Zločinec

Výborný drama z vězeňskýho prostředí, který sice příběhem, ani hereckými výkony nemůže konkorovat tomu nejlepšímu,ale přesto se jedná o dost zajímavej film a hlavně celkem originálně zpracovanej. Krom toho o sílný a emocema nabitý scény neni nouze a hlavní trojice Stephen Dorff, Val Kilmer (mimochodem vypadá jak Jeff Bridges v Big Lebowski) a Harold Perrineau se překonavá. Já sem rozhodně celkem překvapenej, že to bylo tak kvalitní (03.08.2008)

Na jednu stranu možná zajímavý námět a slušné herecké kreace od těch, od kterých se to čeká málokdy (že by herecké nadechnutí seagalovsky obtloustlého Vala Kilmera?), na tu druhou ale mnohokrát viděná story z vězeňského pekla s košatým happy-endem, kterak jeden nespravedlivě odsouzený do vězení s maximální ostrahou bojuje za návrat do svého slibně rozjetého života. Zákony věznice jsou okoukané, mnohdy až odtržené od reality. A náš hrdina se ani nerozkoukal a už se zamíchal do interních konfliktů jednotlivých gangů. Prostě mnoho povyku pro nic, i když svého diváka si to zajisté najde!! (04.01.2009)

Vězeňské drama, to je samostatný žánr napínavých dramat. A já je mám moc rád. Ačkoliv by nápravné tařízení ať už je kdekoliv na světě, mělo být místem, kde se člověk napraví, kde dojde k pokání, opak je často pravdou. A u amerických kriminálů to platí dvojnásob. Když vás soud odsoudí, stanete se po vstupním přijímači číslem a všem je jedno, že tam vlastně nepatříte, protože od toho ,,nejhodnějšího'' grázla Vás pořád dělí z hlediska vaší viny světelné roky. Jenže tam zkrátka nejde vejít, schoulit se a nějak tu nepřízeň osudu přečkat a přetrpět. Tam se musíte zařadit. Dostat se do nějaké grupy co vás možná někdy ochrání. Nic ale není zadarmo a tak už jen samo přidružení ke skupině sebou nese nutnost udělat protislužbu, ukázat loajalitu a věrnost. A to je problém, protože taková vyjádření loajality jsou v očích lidí mimo tu džungli v kriminálech porušení zákona a další roky natvrdo. Nikoho nezajímá, že sami nepřežijete a museli jste to či ono udělat... A zkuste něco říct. Sejme vás vaše vlastní banda za to, že zpíváte... A tak vám bobtnají roky vazby, venku se vám hroutí vztahy a vy nevíte jak z toho kruhu ven. To je přesně příběh našeho hrdiny. Dost reálný příběh. Nejsou to však jen vrahouni z řad vašich spoluvěznů. Může si na vás zasednout i šéf dozorců a to je pak opravdu to pravé peklo. Naštěstích najde náš hrdina ve vězení vlivného zastánce díky němuž se situace ve věznici radikalně změní ! Škoda toho konce, nevěřil jsem ani tomu tomu načasování. Nechat hrdinu v hnoji, dal bych pátou hvězdu. Sic jsem mu fandil, ale s termínem svatby po tom všem mne nakrkli...Jakoby scénář v posledních pár větách dopsala Rosamunde Pilcher... I tak je to za 4 rány ze špuntovky ! * * * * (18.10.2017)

Doposud nevýraznému americkému režiséru Ricu Romanu Waughovi se podařilo natočit patrně jedno z nejlepších vězeňských dramat, které více než dobře rozvíjí železná pravidla a zákonitosti tohoto osobitého filmového subžánru. Vězeňské snímky jsou zpravidla hodně sociálně kritické a ani Zločinec netvoří výjimku ve své reflexi toho, jak zkostnatělý je systém. Prostředí subordinace si přímo zakládá na uplatňování a projevech moci, od čehož je už jen krůček k jejímu zneužívání, prostředí věznice je pak živnou půdou bujení toho animálního v nás. Režisér umně použil rastr syrovosti (bez zbytečně naturalistických scén), přičemž stěžejní úlohu hraje tíživá atmosféra. Asi je to film především pro muže, jelikož vypráví příběh z mužského pohledu a využívá mužské vidění světa. Zobrazované americké státní vězení je zdánlivým anachronismem, jakoby se tu zastavil civilizační běh v dobách patriarchálně řízeného středověku, jediné právo je právo silnějšího a jedinec tu má jen pramalou šanci (přežít). Felon je skutečně silný film, který umně nastiňuje to málo, co udělá ze slušného člověka zločince... Jak dalece je celý snímek realistický, to patrně pro většinu z nás zůstane celý život jen hypotetickou otázkou... Podobné filmy: Cela 211, Brubaker, Věznice, Prorok, R, Vzpoura ve věznici Carandiru (24.07.2009)

Tři poctivé hvězdičky za snímek, který se rozhodně nemá za co stydět. Začátek je téměř perfektní. Nečistě švenkující kamera sice znemožňuje precizní orientaci v prostoru, ale vzhledem k jejímu postupnému uklidnění až tak nevadí. Úplně první scéna je příjemně atmosférická a svou syrovostí navazuje na to nejlepší z nové francouzské vlny, s jednou jedinou výjimkou. Nesnaží se totiž - bohužel či bohudík - o natahovanou intenzitu a pomalé doznívání traumatu. Díky trefně zvolenému hudebnímu doprovodu dokaží scény patřičně zapůsobit. Snímek nenudí. Největší trefou do černého je však obsazení, kterému kraluje dvojice Dorff-Kilmer zdatně táhnoucí celý děj na svých bedrech. Problémem tak zůstávají vedlejší linie. Zcela neopodstatněně narušují hlavní děj a ke konci na plno doznívá jejich zbytečnost. (26.10.2008)