Karanténa

Quarantine aneb je libo večerní dezert po americku? Chudáci Amíci, lituju vás, že už ani nevymyslíte pořádný námět, proto se velká část vaší kinematografie točí kolem remaků a i mezi nimi se najdou kusy jako Quarantine, které nejsou remakem, ale trapným opisem. Nehodnotím 2* apriori proto, že Dowdle nebyl schopnej přidat vlastní scénu (krom několika výjimek), ale proto, že i když je spousta scén téměř nachlup stejných, hororovst, strašidelnost, uvěřitelnost a atmosféra šly do dža. Všechny klady, které jsem obdivoval na pětihvězdičkovém RECu se Američanům fatálně nepovedly. Nejenže jsem se nebál, já se nudil, občas propadal salvám smíchu, protože americký přepis je v mnoha ohledech neuvěřitelně debilní (v momentech, kdy se odlišuje od svého předchůdce). Američtí příživníci opět fenomenálně zklamali, zapomeňte na tu tuctovou a neoriginální velmoc, raději se soustřeďte na evropskou tvorbu, která měla a má velký potenciál a filmaře, kteří ještě dnes umí natočit něco dobrého. Balaguéro je jen jeden! A znovu se potvrzuje rčení: Opakovaný vtip není vtipem, opakovaný strach není strašidelný. Upřímnou soustrast těm, kteří dali 4* a více. (19.11.2008)

Úplne chápem, prečo tento remake niektorých už len z princípu rozčuľuje ale odhliadnúc od toho, že ide z nášho pohľadu o maximálne zbytočný film, (to ako rýchlo vznikol vyvoláva úsmev, snáď nejde o nový trend v USA), ide aj o jeden z vydarenejších remakov a na americké pomery poslednej doby vlastne o nečakane kvalitný horor. Že John Erick Dowdle nemenil drvivú časť scén originálu a pohrával sa viacmenej len s detailami bolo v tomto prípade asi rozumným ťahom, aj vďaka jeho remeselnej zručnosti vznikla rýchlokvaška, ktorá nezaujatému divákovi či divákovi ktorý neprišiel do kontaktu s REC, rýchlokvašku pripomínať ani nebude. A to je spolu s Jennifer Carpenter v hlavnej roli malé plus. 70% (12.03.2010)

║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $31,691,811║Tržby Celosvetovo $41,319,906 ▐ Tržby za predaj DVD v USA $13,183,807 //počet predaných kusov 686,387║ Tento remake Španielskeho horroru [Rec] , kopíruje samozrejme všetko rad radom ale je to bez kúska hútnej atmosféry, celé to vyznie hrané, pozor hrané! ako z amatérskeho naivného divadla, takže autentickosť nulová a roztrasená digitálna kamera tu je tiež v pase, skoro nič tu nefunguje na rozdiel od originálu, veľké sklamanie, ktoré každou minútou narastá len na otravnosti. /20%/ (03.02.2010)

Tak mi to nakonec nedalo a na tenhle americký remake jen o rok staršího španělského [Rec] jsem se přece jenom koukl. Opravdu ty amíky nechápu. Natočit takřka políčko po políčku na chlup stejně jen rok starý film, notabene docela známý.... nechápu. Karanténa má jeden obrovský problém - u těch, kteří/ré viděli/y [Rec] se prostě nevyhne srovnání a v tomto srovnání prostě nemůže dopadnout stejně, nebo dokonce lépe, než [Rec]. A srovnání se to nevyhne ani u mě. U [Rec] se tomu "reportérskému stylu natáčení (hlavně v prvních tak 15-ti minutách) i dalo věřit, španělská Angela Vidal byla svá, ztřeštěná, přirozená, americké Angele Vidal se tohle vůbec nepovedlo, od začátku jde vidět, že prostě hraje a veškerý pokus hrát si na dokumentaristy je dost přehrávanej a já mu vůbec nevěřil. Nehledě k tomu, že Jennifer Carpenter to ze začátku vůbec nezvládala, rozjela se až před koncem. Za další, u [Rec] na mě (vzhledem k formě filmu) dost fungovalo to, že tam vystupovali/y pro mě neznámí lidé, v Karanténě hrají minimálně tři herci, které už znám a tím bylo to kouzlo "reality" dost pokaženo. Ale hlavně, Karanténa nepřišla skoro s ničím novým, až do závěrečné dvacetiminutovky to je docela nuda. A těm posledním dvaceti minutám Karanténa může vděčit za to, že to vyženu až na dvě a půl hvězdičky a ještě to zaokrouhlím nahoru. Ač byl pro mě [Rec] jen slabým nadprůměrem, v souboji Karanténa vs. [Rec] ten druhý rozhodně vede. (30.07.2009)

Keď niekto rozpráva ten istý vtip druhý raz, tak sa väčšinou ľudia smejú už len zo slušnosti. To platí aj v prípade tejto prerábky. Budem sa opakovať, ale neodpustím si kritiku ku kamere, ktorá tretinu filmu sníma steny, tmu a rozmazané "akčné" zábery na nohy a nakoniec to celé vyzerá akoby videoamatér točil dedinskú svadbu po polnoci. Moc to u mňa na atmosfére nepridalo, len ma z takéhoto štýlu bolia oči. Celkovo ale chválim príjemnú atmosféru strachu, ktorú som naposledy zažil pri hraní "Condemned". (23.04.2009)