Normal

Zajíměvě a netradičně natočené, ale například technické záležitoti typu "zpomalovačky" film v mých očích naprosto shodily. Podobné vymoženosti mi do doby, kdy se příběh odehrává prostě nesedí. I přesto, že jsem měl tu možnost vidět film s osobním úvodem režiséra a následnou diskuzí po projekci, nezanechal ve mně téměř nic. Zábava příjemná, ale prázdná. (FNR Písek 2009) (09.08.2009)

Filmu není až do konce co vytknout, precizně sleduje svůj zvolený směr, ať už směr zobrazování, vedení polemik, morálního tázání či hudebního a zvukového výkresu. Kamera, scéna, výstavba dialogů čaromocně inspirované divadlem, předválečný kabaret a expresionismus, impresionismus, noir, umocněné o možnosti filmu, techniky naplňování i zcizování, zralost postmoderní koláže, explicitnost i zahalování, laterna magika i charakterní monologické herectví, nakonec se v tom odrazí i laskavost a propastnost Dürrenmattovy existenciální detektivky... Rozepisovat se důsledně nechci, jen přibližně a nedbale rozevírám vějíř... Čili k technickému i estetickému provedení, k morálnímu myšlenkovému vykroužení a k originalitě počinu na tuzemském ledu vytahuji karty s nejvyšším možným hodnocením. Pět hvězd čistě vysloužených až do konce - ale právě, až na ten konec samotný, kde přijde zdánlivě maličké zaškobrtnutí, které výsledný dojem hodně pokazí. ***** Celý názorový souboj o to, zda se zrůdy na náš svět rodí, nebo je musíme teprve vychovat, umožňuje, aby postava obhájce v určitých momentech přistupovala k projevům násilí i nevinnosti naivně, s jakýmsi obnovením tázáním a sebezpytem. Potud je to v pořádku a téměř se jedná o nejsilnější momenty v díle, a to hlavně proto, že zůstávají nerozhodnuté. Lze je číst a domýšlet obojace. Ale když obhájce po procesu opustí svůj dosavadní věřený svět, šmahem odsoudí bez tázání rodiče a odebere se za svou naivně vysněnou Evou někam do ráje, a kamera pak dál ještě dokumentuje, jak se k sobě tulí hlavami a úsměvy (byť co do kulis to ještě pořád skutečně může být jen sen), balanc, na kterém celý film stál, se hroutí ve prospěch rozhodnuté možnosti: příklonu hrdiny k víře v naivní, nekomplikované štěstí, což ještě - sen nesen - jako hřebíčkem do rakve přibije osobní sdělení, že film je věnován Haně Ševčíkové. Režisérově matce? Či manželce, osobní projikované Evě? Přiznání v závěru, že režisér si vybral, čemu chce uvěřit, a že k tomu nakonec přiměl i svoji postavu, Justuse, je osikovým kůlem vyděšeně jednajícího venkovana do sympaticky vampírské povahy jeho vlastního filmu. Toho krkavčího zabodnutí je přeškoda. Jako kdyby bruslařka ve vítězném finále zakopla tak nešťastně, že si bruslí uřízne s vlastní nohou i nesmazatelnou ostudu. Taková škoda to je, že film si ode mě zaslouží buď jednu hvězdičku za koncepční sebevraždu, nebo prostě plných pět s tím, že ten konec musím ignorovat, pachuť zpětně vrženou na viděné si vší vůlí mocí odmyslet, a pak mi zůstane fantasticky povedený film - a protože to hejno skvostů na českém porevolučním kinematografickém rybníce je tak smutně řídké, tenhle jedinečný přírůstek jim já neupřu. (13.02.2016)

Pokud čekáte český blockbuster, jste na špatné adrese. Tento film zcela jasně vychází z poetiky německého expresionismu a používá také prostředky francouzského impresionismu. Není to tedy supermoderní cool film, ale velice koncentrovaný odkaz k "němé" éře kinematografie. (Zároveň skvěle pracuje i se zvukem.) _______ Proto se tu taky většina postav pohybuje v jakési osobní bublině, kdy pro ně jako by neexistuje vnější svět - odsud ten úžasný dojem nereálnosti. Styl tu má vlastní výpovědní hodnotu a říká nám cosi o prostorové izolaci postav, rozplývání kontur mezi dobrem a zlem atd. (Když si čtu pořád dokola věty o "dominanci formy nad obsahem", jímá mě smutek z nepochopení toho, že filmová forma má sama o sobě dost významů.) ______ Pokud Normal v něčem připomíná klip, tak možná nějaké Dresden Dolls a spol. navazující na poetiku kabaretu Výmarské republiky. Doporučená četba: Siegfried Kracauer - Od Caligariho k Hitlerovi. Doporučený film (nepřekonatelný vzor): "M" (Fritz Lang). Rozhodně nejpůsobivější český art thriller od Spalovače mrtvol. __________ Výrazně pozitivní hodnocení vychází z prvního dojmu po dvou zhlédnutích krátce po sobě. S odstupem trochu bledne. (Můžu taky potvrdit, že první zhlédnutí tak dobrý dojem nevytváří a většina zdejších hodnocení bohužel vychází jen z něj.) _____________ Normal se určitě stane dobrým důkazním materiálem při zkoumání, jak dnes lidé podléhají reklamě, vytvářejí si falešná očekávání a neumějí se pak srovnat se samotným dílem. (25.03.2009)

Vzhledem ke kladům, kterými se pyšnil Ševčíkův Restart, je jen přirozené, že i Normal stojí především na formální stránce. Scénář není nikterak oslňující, ambice vyprávět realistickou dobovou krimi ustoupily neo noirové stylizaci. Ale je samozřejmě skvělé, že příběh Petera Kürtena inspiroval zrovna tuto partičku tvůrců. Ševčík a Ristera vyznávají videoklipovou estetiku, Muchow neřeší jazz a umělečtí maskéři se neobtěžují líčit a česat tak, aby to celé připomínalo Výmar. Lépe se vzdát kvalitní dobovky, když vám to neleží a natočit si to zcela po svém, než podobnou pecku uvěznit ve statickém divadelním záznamu nebo v televizní inscenaci a odsoudit ji k malému počtu repríz. (30.08.2016)

Chápu nářky, že Normal není klasický film s katarzí v rovině kdo a co, ale nedělalo mi problémy se přizpůsobit. Není to rozhodování o vině a nevině, jde spíše o to proč. Nabízí sondu do duše nenormální osobnosti a osob blízkých, které jsou jeho skutky poznamenány (žena, otřesený obhájce, rodina oběti), nejde o omlouvání ale o pohled z vícero úhlů, kterými můžeme na Kurtenovy činy nazírat. Zvláštní kapitolou tvoří stylizace, která naplno využívá filmové prostředky a techniku (barvy, filtry, hudbu, úhly kamery) a ukazují to, co jsem v českém filmu dlouho postrádala - moderní fimovou řeč, která dokáže k divákovi hovořit skrze obrazy. Nemám z posledních několika let větší zkušenost s českýmI filmy, ale Normal tématem a svou vizuální silou posílil moje naděje, že se v Česku najde nějaký odvážlivec, který nebude točit jen HLP (=hřejivé lidské příběhy) vypadajících v traileru jako epizody televizních Bakalářů. (27.03.2009)