Drákula: Neznámá legenda

Zápis první - Milý deníčku, dnes sem viděl Drákulu: Neznámou Legendu a vím kam můj život směřuje, budu upír. Franta z práce, který se teď nechá říkat Čubula, slíbil že mně příště týden pokouše a bude ze mně upír. Zápis druhý - Milý deníčku, tak Čubula mně nepokousal, pač je to čůrák, nicméně sem si našel na internetu, že stačí každý den vypít rajčatovou šťávu, oblékat se do černého a přes den nechodit ven. Zítra to zkusím. Zápis třetí - Milý deníčku, již přes týden chodím v černém a piju rajčatovou šťávu, ven chodím jenom v noci. V černém vypadám jako debil, z rajčatové šťávy mně bolí bříško a v noci sem se si opakovaně narazil rozkrok, na to že sem upír to dost bolí. Zápis čtvrtý - Milý deníčku šéf mi volal z práce, že jestli se příští týden nedostavím do práce, tak mi prej vrazí kolík do prdele. Naivka kolík v prdeli mně upírovi nemůže ublížit, svět mně nechápe, nechápe že sem upír. Zápis pátý - Milý deníčku, již přes měsíc nepiju a nejím nic jiného než rajčatovou šťávu, chodím furt v černém a ven raději nechodím vůbec. Z té šťávy je mi blivno a sem celý červený, oblečení smrdí a v bytě mám bordel, zítra vyrazím do práce. Zápis šestý - Milý deníčku, do práce sem dorazil s pět, tedy ještě za tmy, aby mně slunce nespálilo a rozhodl sem se pokousat Marii, udělám zní svoji nevěstu. Nasoukal sem do Mariini skřínky a čekal sem, za osm hodin Marii skončí práce..........tohle sem trošku nedomyslel. Když Marie otevřela dveře udělal sem na tsss a hrábnul svoji rukou a vycenil přitom zuby. Marie evidentně nepochopila můj návrh se stát upiří nevěstou, jelikož zaječela a nastříkala mi do obličeje půl litru bojového plynu. Zápis sedmý - Milý deníčku, probral sem se v nemocnici, bez svých šatů, bez svých tesáků a byl sem napojený na kapačce. Moje příčetnost se mi pomalu vrací, prý za mnou bude pravidelně docházet psycholog a všichni z práce mi drží palce. Je to jasný, seru na to, nebudu upírem, budu zase normální a všem se omluvím. Frantu prej vyhodili, nechci skončit jako on, dám si svůj život do pořádku. Zápis osmý - Milý deníčku, vše se pomalu vrací do starých kolejích. Opět jím normální jídlo, chodím do práce a chovám se normálně. Cos sem si to myslel, když sem chtěl být upírem ? Zítra si půjčím nějaký normální film, upíři přece neexistují. Zápis devátý - Milý deníčku, poté co sem viděl film Kult Hákového kříže, vím čím budu a kam směřuji. Bude ze mně nácek, zítra si oholím hlavu a půjdu zbít svého šéfa, jelikož neni bílej. (25.10.2016)

Multigeneračně vlhkotvorný Drákula sice totálně kašle na nějaké vykreslování se s atmosférou své doby, a tak tu máme romantický středověk čisťounký jako povlečení v kamenické nemocnici a panovníka, který obětuje svou korunu a národ za život svého syna. Ale to byl samosebou jen povzdech, na věrnou historicitu si dosud nevyprávěný příběh Napichovačův opravdu nehraje. Máme tu jen velmi korektní fantasy poudačku o nesmrtelném monstru s nesmrtelným srdcem, ale funguje to docela slušně, akce je dostatek, triky jsou fajn a patosu je tak akorát. Navíc pokračování s výraznější účastí prvotního upíra v podání Charlese Dance slibuje zajímavou zápletku, nechám se překvapit. (27.11.2014)

Neznámá legenda, co jest poplatňoučká současným antimuslimským náladám...jakoby z Rumunska někdy přišlo něco dobrýho. Ale ne, uplná mizérie to není, Luke Evans, jak ho nemám rád, hraje dobře, ale znovu bych ten film už nepustil. A přitom jsem se v první půli bavil i slušně....zapomnění hodná nicka. 49% (17.11.2014)

Velmi sympatický popcorn flick. Luke Evans si krade celý film pro sebe a fandil jsem mu. Efekty i akce prvotřídní ( zamrzí pouze absence krve), ale přesto má čím zaujmout, dokonce mne zamrzelo, že film nemá o dalších 20 minut navíc. Scény z jeskyně navodí krásnou temnou až hororovou atmosféru, při které jsem se jako hororový fanoušek rozplýval nadšením. Za mě tedy spokojenost, bavil jsem se tak moc, že nad logickými chybami ani nebyl čas uvažovat. Krásný úvod nového Universa. 80% (17.10.2014)

Když se točí film o upírech, jedním ze základních stavebních kamenů úspěchu je krev. Když ale na tuhle tématiku naroubujete rating PG 13, načež ve filmu začnete sekat končetiny aniž by trocha tý krve zalila obrazovku, to jediný co zůstává je tupej výraz ve tváři a znechucení, jak je možný zobrazovat ve filmech násilí, když to ani nepůsobí věrohodně. Protože když už nic jinýho, živí diváka alespoň ta brutalita. Tady bohužel selhává ale úplně všechno, kdy je do diváka vprsknutej kýbl digitálního paskvilu v domnění, že právě to se mu bude líbit. Pokud je divákovi deset tak to asi zabere, pokud je mu dvacet, tak leda s tím, že je debil. Efekty ovšem, byť ne nejlepší, v několika mála scénách dokážou trochu pobavit. Jenomže zábava je to marná, když se celej film tváří neskutečně vážně. Tohle mělo bejt zatraceně sebe-parodický a vtipný, s nevtíravým humorem, jako je tomu třeba u Johna Wicka - tehdy bych Drákulu zbaštil se vsím všudy. Na filmu jsou skvělý asi tak čtyři stylový záběry, který do celkovýho vzhledu filmu ale vůbec nezapadaj. Není tu styl, není tu krev, není tu ani adekvátní provedení, je tu jenom změť komerčních trademarků, aby na to šel do kina každej mezi deseti a třiceti lety, když ale selžou i ty trademarky, je to fakt v prdeli. (18.01.2015)