Červený pás

Snímek jehož hlavní náplní je drama a po příběhové stránce se snaží ukázat čistou stránku bojových umění a fakt, že s poctivostí dojdete tak akorát do prdele. Svět je prostě krutý a nefér. Toto všechno Redbelt ukáže dokonale. Vzhledem k prostředím Jiu-Jitsu akademie sem tam dojde i na nějaké ty souboje. V daném a velmi depresivně podaném žánru by působily jako správné osvěžovadlo, jenže tady to prostě pan režisér neuhlídal a výsledek je pouze ten, že většina fightů je mdlá a debilně natočená, za což může z velké části i kameraman, který si jakoby odskočil na kafe a hodil to na točící se stativ. O vygradovaném finále radši ani nemluvím, jelikož tady si vzal dovolenou i scénárista a musel to dopsat jeho asistent. Škoda, že to tvůrci úplně nedotáhli. Nápad byl slibný. Škoda další promarněných filmových ambic na poli bojových umění. (05.01.2009)

Akčnému filmu vie dať šiesty zmysel len veľmi málo režisérov a týmto počinom sa Mamet medzi nich zaradil. Prakticky celú úvodnú hodinu sa v tomto príbehu nezrodí žiadna poriadna zápletka, ktorá by naznačovala jeho smerovanie. A tak necháva diváka napäto čakať čo bude nasledovať. V tejto čakárni je divák obklopený skvelými hereckými výkonmi, senzitívnou atmosférou boja dobro vs. zlo, a triezvou, uvážlivou réžiou. Spočiatku som sa bál otrepaného príbehu bojových filmov na štýl 'No Retreat, No Surrender', neskôr ma film začal svojim ničnerobením trošku nudiť, ale potom som si uvedomil, že všetko malo svoj účel. Záverečná polhodinka je vrcholom akčnej tragédie a navyše fyzická zdatnosť Chiwetela Ejiofora bola pre mňa veľkým prekvapením. 80%. (28.01.2010)

Není to bojový či akční film, ale překvapivě civilní film o bojovém umění. Hlavní hrdina provozuje školu bojových umění a shodou náhod, ale také díky svému vnímání cti, svým zásadám, filosofii i určité naivitě se dostane do situace, kdy potřebuje sehnat peníze a zdá se, že jediná cesta je ta po které se nikdy nechtěl vydat. Těch pár soubojů které ve filmu jsou, nejsou podle mě, z choreografického ani filmařského hlediska, natočeny moc zajímavě, ale o soubojích tenhle film není, stejně tak scénář rozhodně není dokonalý, ale zde je podstatné, jaký ten film zanechá dojem. (04.08.2008)

Já jsem se komentáři k Červenému pásu moc dlouho vyhýbal, protože jsem prostě netušil, jak ho okomentovat, ohodnotit, jednoduše nic. Nevím to tedy ani nyní, mé pocity z něj jsou zkráka pro mně stále naprosto neuchopitelné a velmi těžko vysvětlitelné, ale já ho prostě nevstřebal. Sice jsem od začátku věděl, že jdu do filmu, který je o boji, ale akce se v něm nedočkám. Celé je to o duchovní síle, o víře v lidskost, o odhodlání pro věc a tak nějak podobně. Ale ať jsem se po celou dobu snažil jak chtěl, pocity jsem z toho neměl pořád vůbec žádné. Červený pás na mě zkrátka nezafungoval ani emocionálně, ani efektně, ani věrným zobrazením lidských charakterů, a to ať už těch prohnilých, tak těch čistých. Nakonec mě tak oslovil svým výkonem, ovšem to zas nebylo žádné překvapení, pouze Chiwetel Ejiofor, kterému jsem zbaštil každý jeho výraz, každé gesto, každý čin. Ale jinak zkrátka nevím. Červený pás tak musím označit za prazvláštní a především originální snímek, který si právem zaslouží mnoho obdivovatelů, na mě ale svým poselstvím zapůsobit nedokázal. (13.11.2011)

Předchozí film Davida Mameta Spartan mě svého času donutil zírat na obrazovku s otevřenou pusou. Úsečnost, uměřenost, strohost, sofistikovanost - tyhle čtyři charakteristiky jsou pro Mametovy filmy typické. Redbelt není výjimkou, ale přestože ostatní filmové kolegy z žánru bojových umění převyšuje rafinovaností a filmařským umem stejně, jako Spartan převyšoval své kolegy z žánru vojensko-špionážních akcí, tentokrát mě na konci sanice nebolela. Možná je to tím, že nejsem zarytý fanda bojových umění, možná zkrátka Redbelt nenabízí tolik co Spartan. Napínavý i zajímavý ale rozhodně je, wtz, a navíc i o něco přístupnější širšímu diváctvu. 70%. (03.08.2008)