O kominickém učni a dceři cukráře

Lepší televizní film z prostředí první republiky o kominickém učni, který by raději byl cukrářem. A taky že by mu to šlo mnohem více. Myslím si, že zasadit film do prostředí první republiky byl dobrý tah, jinak by to byl jen průměrný až podprůměrný film, kdyby se odehrával v dnešní době. Ta prvorepubliková atmosféra jej dělá atraktivnější, hlavně ti veteráni, ta stará cukrárna, staré domy, soutěž cukrářů a vyhlášení soutěže skrz starý mikrofon, botky pod padesát korun... [1300. hodnocení, 71. komentář, 72%] (23.12.2019)

O komickém učni a dceři cukráře je na první pohled vcelku nenápadný TV film na pomezí sociálního dramatu a vánoční pohádky, který na druhý pohled zaujme právě díky této žánrové hybriditě, ale i díky vizuálnímu pojetí v netradičních odstínech. Hlavní postava Tomáše zakusuje všelijaká úskalí ze strany zlých a závistivých lidí ve svém okolí, nicméně díky své neochvějné povaze a za pomoci de facto "kouzelné babičky" v přesném podání Libuše Havelkové se mu daří vše překonávat. Při projekci jsem Tomáše opravdu litoval a přál jsem mu, aby nakonec vše dobře dopadlo. V neposlední řadě chválím dobře zvolené exteriéry v Jimramově. (26.12.2023)

Hezké sépiové filtry, retro-atmosféra a ucházející výkony dětských představitelů, navíc natáčeno v městečku, kam jsem chodila na základní školu:) Bohužel mi ale dost vadilo, že hlavní hrdina byl ustrkován snad každou osobou, se kterou přišel do styku (až na kouzelnou babičku) a pořád byl bez vlastního přičinění "omylem" v průšvihu. Když se ale podívám na současný hnůj považovaný za českou pohádku, je tohle vysoký nadprůměr. (13.02.2011)

Vánočně laděný příběh, v němž si kominický učeň stále stěžuje na zimu. Ale jako divák vnímám spíš slunné obrazy… I když filmaři natáčeli na Novoměstsku, v Jimramově, tak exteriéry nepřipomínají, že by panovaly nějaké holomrazy… A tak to scénáristé Alena Bartošíková a Václav Holanec musí „zachránit“ aspoň dialogem, ve kterém forman a kominík mezi řečí připomenou, že „taková zima bez sněhu dlouho nebyla“. Naštěstí se Štědrým dnem přichází i sněhová nadílka a útrpně se chovající hrdina je odměněn za svou dobrotu. Zajímavý nápad, patrná snaha o poetiku, ale i vtip (gastronomické vložky). Jen ten děj se sune tak nějak slimáčím tempem k očekávanému konci. Herecky průměrné – dětští hrdinové byli lehce zaměnitelní z daší spolupráce s Karlem Jandourkem – z Maharalu. Výpravou příběh připomínal trochu Bylo nás pět. Celkově: méně experimentů je někdy více. Protože tajemný Dům s ledňáčkem byl přirozeně jednoduchý na rozdíl od Domu U Zlatého úsvitu. A navíc – pohádková babička Libuše Havelkové působila věru kouzelně. Hudba: Zbyněk Matějů. (16.01.2010)

Příjemný vánoční film, který mi zasazením do doby první republiky a do prostředí cukrárny připomněl estetiku seriálu Bylo nás pět. Tady se ale hrálo více na vážnou až romantickou notu a nemůžu říct, že by mě nějaká scéna zaujala natolik, že bych si film někdy chtěla zopakovat znovu. (04.06.2023)