Červený pás

Pilířem vyprávění tu není bojové umění ani onen zmanipulovaný turnaj. Děj se trefuje do současné společnosti, která stojí na základech plných podvodníků a mafiánů. Co ale Mamet rozehraje, prostě nedotáhne. Nepotřebuju prošlapané cestičky, ale jeho svět je prostě až zbytečně neproniknutelný a nepřístupný. Rozehrávka prostě skončí někde na půlicí čáře a k útoku se tahle skvadra vlastně ani nedostane. Což je přinejmenším škoda s ohledem na velmi slušné herce v čele se soustředěným Chiwetelem Ejioforem. I když musím ještě připomenout, že jsem se těšil na Tima Allena, ale jeho angažování je krokem vedle – nepřesvědčivá, mizerně napsaná i zahraná postava. Vše se řeší penězi (možný SPOILER: manželka podlehne a zradí, kamarád si raději prostřelí hlavu), hlavní hrdina vydrží, ale otázkou zůstává, zda to divákovi stačí!! (31.07.2012)

Mikeova poctivost už se dnes asi nenosí, za vším jsou prachy, což je ovšem škoda. Snímek se rozprostírá mezi hloubáním a zápasem, vše je perfektně vyváženo a ničeho nepřebývá. Jiu-Jitsu je zde uděláno o poznání poutavější než je, protože mě osobně příjde jako jedno z nejnudnějších bojových umění. Chiwetel Ejiofor nám předvedl, že žádná situace není bezvýchodná a můžeme z ní vyjít s čistým srdcem bez podvodů. (06.02.2009)

Není to bojový či akční film, ale překvapivě civilní film o bojovém umění. Hlavní hrdina provozuje školu bojových umění a shodou náhod, ale také díky svému vnímání cti, svým zásadám, filosofii i určité naivitě se dostane do situace, kdy potřebuje sehnat peníze a zdá se, že jediná cesta je ta po které se nikdy nechtěl vydat. Těch pár soubojů které ve filmu jsou, nejsou podle mě, z choreografického ani filmařského hlediska, natočeny moc zajímavě, ale o soubojích tenhle film není, stejně tak scénář rozhodně není dokonalý, ale zde je podstatné, jaký ten film zanechá dojem. (04.08.2008)

Verdikt: Čekal jsem pěkný a příjemný film, který mi zpříjemní jeden nedělní večer. Dočkal jsem se filmu, který ve mně zanechal spoustu otazníků, na které vlastně ani nechci znát odpověď - docela tragédie. Vztah hl. hrdiny s jeho ženou, která, jak jsem pochopil, byla sestrou jeho nepřátel - brazilských 'mafiánů', pořádajících ultimátní zápasy, kteří se kamarádíčkují s agentem jednoho herce, který se šel záměrně porvat do baru, kde se nachází náš hl. hrdina, aby ho hl. hrdina vzápětí zachránil, byl odměněn, ale jak posléze zjistí byl lacině zneužit, přišel o všechno - nejen o jakýsi pofiderní nápad se třemi kuličkami (2 bílé = propustka, 1 černá = handicap), ale i o peníze, kamaráda, o čest a celé to byl od počátku jeden dábělský plán? Čí plán? Do toho uměle nastrčena scéna s právničkou Emily Mortimer (chudák přece nemá peníze, ale právníka potřebuje - rozbije mu tedy okno a pak mu zdarma poskytuje právní služby), podivné situace - zápasy byly nelegální a proto měl hl. hrdina morální problém se jich zůčastnit? Nebo byly legální a plně profesionální- vysílání v TV, policie u ringu? Pokud byly profesionální, proč tam bylo naprosto amatérské zázemí? Japonský velmistr, jediný držitel červeného pásu na světě tam sedí mezi ostatními lidmi na tribuně? No a poslední desetiminutovka to zabíjí úplně. Mám pocit, že kdyby místo Ejiofora obsadili Van Dammeho (role pro něj jako stvořená), tak je z toho ''pěkné'' moralizující béčko, takhle je z toho pěkná, rádoby intelektuální a komorní blbost, kdy scénarista moc nepřemýšlel (nebo si s jeho myšlenkami pohrál nezbedný šotek ve střižně). There's always a way out. You just have to find it. -> Já jen lituju, že jsem se nechopil téhle citace z filmu, díval se až do konce a nevypnul to, ale když ona ta hloupost byla opravdu dobře zamaskována... (10.08.2008)

Akčnému filmu vie dať šiesty zmysel len veľmi málo režisérov a týmto počinom sa Mamet medzi nich zaradil. Prakticky celú úvodnú hodinu sa v tomto príbehu nezrodí žiadna poriadna zápletka, ktorá by naznačovala jeho smerovanie. A tak necháva diváka napäto čakať čo bude nasledovať. V tejto čakárni je divák obklopený skvelými hereckými výkonmi, senzitívnou atmosférou boja dobro vs. zlo, a triezvou, uvážlivou réžiou. Spočiatku som sa bál otrepaného príbehu bojových filmov na štýl 'No Retreat, No Surrender', neskôr ma film začal svojim ničnerobením trošku nudiť, ale potom som si uvedomil, že všetko malo svoj účel. Záverečná polhodinka je vrcholom akčnej tragédie a navyše fyzická zdatnosť Chiwetela Ejiofora bola pre mňa veľkým prekvapením. 80%. (28.01.2010)