Báječný svět shopaholiků

Strávila jsem dnes 4 hodiny běháním po nákupech a hledáním fešných letních kousků? Jsem schopná si vyzkoušet třeba 30 podprsenek a ani 1 si nevybrat? Ano, přiznávám svou vinu bez mučení. Proč? Protože začaly letní slevy přece! Co se hlavní hrdinky týče - je naivní, stále se šklebící a její vyhýbání se placení je trapné. Úspěch hned prvního článku značně nepravděpodobný a hlavní hrdina (sympaťák) by zasloužil lepší partnerku. Jenže to by pak nebyl americky romantický film, že? Tvůrci se jistě nesnažili o hlubokou duševní analýzu člověka, který trpí nutkavou potřebujou nakupovat a ničí všechny vztahy kolem sebe. Ale těch luxusních výloh a hadříků ukázaly sakra málo. Pár celkem ucházejících bitek při výprodejích se našlo, leč na můj zážitek z minulého týdne, když jsem nakupovala v Tescu Milky v akci a nějaký kravaťák s kufříkem v saku za tisíce mi je agresivně vytrhl z ruky, to zcela jistě nemá... Platinové kreditní karty nevlastním, nemám pocit, že by na mě figuríny mluvily, léčit se tedy nepotřebuji. Až to na měj přijde, všechny své zdroje zmrazím jako Rebecca...:) To byla snad jedicná vtipná scéna filmu. Za měsíc si na "the Girl with the Green Scarf" ani nevzpomenu...To už si budu totiž užívat červencových výprodejů!:D (09.06.2009)

Čas od času má člověk chuť pustit si pro relaxaci nějakou nenáročnou komedii. Ale, proboha, ne tuhle! Film totiž není ani jedno ani druhé. Za prvé: není to komedie a to zcela vážně - vtip se v tom nenajde. Za druhé: nejde o nenáročný snímek - klade totiž nesnesitelné nároky na divákovu trpělivost a shovívavost, aby tenhle paskvil dokoukal do konce.___ Takže tu máme příběh o dívce, která obsedantně nakupuje, protože jí to přináší uspokojení, ale ničí ji to finančně. To se dá uchopit různě, tady to ale vůbec neuchopili a celé vyprávění se jim vymklo z rukou. Ženy jsou tu (až snad s výjimkou hrdinčiny kamarádky) samé karikatury pištících holčiček, přehnaných femme fatale nebo snobských ledových královen. ___Pokusy o lehké vyprávění ze začátku sice nevychází (jak jsem psala: vtip tu nenajdeš), ale pak se odhalí dívčina zoufalá finanční situace a všichni se na ni hned začnou dívat jako na vražedkyni malých dětí, která navíc přenáší ebolu. Když se dívka přece jen nějak se svou minulostí vyrovná, tak ji zas všichni začnou hned oslavovat, jakoby zachránila světový mír, vyřešila problém s odpady a navrch ještě vynesla koťátko z hořícího domu. ____ Nehledě na naivní motiv, který snad naposled slavil úspěchy před válkou, že totiž dívka na základě jediného článku, který napíše, získá celosvětový ohlas, takže jí k nohám padají všichni prestižní nakladatelé a chtějí ji za každou cenu získat. ___ Je to jednoduše splácanina bez vtipu. /1. 12. 14./ (01.12.2014)

Kreditku mám jednu, představa nakupování ve mně vyvolává dávicí reflex, ale tehle Bruckheimerův příběh rádoby popelky, co se nemůže rozhodnout, jestli si koupí raději boty Pucci nebo kabelku Gucci, aby nakonec koupila obojí, mě bavil. Sice s provinilým vnitřním hlasem, ale bavil. Isla Fisher je totiž roztomilejší než pixarovský Vall-I, Hugh Dancy přebíhá od psích pohledů k řeči pana Prady a celé je to tak přepáleně retardované, až se tomu vlastně nedá odolat. Bruckheimer holt věděl co dělá a jeho "boží ruka" je doslova cítit z každého ramínka. Hlavně se musí všechno lesknout, vypadat draze a soundtrack ať klidně opakuje dvě tři srdceryvné melodie. Stydím se, ale dát míň než "šedesátku s malým plusem", asi bych se musel uškrtit na maminčině zelené šále. (17.04.2009)

Svého času jsem byl k filmu poměrně štědrý, ale v rámci svého nového úsporného programu jsem se po dnešní repríze rozhodl jednu hvězdičku ušetřit. Tento snímek totiž nedisponoval příliš propracovaným příběhem, děj nebyl nikterak strhující a bavil jsem se podstatně méně, než bych u takového hereckého obsazení očekával. Na druhou stranu je faktem, že jsem čas od času natrefil i na nějaký ten humorný moment a že Isla Fisher byla vždycky lahodnou potravou pro můj chlípný pohled, takže s klidem připouštím, že měla tahle záležitost i své nesporné klady. Jenže, když si odmyslím Islu Fisher, mám takový neodbytný pocit, že už si zítra ani nebudu pamatovat, o co ve filmu šlo, protože ve mně nezanechal žádný trvalejší dojem. Šlo v podstatě o takovou jednoduchou záležitost, u níž můžete úplně vypnout, a pokud netrpíte nějakou závislostí, vůbec u ní nebudete muset přemýšlet. Nechybělo mnoho a ponechal bych v hodnocení i třetí kousek, to by ale závěr nesměl sklouznout do patosu umocněného potleskem. / Poučení: Kreditní karty jsou jako skořápkáři; vypadá to, že dávají, ale nakonec zjistíš, že jsi byl za hejla. (27.08.2022)

Nějak tuhle nákupní horečku nechápu a příjde mi proti srsti, že bych měla nakupovat všechno co vidím ve výlohách a zruinovat si své finanční konto. Tím nechci říct, že jsem škrt a bojím se pustit korunu. Byla jsem skálopevně přesvědčená, že půjde o nějakou blbost a i tak jsem k filmu samozřejmě přistupovala. Moje přesvědčení se během sledování otočilo o třistašedesát stupňů. (12.07.2010)