Skřivánek

Dívatelný ruský válečný film. Kamera na výbornou-na tu dobu pochopitelně. Originální story zajatců co ukradnou ruský tank z válečné kořisti. Německý důstojnický sbor je vykreslen a zahrán dost primitivně. Zrychlené záběry filmu velmi nesvědčí, působí směšně. Jinak to stojí za skouknutí, nejvic povedená scéna jsou ruské vězenkyně vítající Rudou armádu na německém poli. (22.09.2010)

5/10 Dcela mile prekvapeni - jak jsem v jadru skepticky vudci filmus podle skutecnych udalosti - v jistem slova smyslu takovy "predobraz" jene casti u nas kdysi velmi popularniho polskeho serialu 4 z tanku a pes. Spise nez kohezni pribeh se jedna o mozaiku zaberu, ktera ma jistou spojujici lininii v ukradenem tanku, pocitu ne/svobody a touze zahnat velky germansky narod od Volhy zpatky do Valhaly. Nektere zabery byly az moc schematicky zjednodusene - moc se toho nenamluvi a nevysvetluje - takze na otazky proc a kde se vzal pokusny tankodrom v srdci rise a na polich tam bez ostrahy okopavaji slicne sovetske kolchozkyne nebo jakym zpusobem se do sovetskeho lagru dostal parizsky interbrigadista. Minimalistickemu filmu sedi minimalisticka hudba, i kdyz jako symbol nemecke hudby vybrat zrovna polku Vyvalte sudy mi neprislo uplne nejstastnejsi. (21.03.2008)

Válečná oddechovka, která, byť je údajně podle skutečné události, se nemůže zase brát tolik vážně. Sovětský tankista ujede z německého zajetí a rozpoutá svoji soukromou válku. Je to takový rudý superhrdina. Moc se tu toho nenamluví, ani neválčí, takže jde spíše o ponuré psychologické výjevy hrdiny a jeho skutky. Pecka to rozhodně není, ale jako odpočinkový film slouží dobře. (10.03.2015)

Docela dobrý film, s poměrně kvalitní kamerou a až na výjimky nedostatkem patosu. Dokonce i pokus o překvapení (hlavní hrdina ze začátku má probouzet spíše negativní emoce svým nevyhraněným postojem) a takové náznaky kritiky sovětského vojenského velení. Tu a tam i náznak komedie. A velice dobrá ruční kamera. Na druhou stranu film není příliš soudržný, přestože sleduje osádku jediného tanku během jediného dne. Vyskytují se scény a záběry nejasné motivace, většinou ke všemu velice dlouhé. Překvapí montáž ve stylu 30. let, a to spíše nepříjemně atd. atd. Přestože příběh se snad mohl za války stát, je jeho ztvárnění ne zrovna povedené. (04.01.2010)

Opravdu by mne zajímalo historické pozadí tohoto filmu. Nechce se mi totiž věřit, že by Skopčáci na pokusné střelnici nechali Rusa, kterého měli za zvěř jezdit s plně natankovaným téčkem. Testům střelby na kořistní techniku (mimochodem i na naše pohraniční pevnosti) se Němci věnovali s důkladností jim vlastní. Velmi pochybuji, že by nechali po place lítat několik tanků T34 i se zajatými ruskými osádkama a cvičně do nich stříleli. Vždyť tank se dá staticky umístit na požadovanou vzdálenost, kdy měření síly průraznosti protipancířové střely bude nejpřesnější... A i kdyby, proč neměli Němčouři po ruce pár panzerfaustů, nebo rovnou nějakého Tygra, kdyby náhodou nějaký tank zdivočel a začal najíždět na děla? I kdyby bylo problematické tank zasáhnou čelně, šel protitankovými děly znehybnit zásahem na pásy, věž atd... Neozbrojená stojící plechovka na louce by pak nepředstavovala žádnou hrozbu. Celá stíhací akce byla směšná, hrdinové mají čas zastavovat, povídat si a v závěru dokonce udělat mohylu z kamenů padlému druhovi... Škoda, že hoši nedojeli na to letiště, ten Dornier 17 mně namlsal a čekal jsem nějakou pěknou paseku mezi mesounama a fokoušema... Děcko s psíkem už byla taková protiválečná křeč i hraná hrůza osádky flaku po výstřelu... Celé je to zkrátka takové rusky heroické a tím pádem málo uvěřitelné. Vždy mne fascinovalo jakou pozornost Rusové věnují pomínkům padlých vojáků. Je to o to podivnější, že na frontě pro velení život vojáka neměl cenu a statisíce Rusů padli jen chybami velení, nedostatečným systémem zdravotnické služby nebo když byli posláni s chabou výzbrojí proti elitním jednotkám nepřítele. Co českého diváka ve Skřivánkovi zaujme, je použití Vejvodovy - Škody lásky, jako ústřední melodie filmu. A v neposlední řadě si divák prohlédne T34 zvenku i zevnitř (kdo v něm ještě neseděl). Mno, viděl jsem, poznal jsem. Podruhé se na to asi už nepodívám. Dvě sedmikrásky. * * (29.03.2013)