Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef Douša (K. Roden) se vrací z první světové války s přáním po válečných útrapách prožít v poklidu spokojený život s mladou manželkou (L. Siposová) kdesi v zapomenutém kraji, v drážním domku u železniční trati. Sžívání dvojice je však při složitých psychických i fyzických problémech hrdiny (který načas ztrácí sluch) nesnadné… Jednoho dne Douša zabrání mladému muži skočit pod vlak. Zachráněný muž – hrobník Ferda (V. Jiráček) – se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. Ačkoliv se Doušovi sluch za určitý čas vrátí, předstírá i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň… Román Josefa Kopty Hlídač č. 47 vznikl v roce 1926 a byl kritikou označen za jeho nejlepší dílo. Poprvé byl zfilmován už v roce 1937 režisérem J. Rovenským s J. Průchou v titulní roli. V roce 2008 vznikla v České televizi jeho nová filmová verze – tentokrát zpracoval předlohu zkušený televizní autor E. Verner, který ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, jenž, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Filmový scénář režiséra F. Renče, na kterém spolupracoval se Z. Zelenkou, podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (595)

juta 

všechny recenze uživatele

Pozor na spoilery. Nejprve jsem chtěl dát filmu o hodně víc, ale ten konec to teda zazdil. No ono se to sralo dřív, jen světlejší moment nastal ve chvíli, kdy Douša šibalsky předstíral hluchotu dál. Bohužel, časté návraty v Doušově hlavě do minulosti, které mnohdy neříkaly nic a tudíž pro mě naprosto zbytečné srážely taktéž dojem z filmu. Na konci jsem čekal parádní pomstu a né nějakou plácanou na holou. To mě teda naštvalo nejvíc, že ani zabásnutí toho fracka to nedokázalo zachránit. Není se čemu divit, když už font písma byl poněkud amatérský. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Ach jo. Ano, >fotografie< poutavá, pěkně nasnímáno, žádný problém, to bych snad i ryze za řemeslo čtyři hvězdy dal! Ale jen pěkná kvazimoderní klipová kamera nedělá film! Protože zbytek je želbohu (když už tam ten kostel musel být - viz níže...) zase jen tušašsky typické blábolící přehrávání a deklamování hlášek dle vypoceného scénária s nadužíváním grimas a trhavých pohybů coby hereckým projevem našich chudožniků a... A prosím - to se ptám rejžisejra - co to je za debilní klišé, že strojvůdce vidící na kolejích ležící postavu houká a houká a nebrzdí a vlak pak klidně jede dál? Tak s tím se běžte pane Renč vycpat, jestli jste chtěl natočit >dobrý< realistický film. Ano, tahle provařená kravina běžně užívaná u odpadové produkce rádobynapínavých béčkových akčních sraček všelijaké provenience mě už v úvodu filmu rozladila tak, že pak už samozřejmě jeden jenom hledá mouchy. K tomu divný zvuk, kdy má člověk zvláště v dialozích pocit, jako by se díval na předabovaný film a víc už zase škoda slov... °-/ . . . Jo, jednooký hluchý(;o) hlídač, hrající si na velké umění mal(omocn)ými prostředky mezi slepými ajcnčudláky. A k tomu vespod taková ta >pěkná< hudba s neoriginálním motivem, piánkem se nic nezkazí, že - a víc už zase nic... Nemá to cenu... - - - P.S. A sakryš - to se odehrávalo někde za polárním kruhem, že na paňmamince nic a v zimě počala a hnedle ještě v zimě porodila? Nebo šlo o nějakou >uměleckou< zkratku coby zrychlený televizácký těhotenství? Nebo zase nějakej ten scénáristicko-režijní zkrat? Svatá prostoto! A kde je teda žánr sci-fi komedie? - - - P.P.S. A ta modlidba (...ve scéně z kostela k závěru) zní ve skutečnosti "In nomine patris et filii et spiritus sancti", ten váš "...fílius...sanktus..." (a dokonce dvakrát!! - žádný přebrept!) si nechte pro ošpiritovaný televizácký sanktusáky! . . . Fakt přemýšlím, je-li Renč jen takové hloupé protekční jelito, nebo opravdový pisskulturní ignorant a debil. Zdejší bezmyšlenkovitě nevnímající a povrchně adorující stádo jakbysmet... Amen! - - - - - (Poprvé viděno 7.2.2012 na >vyhlídané tv č.1< , hodnocení 5910., komentář zde jako č. 4(2)7. - 7.2.2012) ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nechápu jediný důvod, proč by tenhle film měl mít tak (průměrné) hodnocení. Já jsem z kina odešel maximálně spokojený, a měl jsem radost, že jsem mohl podpořit právě takový film jako je právě tento, protože si to minimálně zaslouží, na úkor toho co slýchávám, že návštěvnost na něj je vcelku průměrná. Trošku to připomíná Je třeba zabít Sekala, ale jinak je to naprosto jinačí příběh, i když podstata je obdobná. Krajina je velmi věrně ztvárněná a hezky se na to kouká. Klidně bych si v té vesničce představil příběh odehrávající se jako zajímavý historický seriál na pokračování, což nakonec není, ale i tak musím chválit, chválit, chválit. Jsem rád, že Karel Roden se občas objeví i v nějaké české produkci, protože takové herce jako je on, český film rozhodně potřebuje. Dále bych rád pochválil Vladimíra Dlouhého. Dlouho jsem ho nikde neviděl, ale hrozně příjemně se mi na něj koukalo, až překvapivě hezky. Jsem rád, že ve filmu se objevili celkově herci, které ve filmech jen tak neuvidím, je to zase trošku něco jiného. Jen škoda, že to Renč nedokázal dotáhnout opravdu až do konce, až do dokonalosti. Vždyť ty záchvěvy války, těch mohlo být daleko míň, ke konci už mě neskutečně otravovali, čekal jsem vlastně na závěr a musel jsem si to všecko protrpět. Nakonec jsem se do konce dokodrcal a vše dopadlo tak jak jsem si představoval. Takových filmů, jako je Hlídač č. 47 bych si přál víc, škoda jen, že jich je právě tak málo. Rozhodně nelituji, že jsem na něm byl v kině, kdybych mohl, klidně bych na něj šel znova. ()

Payushka 

všechny recenze uživatele

Je velka skoda, ze Renc tu nakousl nekolik dost slozitych temat/otazek, a i kdyz sel v nekolika pripadech do hloubky, vznikl takovy mensi "mismas". Je to o ztracene generaci? O zlu v lidech, ktere neni "na prvni poslech" slyset? O lasce lidi, kteri jsou spolu nestastni, ale bez sebe jeste nestastnejsi? Roden vyborny, Siposova nic moc, ostatni herci ve vedlejsich rolich (krome Dlouheho) strojeni a neprirozeni. Ale hezky jsem si poplakala. ()

TheRaven 

všechny recenze uživatele

První polovina filmu pro mě byla jen těžko stravitelná, ale přibližně v polovině nastává jistý zvrat, od kterého se celý děj začíná jevit mnohem sympatičtěji a až překvapivě příjemně, takže nebýt té nudné úvodné sekvence, hodnotil bych lépe. Dalším problémem byla silná nepřesvědčivost mnoha postav, až na Rodena a Dlouhého, samozřejmě. Na dobrém dojmu nepřidala ani nějaká ta logická chybka, ale to se prostě stane. Na druhou stranu, abych jen nekritizoval, musím ocenit Renčovo zaměření na různé detaily, hlavně v pozadí, které snad dodají filmu trochu na symbolice. (FNR Písek 2009) ()

Galerie (46)

Zajímavosti (29)

  • Filip Renč čekal sedm let, než se na něj v programové skladbě České televize našlo místo. (DorianGreene)
  • Ve filmu jsme mohli vidět dvě parní lokomotivy. První z nich je 310.072 (ex KkStB 97.161) vyrobená v roce 1889 firmou Krauss. Od června 1914 byla dislokována v Šumperku, pak v Praze-Vršovicích, a to až do roku 1935, kdy byla odprodána. Druhou lokomotivou je 434.1100 řady KkStB 270.300, kterou vyrobily v roce 1920 Škodovy závody v Plzni. Stala se tak první lokomotivou vyrobenou v tomto závodě. Lokomotivy tohoto typu byly později nejvíce rozšířené na Moravě. Jednalo se o výkonné lokomotivy pro nákladní dopravu, ale například v okolí Hlučína byly nasazovány i na těžké osobní vlaky. Ani jeden z těchto dvou typů lokomotiv není uváděn na této trati jako běžně požívaný v provozu, a to zejména z důvodu horského charakteru tratě, kde nejvyšší převýšení činí až 20 promile. Před první světovou válkou zde byly nasazovány „čtyřkolky“ (4 hnací nápravy) a jednalo se tak o lokomotivy rakouského označení IV (ČSD 412.0, 422.1, 413.1). Svou práci na těchto horských tratích odváděla po roce 1920 i lokomotiva 414. Pro zvyšující se náklad však bylo třeba vyvinout lokomotivy o větších výkonech. Byly zde tak nasazeny lokomotivy s pěti hnacími nápravami (524.0 a zejména 524.1, která se stala symbolem této železnice) a některé osobní vlaky zde byly taženy lokomotivami 423.0. (Dymnik)
  • Jedná se již o třetí filmovou adaptaci románu Josefa Kopty. (Kmotr76)

Reklama

Reklama