Hoffa

FAIR PAY Jeden z těch průměrných životopisných filmů, kdy po dvaceti minutách litujete, že jste si o dané osobě raději nepřečetli pár řádků na Wikipedii. Velice americký (pro neAmeričana tudíž nepříliš pohlcující) příběh o šéfovi odborů a jeho pletkách s mafií nevyniká v žádném ohledu. Nicholson umí uhrát postavy vyznačující se méně předvídatelným chováním. DeVito zase umí šetřit patosem a netočit dle pevně daných šablon (viz předcházející Válka Roseových). Pár scén lze při nejlepší vůli přizdobit slůvkem „pěkné“ (třeba ta poslední, přebírající si realitu po svém), ke zbytku lépe sedí „nudné“. 60% (25.08.2009)

Toť zvláštní film. Střízlivou - až divadelní - formou natočený životopis pro našince nepříliš známé postavy amerických politických dějin, mafiánského odborářského vůdce, kontroverzní osobnosti s prapodivným koncem... Čtyři a půl zaokrouhleno tentokrát nahoru. Kde se to jen v tom malém chlapíkovi bere... - - - P.S. Jen tak mimochodem - přemýšlejme o těch našich vůdcích pracujících - bez legrace... (13.10.2005)

Táto časť americkej politickej scény, ktorú predstavoval Hoffa so svojimi odbormi je mi ďaleko vzdialená, takže film beriem aj ako minihodinku dejepisu. Čo je v tomto prípade pozitívne. Pozitívnych je ale viac vecí. Cez veľmi podarené double DeVita s majstrovskou podporou Nicholsona, veľmi efektné paralelné rozprávanie a strih až po pomerne nenudiace tempo. Film ale nie je žiadnym psychologickým rozborom, nenechá diváka načrieť do osobnosti ani jednej z hlavných predstaviteľov, čo je mimoriadna škoda. Opiera sa viac-menej len o vecné fakty, čo uberá aj na možnom vyústení, ktoré ponúka záver. 75%. (15.11.2007)

Každý minutý dolár na túto veľkolepú produkciu, z filmu doslova kvapká. A je to v prvom rade jeho veľkolepá technická stránka, ktorá filmových fanúšikov zaujme. Natočený v štýle starého Hollywoodu, keď sa točili veľké snímky pre veľké plátno. Ak neobľubujete odborársku tématiku, alebo vôbec neviete kto bol Jimmy Hoffa, zrejme vás to až tak nepohltí, ponúkne vám však veľkolepý pohľad na jedno obdobie amerických dejín 20. storočia. (08.11.2020)

Hoci sa režírujúci DeVito snaží urvať čo najviac obrazu pre svoju (v realite) neexistujúcu postavu, toto je Jackova show. Rozprávačská štruktúra je odvážne ne-divácka: séria flashbackov odsýpa bez vysvetliviek, časového rámca alebo voice-overu. Zďaleka nejde o kvázi-dokumentárny exkurz či konšpiračnú exhibíciu v štýle Olivera Stonea. Rejža si honí triko najmä ako herec (malý tvrďák, ktorý fakuje všetkých a prcá najkrajšie ženy) a v prípade Hoffu akcentuje generálny "feel" jeho osobnosti (cholerické gestá, buldočia povaha, anti-Kennedyovský mámvpičizmus) na úkor faktografie. (06.01.2017)