Frankenweenie: Domácí mazlíček

Byl jednou jeden kluk, který měl rád svého pejska, a tato láska byla vzájemná. A když pejska srazilo auto a on zemřel, jeho mladý páníček jej oživil za pomoci elektřiny. V podstatě velmi banální příběh na motivy příběhů o Frankensteinovi, který má ale takové zvláštní kouzlo, až mě to samotného překvapilo. Možná za to může ten roztomile animovaný pejsek, který je srdečný, roztomilý, mazlící, prostě má vše, co by měl správný pejsek mít. Byl takový opravdový, a přitom kreslený. A k tomuto vynikajícímu základu v podobě hlavního zvířecího hrdiny byl přimíchán i děj, který ani na okamžik nenudil. Prostě jsem musel hlavnímu hrdinovi a jeho pejskovi ve všem fandit, a když film skončil, bylo mi to opravdu hodně líto. Chtěl jsem přídavek, přál jsem si, ať je film ještě o něco delší. A to je neklamná známka kvalit, které v sobě tento film, alespoň pro mě osobně, skrývá. Nemohu jinak, než nadšeně udělit maximální hodnocení a pochválit Tima Burtona za skvělou práci. (05.02.2017)

Temné stíny odpuštěny. Opět totiž nastupuje ten pravý Tim, jak ho máme rádi - se spoustou nápadů, hravým vizuálem a srdcem na dlani. I přes tu hromadu hlášek a vtipných scén musím ovšem už i já, Burtonův velký fanda, uznat, že v některých místech už je vykrádání sebe sama až moc do očí bijící. Jeho fanoušci však budou spokojeni stejně. (22.12.2012)

Goodbye Kitty! Burton is back! Zvrhlé, dojemné a upřímné, jako byl kdysi Střihoruký Edward.V komentářích jsem četl, že to lidem přijde bez srdce....nenechte se vysmát.Už dlouho jsem od Burtona neviděl nic srdcovějšího, jeho typický styl na vás dýchá z každého filmového políčka, promakaný scénář plný odkazů, všude na vás číhá Batman, Ospalá Díra, Střihoruký Edward, vše dokresluje typická Elfmanova hudba.Prostě všechno je, tak jak má být a jak to od Burtona jako jeho fanoušek chci cítit.Moc moc příjemné pokoukání a čistá radost.Dokonce jsem si i během filmu zvyknul na černobílou, ale ještě mi asi bude pár projekcí trvat, než se přestanu ptát jestli by tomu neslušela barva s filtrem hřbitovní šedi.95%. (27.12.2012)

Nejvíc se mi líbilo, jak na konci film naznačuje, že by jeho pointa měla být takové to dospělé pixarovské poučení o tom, jak je nutné a důležité umět přijímat ztrátu, aby se to nakonec vysmeklo a vrátilo nás to zpátky do toho svého magického světa, kde se může dít cokoli jakkoli, aby byly ty žádaný obrásky. Paradoxně celý film po celou dobu trvání ale působí zvláštně izolovaně, mrtvě a má šíleně špatně napsané postavy. Poprvé jsem si pojmenoval celkový problém, který mám s Burtonem, totiž, že on nikdy nedokáže jít za první plán. Jsou to fakt jenom povrchy a vizuální citace. Ta hmatatelnost stop motion animace ale potěší dycky a to i přesto, že ústřední čokl má všechny nesnesitelné vlastnosti domestikovaných psů a navíc vypadá jak kříženec pitbulla, prasete a ploštice, který bych přejížděl autem od rána do večera. A to nemám papíry. (29.03.2024)

Nevěřila jsem tomuto filmu, hlavně jsem už teda přestala věřit Timu Burtnovi, ale překvapil mě. Tento film má totiž srdce. Ze začátku na mě silně dýchala atmosféra Střihorukého Edwarda. Ano, je to ten klasický rodinný doják, není zde vůbec nic nového, film je strašně předvídatelný a Burton nedokázal nasazenou laťku a atmosféru ze začátku filmu udržet až do konce, bez mučení však přiznávám, že jsem měla na krajíčku. (25.12.2012)