Fimfárum
Fimfarum – The Third Time Lucky
Hudba:
Karel HolasHrají:
Jan Werich, Jiří Macháček, Miroslav Krobot, Ota Jirák, Roman Říčař, Miroslav Vladyka, Maëlys RicordeauObsahy(2)
Stručně o nových pohádkách: V pohádce Jak na Šumavě obři vyhynuli se štáb filmového týdeníku vypraví do šumavských hvozdů odhalit pravdu o tom, zda tam opravdu žijí nebo nežijí obři, hrající pradávnou hru „na většího“.
V pohádce O kloboučku s pérkem sojčím aneb Král měl syny, zavolá si ale pouze dva, neboť syna Honzu nikdo nebere vážně. Vysoko v horách si zapomněl klobouček se sojčím pérkem a teď se mu po něm ve stáří zastesklo. Cesty do hor jsou však složité a je otázkou, zda dojede Rychlomilův Bugasseratti nebo Bull-Bagr Speciál královského syna Siloslava. Nebo že by přeci jen moped třetího Honzy? A může se královský syn stát absolutním mistrem světa všech závodů a všech kategorií?
Nejdelší pohádka Rozum a Štěsti řeší kardinální otázku, zda se dá žít bez Rozumu nebo bez Štěstí. Když pak spolu pan Rozum a pánisko Štěstí uzavřou sázku, rozhodnutí o jejich nepostradatelnosti má potvrdit hloupý pasák prasat Ludvík.
V novém Fimfáru jsou vedle tradičních fimfárovských tvůrců (tandem Vlasty Pospíšilové a Petra Poše) úplně mladí, začínající tvůrci, pro které je to příležitost prokázat svůj talent a ukázat poprvé svoje nadání divákům ve všech českých kinech i v zahraničí. Nejkratší pohádku natočilo mladé dámské duo Kristina Dufková a Denisa Grimmová Abrhámová. V nejdelší pohádce se pak režisér David Súkup spojil se španělskou výtvarnicí Patricií Ortiz Martinéz. Je to první Fimfárum, ve kterém jsou ženy v přesile. Vedle Jana Wericha tentokrát tvůrci vyzvali ke spolupráci např. Otu Jiráka, Jiřího Macháčka, Miroslava Krobota, Romana Říčaře nebo Miroslava Vladyku. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (133)
Z všude vychvalovaného třetího příběhu tolik nadšená nejsem, osobně se mi nejvíc líbil prostřední "O kloboučku s pérkem sojčím..", v globálu potom tento, vážně "plastický", film určitě převyšuje předchozí temnou dvojku a to mne 3D projekce obtěžují. Možná by ale už bylo na čase, aby čeští tvůrci sáhli po něčem vlastním a netěžili pořád ze zažitých značek a kvalit: vždyť Werichovo vyprávění obstojí samo o sobě i bez všelijakých otravných efektů a barev. ()
Do třetice tři příběhy, první nikterak chytlavý a rádoby vtipný, druhý zase poměrně pohádkově-klasický, ovšem už více líbivý, což ho od slepého stereotypu nezachránilo, a třetí, asi ze všech nejlepší, i když také nikterak inovativní, avšak nejlíbivější. Po technické stránce, konkrétně 3D efektu, to bylo nad míru dobré. Co se týče výtvarné stránky - je poznat, že se na celku podílí více autorů, a mnoho z nich jiných. Bohužel mě nová krev celkem neoslovila, pouze malými detaily. Navíc mi připadlo, že v tomto Fimfáru se vypravěčství v kontrastu s vizuální stránkou často místy ztrácí, a to je škoda. ()
Zklamání.. Je obecně známo, že pokračování 1. dílu nedosahují takové kvality jako film první.. existují vyjímky, avšak tento film toto pravidlo potvrzuje. To kouzlo, které provází v prvních dvou dílech už jsem zde nenalezla. Povídka "Rozum a štěstí" se povedla dle mého nejvíc. Avšak zas tak zlé to nebylo a pro podobné animáky mám slabost.. 3* ()
Působilo to na mě, že už filmaři vybírali z hodně přebrané hromádky Werichových pohádek. Pohádky jsou fajn, ale neřekl bych, že jim animace něco přidala. Přestože se z mého laického hlediska jedná o mistrnou práci animátorů. Všechny díly Fimfárum jsou nejlepší české animáky v posledním desetiletí. Bohužel. Tento díl je však působí oproti předchozím dílům dosti vyčpěle. Důkazem jest, že tvůrci nedokázali smysluplně naplnit ani 90 minutovou stopáž. ()
Zďaleka nie tak dobré ako Fimfárum Jana Wericha z roku 2002 a takmer o triedu horšie ako Fimfárum 2, ale napriek tomu, i keď som si vedomý mnohých odnoží, vďaka ktorými toto dielo utrpelo, sa mi nesmierne páčila posledná poviedka o Rozume a Šťastí. Tá vizuálne dobre korešpondovala s časom a textom. Ale napriek tomu by som jej kolonku Jana Wericha nepripisoval. Do tretice už si asi každý režisér mohol skúsiť radšej spraviť niečo na vlastnú päsť. ()
Galerie (28)
Photo © Bioscop
Zajímavosti (14)
- Snímek byl distribuován v počtu 50 filmových i digitálních kopií po celé Francii. Uvedení filmu bylo navíc doprovázeno výstavami filmových dekorací s loutkami. V zemi galského kohouta byl však film uveden bez první pohádky "Jak na Šumavě obři vyhynuli". Důvodem byla snaha zaujetí mladšího diváka, díky čemuž se objevila snaha zkrátit délku filmu, a přítomnost hospodských scén s náruživými kuřáky, které by se dětskému divákovi bez našeho domácího kontextu složitě vysvětlovaly. [Zdroj: MAUR film] (oje)
- V největší scéně se sešlo najednou 29 loutek. Jestliže uvážíme, že počet pohyblivých částí na jedné loutce může být až 40 (oči, obočí, všechny klouby, včetně pohyblivých špiček nohou) a vynásobíme to počtem loutek na scéně, tak při natáčení jednoho záběru musel animátor s loutkami udělat 1200 pohnutí v jediném snímku, což vynásobeno počtem snímků na průměrný záběr (cca 6 vteřin) znamená, že v tomto jediném záběru musel udělat skoro 174,000 pohybů s loutkou. Ano, možná nemusel hýbat se všemi najednou, přesto o 100.000 pohybech se určitě hovořit dá. (POMO)
- V pohádce O kloboučku s pérkem sojčím, ve scéně, kdy nejmladší králův syn Honza vrací prázdné lahve, je postava ve výkupu velice podobná Zdeňku Svěrákovi, který stejnou roli ztvárnil ve filmu Vratné lahve z roku 2007. (jexik)
Reklama