Hoffa

Hodnocení u životopisných filmů do značné míry ovlivňuje, jaký máme k titulní postavě vztah. Jimmy R. Hoffa byl uznávanou celebritou a v podstatě jedním z tvůrců společenského klimatui ve Spojených státech, zatímco v Evropě zůstává více méně neznámý. Je to fascinující osobnost, člověk, který se z absolutního nýmanda dokázal sám vypracovat na vůdce druhé nejmocnější odborové centrály v zemi, který manipuloval s politickou scénou, hospodářskými kruhy i s médii. A který také stál u procesu prorůstání odborových centrál s organizovaným zločinem. To poslední, co bych o filmu napsal, je, že je nudný, ve skutečnosti Dany DeVito tím, že se nedržel striktně známých životopisných dat, natočil snímek, který se podobá klasickým mafiánským ságám typu Kmotr. Filmu hodně pomáhá Jack Nicholson v hlavní roli. Dává své postavě maximální charisma, tyhle egocentrické afektované týpky s velkou dávkou inteligence zkrátka umí a tady vyšel svému dlouholetému příteli na režijním postu maximálně vstříc. Scény, kde se oba velcí herci ocitají tváří v tvář, jsou pro filmového fanouška lahůdkou. Pětihvězdičkové hodnocení uteklo v mém případě Hoffovi jen o chloupek. Celkový dojem: 85 %. (11.10.2010)

Biografický a do značnej miery didaktický pohľad na vývoj profesionálnej kariéry odborárskeho bossa Jimmyho Hoffu. DeVito sa zameriava na veľkosť ega Hoffovej postavy a na druhú stranu prikladá dynamický vývoj politiky vyjednávania odborových zväzov s tými najvyššími. Tam má dej z pochopiteľných príčin najzaujímavejšiu dramatičnosť. Portrét má znaky realistickosti, stavia na gradáciu davových choreografií v dôsledku vyhrotenia sporov a na transformáciu moci samotným Hoffom, ktorý skĺzol na veľmi tenký ľad v rámci kooperácie s mafiou. Portrétom ale prevažuje veľká dávka odosobnenosti, či už emočnej alebo vizuálnej a radí sa do veľkého zástupu diel, ktorým síce nemožno odoprieť kvalitatívny štandard, ale nemajú vyššiu pridanú hodnotu a po rokoch ľahko zapadnú. (19.08.2021)

Hoffa je u nás ne až tak známej a doceňovanej film. Já myslím, že je to škoda. Bude to tím, že se zabejvá tématem, o kterým se tu moc neví. A přitom Jimmy Hoffa byl dost zajímavá osoba americkejch dějin, stačí jen (přesně z dobových záznamů okopírovaná) scéna, kdy bez servítků seřve Bobbyho Kennedyho přímo u výslechu senátního výboru. Danny DeVito tu nejen hraje, ale celý to zrežíroval a má tam pár moc pěkných střihových chuťovek a celá scéna s lovem jelena udělaná ve studiu je lahůdka. Jack Nicholson šíří charisma jak rádiový vlny a já mu žeru každý slovo a gesto. Doporučuju všem, co to ještě neviděli. (22.11.2007)

Vynikající biografický snímek mapující život a postavu odborového předáka Jamese Hoffy. Danny DeVito jde, pravda, trochu ve Stoneovských stopách, některá životopisná data si volně interpretuje a některá neobjasněná zase domýšlí, ale to nic nemění na faktu, že se mu podařilo natočit skutečně strhující dílo. Jestliže má film několik filmových znaků, pak v snímku Hoffa jsou zastoupeny všechny tři jejich kategorie - znaky ikonické (realistická kresba odborářského a dělnického prostředí), symbolické (osobnost Hoffy coby symbolu propojení světa odborů a Mafie) i umělecké (mnohoznačnost a nevyřčenost mnohých významových nuancí). Stejně jako u Stonea je i DeVitův film politikum, který zjevně odkazuje k režisérovu politickému zakotvení a prozrazuje, v které části politického spektra asi leží DeVitovy politické sympatie. Danny DeVito obsadil do hlavní role charismatického Jacka Nicholsona, s jehož přesvědčivým hereckým výkonem celý film roste (zdatně mu sekunduje i on sám v jedné z velkých rolí). Hoffa je pro mne zhmotněním vysokého standardu kladeného z prestižních důvodů mezi (americkými) filmaři na umělecký životopisný film... (17.10.2007)

Jimmy Hoffa uskutečnil nemožné. Dokázal americké přesvědčení o soběstačnosti a svobodě přešaltovat na touhu soběstačně ustavit odbory, svobodně si vybojovat, na co je přinejmenším morální nárok..... to vše v době těsně pokrizové, následně i v postválečných časech honů na levicové předáky. Buďme upřímní - odborářská činnost je i v rámci jednoho podniku taková politika v malém. Na celonárodní úrovni musí nevyhnutelně dojít ku střetu idealismu s realitou možného. Zdůraznění tohoto aspektu, v čemž by mohl kdejaký třešničkář vidět snahu o očernění buditelských snah, je dle mého názoru největším přínosem filmu. Nelze se totiž ráchat v žumpě, aby si jeden zároveň nezapatlal pařátky od hoven. A zatímco naivkové, vidící svět pouze černobíle, Hoffu odsuzují za kooperaci s mafií, já se dotazuji takto: a co měl asi tak dělat, volové?? Vysrat se na své sliby, nechat ty, kteří mu svěřili osud, důvěru i prostředky, nejen seřezané, ale i chcípající hlady? Zodpovědnost je kurva.... Film samotný je vynikající, herecké výkony hlavních protagonistů zcela očekávatelně bezchybné, vyfabulovaný konec relativně nezávadný. (15.08.2013)