Nestyda

Asi stá kópia filmu, "ktorý som už niekde videl"...Hřebejkovina so všetkými kladmi aj zápormi, hoci zápory a kritika v tomto prípade jednoznačne prevažuje. Prvá polovica je ešte v pohode, smer, dej a postavy sa kryštalizujú, aby sa to celé od polovice strácalo a vykryštalizovalo vo veľké NIČ...Nekreatívna rutinná a stereotypná záležitosť s okukanými tvárami, ktorá našťastie netrvá dlho... (09.11.2009)

Člověk se bojí bejt sám. Tak moc, že nakonec JE SÁM…. J.Macháček jako muž ve ,,středním“ věku, který si chce dokázat, že není mrtvej, ale že jen potřebuje okysličit krev. Cesta ven je složitá a může ji najít pouze on sám. Všichni kolem něj jen vyplňují místo, aby to hledání nebylo zase tak nudný. A tak postupně ubývá humoru a přichází zpověď či výpověď, bez konfliktu, který by dal průchod emocím a vytrhl film z šedi průměru. Z tý výpovědi (zpovědi) nejsem vůbec odvázanej. Nestačí mi, že se někdo NESTYDÍ ukázat ve filmu kozy. Duševní bloudění muže v přechodu bylo zfilmováno již mnohokrát lépe. Tak alespoň dík za Babčákovou a její nos. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (05.05.2009)

Docela jsem byl překvapený, jak je film podhodnocenej. Přiznám se ale, že jsem i s tím vším šel na film s nejistotou. Hřebejkovi to poslední dobou moc nešlo, Macháček byl od Samotářů vcelku jalovej a příběhy také neměly žádnou šťávu. Stejně tak jako v Nestydovi. Příběh šťávu určitě nemá, ale film jako takový obsahuje pár opravdu vtipných scén. Krom toho Jiří Macháček opět hraje to co mu jde nejlíp. Přiblblýho vola, který je s ním spojen asi doživotně. Ale celkově to docela příjemně ubíhá. Je mi uplně jasný, proč to odborníci tak sundali...špatný příběh, Hřebejk nemá formu, herci nic moc...zbytečný cameo role...především Karla Gotta, ale co na tom. Já jsem se u toho prostě a jednoduše bavil. Když to samozvanej odborník nedokáže, jeho problém. Nemusí do toho ale tahat obyčejný lidi, kteří se kvůli ním rozhodnou tenhle film vynechat, přestože dokáže pobavit. (22.02.2010)

NOC PLNÁ FILMŮ. NESTYDA je z vieweghovských adaptací posledních let (ROMÁN PRO ŽENY, ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU) jednoznačně nejlepší, protože všechny jejich zápory tlumí do přijatelné míry: od knižních dialogů, odporu k ženám až po scénkovitost, v nichž dvě scény spojuje jedna rozehraná a následně vypointovaná anekdota. Hřebejk se dovede obklopit profesiálním týmem, jenž z převážně televizně vypadajících snímků distribuovaných omylem v našich kinech udělá skutečně kinofilm. Platí to především pro kameru pracující dobře s hloubkou ostrosti, mimozáběrovým polem i více plány najednou a hudbu, která přechází z té, jež je součástí filmového fikčního světa, do té, která její součástí není (zde až za hranicí manýry, kdy se jako v KRÁSCE V NESNÁZÍCH film o ničem "prohudbuje" až k závěru + repetitivnost hudebních motivů je otravná). Jenže rezignace o snahu cokoliv vypovědět, "prostě" jen obrousit hrany a naservírovat bezproblémový, o nic se nesnažící a nic neříkající produkt, je rezignací tvůrčí, filmařskou a nakonec i diváckou. Závěrečný synekdochický obraz, v němž mrtvý kapr obživne a přendán z kádě do kalné vody plave dál, se tak dá brát i jako glosa celé Hřebejkovy tvorby. (21.10.2008)

Chudák korytnačka, chudák kapr. Ale tak to dopadne, když Hřebejk točí dva filmy během jednoho roku a chce tak trumfnout sebestředného Mistra Viewegha (naprosto zbytečně vystupuje hned v prvním obraze), který se snaží rok co rok vydávat nové a nové knihy. Příběh z cyklu Povídky o manželství a sexu je ještě z těch povedenějších, ale celkově spolupráce Hřebejk - Viewegh není ani ryba, ani rak. Trochu k smíchu (převažují jednodušší vtípky), víc k pláči (Karel Gott). Škoda, že scénář víc nerozvinul vztah Oskara a Nory. (03.04.2010)