Pan Nikdo

Co to vidí očko mé modravé, všude kam se podívám, každou scénu z něčeho znám. Pan režisér se nechal inspirovat Pejskem a Kočičkou a odevšad si něco vzal, upekl dort, který ale nemusí chutnat každému. Jaký vy máte žaludek? Já stravitelný. Dormael má velké štěstí, že mám slabost pro Jaredovi oči a Dianinu tvář a hlavně že Sarah (i Juno) umí báječně hrát. Proto jsem mu schopna „odpustit“ jeho mozaiku krásných, byť ukradených, scén. I když mě místy rozčilovalo, co vidím, tak mě hlavně překvapovalo, jak se může PAN „režisér“, pod toto dílo s čistým svědomím podepsat. Ale když se to tak líbí, proč né, že? Mě samotné se na to taky dobře koukalo, ale prosím, na Medema už nám nešahejte!! (19.07.2010)

Mr. Nobody se stůj co stůj snaží vypadat, jako strašně chytrý film. Aby byl tento efekt umocněn, je dokonce prokládán různými vědeckými glosami. Jenomže v závěru si divák uvědomí, že tyto inteligentní sekvence, od kterých by se dalo očekávat vodítko k pochopení filmu jsou jen takovou ozdobou, blyštivou, ale povrchní. Mr. Nobody ke tedy sled mnoha sice souvisejících scén, režisér jim však nedokázal dodat věrohodné pojítko. Film je naštěstí naprosto dokonale zvládnutý po všech technickýh stránkách a i herecky, což je taková líbívá záplata, která ovšem i vzhledem k neúměrné délce filmu nestačí. (24.01.2011)

Po Mechanikovi další odvar z Butterfly Effect - tentokrát hrající si na všeobjímající umělecké dílo, podivný romanťák i odlehčený příjemný film pro sobotní večer. Van Dormaelův 'geniální' scénář jasně cílí na mladou generaci, která nemá nakoukáno a tuto povrchní sračku může omylem uctívat. Pár měsíců. Andělé, budoucnost, holubí pověra, klonovaná prasata, Mars, tarantinovsky hláškující gangsteři, umělecky detailní či otočené záběry... jakoby Mr.Nobody ukradl dobré scény a náměty z tisíců jiných filmů (Harold and Maude, Requiem za sen, Milenci ze severního pólu) a poslepoval je dohromady snažíce se vytvořit atmosféru Fontány (BE, Donnieho Darka, Vecneho Svitu, Gattacy, Possible Worlds... whatever). Vznikl tak film o všem možném a zároveň o ničem, flirtující s časovým paradoxem a trvající příšerně dlouho. Novinář-vypravěč pro debily, vesmír plný bicyklů. A architekt ví vše. Mrdka. (která se s postupujícím časem stává zcela nesnesitelnou + ve finále propásne možnost se zachránit a utápí se ve snaze sebevysvětlení a obhájení vlastní existence, díky čemuž definitivně sestřelí jediné pozitivum předchozích dvou hodin). Proboha.__________________ edit: Tento film je stejný jako obrázkové encyklopedie na pultech Levných Knih se vznešenými názvy typu "Vše co jste kdyz chtěli vědět o ..." - je plný hezkých obrázků a povrchní k posrání. Pokud jde o knihy pro šestileté děti, jsem tolerantní. Pokud jde o dospěle se tvářící film, jdu na odpad a snahu být objektivní si nechám na jindy. (14.07.2010)

V závěru jsem zjistil že nevím nic co jsem si do té doby myslel že vím. Anebo to bylo všechno úplně jinak? To nevím. Dávají vám tyto myšlenky smysl? Že ne? Tak z toho si nic nedělejte, podobně je na tom samotný film. Vyžaduje péči, pozornost a hlavně čistou hlavu. Přes téměř nekonečnou stopáž a obrovské množství skoků v čase, v ději jsem se dokázal docela slušně v příběhu orientovat. Takže si můžu tiše gratulovat. (19.03.2012)

Tváří se jako superkomplexní dílo o všem. Nakonec splaskne jako načančané nic, které samo obnaží svoji banalitu. Další režisér se nechal požrat svými přebujelými ambicemi a vystřihl povrchní směsku z desítek motivu a velkých témat (nesmrtelnost, Mars, butterfly effect, osud, náhoda atd.), aniž by aspoň k jednomu z nich řekl něco opravdu moudrého nebo hodnotného. Výsledek je o to otravnější, o co polopatičtější je závěrečná vysvětlovačka, která prizná, že poslední dvě a půl hodiny fakt jen sestávaly z "krásných" reklamních záběrů - a kdyby jich bylo o hodinu míň, nic se vlastně nestane. Klasický internetový hit současnosti, jenž akorát opije davy vyleštěným audiovizuálem. (09.07.2010)