánrů sice někdy fungují, ale obecně je daleko jednodušší natočit čistou žánrovku než žánrového křížence. A tady se to podle mě nepovedlo. Na tom snímku je cenný nápad, se kterým se ale náležitě nepracuje. Kdyby se Van Damme dal cestou např. francouzské komedie Prachy v prachu, mohlo to dopadnout výborně jako poctivá komediální zábava. Ten pokus o artový přesah zkrátka Van Damme nezvládl. Snad je to i tím, že do toho nejspíš hodně kecal a přitom neměl špičkového režiséra, který by šel tvrdohlavě za vlastní vizí a hvězdu ukáznil. Celkový dojem: 45 %. (09.02.2014)

Van Dammeho najlepsia postava v jeho doterajsej kariere - dobre napisana a prijemne prekvapivo i zahrana. V postave sameho seba (dalsi z filmov, ktory mixuje realitu s fikciou) zuzitkoval prilezitost predviest, ze praca s charakterom postavy nie je v jeho ponimani len o roznom tempe davkovania a razancii roznoziek a uderov. Zaroven v imho najlepsej scene filmu poskytuje osobnu spoved mapujucu jeho zivot a karieru, odpichujuc sa od afer, ktoreho ho "preslavili" mimo ramec jeho filmov a vzdialene tak trefne tematizuje i ironizuje aj osud akcnych martial-art stars z dekad 80´s. Samozrejme, pocas filmu pridu k slovu i jeho svaly a to nielen v uvodnej, niekolko minutovej scene na jeden zaber. Reziser celkovo poskytuje divakovi viacero vyborne skomponovanych scen nasnimanych v spinavo zrnitych obrazoch, kde akcia v ramci zaberu nejde na ukor jeho prehladnosti. Snad iba ten dvojpohlad na jednu z klucovych udalosti v 1/3 filmu mi pride zbytocny, pretoze s ohladom na hlavu postavu do pribehu neprinasa ziadne pnutie. PS: Film ma vyborny soundtrack (napr.skladby None of us are free, Modern Love) (11.10.2008)

[imdb: 7.5/10] | me: Van Dammova spoveď spôsobom aký som naozaj nečakal. Predsa len, je to Jean-Claude a po všetkých tých rokoch jeho účinkovania je už človek viac menej pripravený len na akciu jeho zrna. Ale toto je však niečo iné, trochu inak,... tak ako to naozaj je ... očakával som viac akcie :), ale to už je predsa tak, keď je hlavným hrdinon Jean. Napriek tomu som príjemne prekavpený a musim povedať, že Jean by si zaslúžil ďalšie filmy, kde by sa mu dostalo aj hereckého vyžitia. (02.05.2009)

Zpověď smutného karateklauna.. Vyzvracené kamerové filtry, nasvícení jak při termonukleárním výbuchu, až dojemná snaha o artový přesah či hloupá zápletka kolem přepadení pošty jsou tentokrát druhotné a prim hrají vyjmenovaná slova po P, která kopírují Jean-Clauedovu bohatou kariéru. Pytel (boxovací), Pysk (rozseknutý), Třpytit se a Pýcha jsou už jen stínem z minulosti, nyní je čas pro Klopýtat, Pykat a Zpytovat. Některé druhy sebereflexe však mohou snadno vyvolat i reflex dávivý - kamera suplující psychoterapeuta a hromádky popela na hlavě poté, co se člověk dobrovolně probudí z vlastního snu, totiž efekt pochopení, potažmo dojmutí, navozují jen ztěžka. Mám teď jen trochu obavy, aby Svaly z Belgie začas neudělaly tu poštu v rámci publicity doopravdy.. (14.05.2012)