Barva kouzel

Tříhodinové kolosy dávám s pauzou uprostřed, ať už jsou od Kubricka nebo od Agnieszky Holland. Tady jsem byla nucena sledovat v kuse, neb si ho vyžádala starší dcera (zatímco synek si zalezl do postele s IPadem.) Když přihlédnu ke skutečnosti, že fantasy není můj oblíbený žánr a do Pratchetta jsem se nikdy nezačetla, není divu, že se to odtrazilo na hodnocení. (30.10.2016)

Tak jsem se podruhé vydal na magickou Zeměplochu, tentokrát dokonce s vůbec prvním turistou na světě, který jako postava skvěle paroduje tuto skupinu fotoaparátem vybavených tuláků. Oproti předešlému filmu mi zde trochu vadila jakási epizodičnost, jež je, jak jsem později zjistil, založena na samotném rozdělení knihy do povídek/kapitol. Co musím na filmu pochválit jsou komičtí čarodějové, jež mě bavili daleko více než v minulém snímku, hlavně Mrakoplaš je úplně perfektní. Ke konci se k hrdinům připojí ještě skvělý barbar Cohen v důchodu a občas se tu mihl i můj oblíbený Smrť. O něco horší film než Otec prasátek, ale pořád se jedná o povedený vstup do světa Zeměplochy. 80% (11.03.2019)

První Terry Pratchettovka. Druhá, kterou jsem viděl sfilmovanou. Původně jsem nechtěl, protože už mám svět Zeměplochy naprosto vyrýsovaný ve své fantazii, ale přece jenom jsem se koukl, i když se strachem, že moje představy ztratim :) A byl jsem docela spokojenej, svět na zádech Velké A'Tuin je vykreslen překvapivě hezky a tak jsem si mohl docela vychutnat příběh, který se povedlo přenést do scénaře v celku dobře. Nejvíc mě potěšil asi hlas Smr'te v podání pana Christophera Lee. (30.09.2008)

Hravá fantasy pohádka, která nadchne nejen svou nápaditostí, ale také perfektní výpravou za kterou nebyly vyhozeny milióny a na kráse jí to absolutně nic neubírá. Spousta geniálně vykreslených postav a i když jsem předlohu nečetl, vychutnal jsem si Barvu kouzel dokonale. Smrtka přidává pátou hvězdičku jako nic. 75% (05.08.2011)

„Je tu niekde salón, kde majú svadobné šaty? A krvavý stejk?“ Bolo by nespravodlivé dať menej, ako 80%. Už za štedrú vizuálnu stránku, ktorú si svojim spôsobom bez väčších problémov viem predstaviť aj v kinách, od mnóóóžstva dobrých počítačových trikov po masky, kostýmy, interiéry, exteriéry, dekorácie. Vizuálne dole klobúk. Život tomu však vdýchli až šikovne obsadení herci (najslávnejší z nich, Christian Lee a Brian Cox, sa ujali len pozície rozprávačov a Jeremy Irons sa mihne v takej malej úlohe, že sa myslím ani nedostal do úvodných titulkov, ale určite poteší napríklad Sean „Sam“ Astin ako prvý plochozemský turista Dvojkvietok, ukážkový turista, ktorý je troška naivný, dosť popletený a samozrejme nikdy nevie, kde má batožinu), vtipné dialógy („Nemysli si, že banány rastú len tak na stromoch.“) a dobrý príbeh, v ktorom je miesto i pre nadhľad, takže o to lepšie vo výsledku fungujú „hrdinské gestá“. Plus scenár je naprataný desiatkami šialených nápadov (orangutan, korytnačky, vyhoreté mesto, škriatok vo fotoaparáte, samovražedná truhlica pardon batožina, smoliarska Smrť, pravá krčmová bitka alebo prehnane aktívny Excalibur – „Už som ti hovoril o tom, ako ma hodili do jazera?“). Pravdupovediac, miestami je ich toľko, až sa u mňa dostavil pocit únavy (film trvá 190 minút). Od Terryho Pratchetta som v čase písania tohto komentáru nič nečítal (okrem „Johnnyho a mŕtvych“). (15.02.2010)