Fígle

LFŠ 2008 FÍGLE jsou přesně ten typ filmu, kterému se snažím na festivalech nebo filmových akcích vyhnout, protože jsou to "klubovky" se závažným sociálním tématem a tesknou atmosférou, které získávají ceny za to, o čem jsou, a ne proto, jaké ve skutečnosti jsou. Televizní podívaná vyprávějící dramatický příběh, která je odlehčována výraznými komediálními prvky "na jedno použití", nám představuje jedny nudné letní prázdniny, které mohou změnit za daných okolností život všem. Divákům ale ne, protože Jakimowski neumí dost dobře gradovat a navodit tu správnou atmosféru, což se vyznačuje tím, že tu střihne dřív, než emoce stihne přijít, tu zase později, a otravně opakuje několik scén (holubi, např.), které mají být poetické, ale ve skutečnosti nejsou nikterak valně zúročeny a zdržují od vlekoucího se vyprávění. Intelektuálská nuda, kterou Asociace filmových klubů zakoupila do distribuce, není ani dobrým mainstreamem, přestože má výborně vedené herce a snaží se zavděčit všem, ani klubovým filmem, protože na to zde chybí vykreslení sociálního statutu postav. Nuda, nuda, šeď, šeď... (26.07.2008)

komorně laděný film s pomalým příběhem, který však už po nějaké době začne nudit, protože to čekání je nekonečné. Určitě film nějaké kouzlo má a snaží se zapůsobit příjemnou kamerou. Bohužel příběh je dost slabý a moc nemůže nabídnout. Ani ten kluk v hlavní roli mi nepřišel nijak přesvědčivý. Rozhodoval jsem se mezi dvěmi a třemi hvězdičkami a nakonec se přikláním k těm za to, že to všechno bylo lidsky hřejivé a stálo to všechno za to... (07.10.2011)

Postava šestiletého kluka Stefka v tomto filmu ukazuje osud mnoha set mladých dětí, které opustil jeden z rodičů. Naštěstí to není můj případ, a tak nemohu zcela posoudit hloubku tohoto filmu... Zobrazuje touhu návratu osoby, která by ho podporovala a starala se o něho. Scéna na nádraží, když malý Stefek rozhazuje mince na koleje, po kterých přijíždí téměř pravidelně vlak s jeho otcem, a modlí se, aby ho táta poznal a vrátil se k nim. Anebo když ho vidí a několikrát se na chvíli se se svým otcem baví. On však ani neví, jak vypadá jeho syn, a rozmlouvá s ním jako s obyčejným malým klukem. Proto, aby měl zpět svého otce, udělá Stefek vše, co je v jeho silách.... (22.01.2008)

A proč od nás táta odešel? - Protože si ho omotala kolem prstu jedna paní. Asi tomu tak chtěl osud. Máma měla smůlu. - A nemůžeme jí ho sebrat? Když je svět složitější, než jak ho vnímá dětská logika, musí přijít na řadu fígle a uplácení osudu... a učenlivý Stefek ho umí pokoušet - pomocí sestry se nejprve cvičí na malých číslech, aby se propracoval až k tomu vrcholnému... Film mně blízký nejen proto, že žiju nedaleko místa, kde se odehrává, ale také úsměvností a poetikou dětství s pohledem na svět, který je přece tak jednoduché změnit... (19.02.2015)

Především výborně obsazená ústřední trojice, melancholická hudba a celková lehkost podpořila tento kouzelný příběh o hledání štěstí obyčejné rodiny na slezském maloměstě. I když nejsem zastáncem dětských hrdinů, kteří často působí až příliš prvoplánově, malý Štefek byl naprosto odzbrojující. Moc příjemné překvapení z nedalekých krajů polského Slezska, poetickou náladou "rozmarného léta" dost připomínající českou filmovou tvorbu. (28.05.2010)