Perníkový táta - Série 2

Vztahová část je sice oproti byznysové nadále slabší, ale úplně jí vynechat samozřejmě nelze. Navíc, když se tyto dvě roviny protnou, napětí dokáže vystoupat téměř k maximu. Což platí především pro scénu zásadního setkání v době porodu, nebo v případě záchrany Jane... Jimž Walt udělal velký krok ke svému novému já a vlastně téměř (v další epizodě) objasnil jednu z největších záhad série, růžového medvídka. Jsou to takové malé, ale velmi silné detaily, v nichž se dá pokračovat například k milovníkovi katalogů Tortugovi, v podání Dannyho Treja, který v další z výborných scén doslova zhmotní své jméno. Nebo do epizody druhé, jejíž zásadní cinkání slyším ještě teď... A k tomu všemu je tu samozřejmě Saul! Jenže nic z výše zmíněného nepřekoná komorní depku vrcholící bankomatem. Tady je zase vidět, jak trefné je typové obsazení rolí, především na Slizákovu drahou je neradost pohledět. Celkově je to opět výborně napsáno a zahráno, k dvojici hlavních hrdinů přidávám ještě Deana Norrise a Boba Odenkirka. 85% (05.06.2021)

Cink! Pokud jsem měl s druhou sérií potíž, tak hlavně v tom, že neustále přešlapujeme okolo toho, že Skyler pokládá otázky, ale nedostává na ně smysluplné odpovědi a celé manželství je vlastně založené na (milosrdných) lžích. Ta Waltova průhlednost musí vadit i divákovi. Místy milující táta od rodiny, místy sobec, místy absolutní idiot (tak to cítím a tuším, že to bude sílit). Tenká hranice mezi oběma Waltovými světy se holt poměrně rychle stírá. Nicméně psychopat Tuco, který nesnáší chilli, je ze hry venku, je tudíž potřeba modrou dobrotu distribuovat výhradně po své linii. Druhá řada má řadu vrcholů: kupříkladu „nehodu“ s bankomatem, kdykoliv Jesse „přemýšlí“, Danny Trejo a želví polévka, nástup pochybného právníka Saula, klíčky od karavanu, růžový méďa, sličná a manipulativní brunetka Jane a její noční „nehoda“, taťka leteckým dispečerem... Mimochodem právě na fantastické předfinále (epizoda 12) navázalo velmi solidní finále. Rozehrané je to pořád solidně, uvidíme, co nabídne třetí série. (30.09.2023)

Stejně jako narostl počet dílů, tak vzrostl i můj zájem o seriál. Ale skoro jejich zdvojnásobení bylo možná až zbytečně moc ambiciózní, a tak už nebyly tolik plynulé, i když dokázaly pokaždé krásně nalákat, a to po celou sérii, jejíž vyvrcholení bylo pro mě vážně nečekané. Plusové body seriál získává i za malou a smutnou roličku Krysten Ritter. (01.09.2016)

Invenční, přesto, nechť se, prosím, nikdo nezlobí, plný vaty. O cca dvě hodiny se mi posouváním na Netflixu podařilo druhou řadu zkrátit, aniž bych si vyčítal, že jsem o něco zásadního přišel. Těch opravdu silných momentů, které by opravdu posadily na zadek, bylo v těch třinácti hodinách spíše méně, než více. Asi moc velká očekávání... Postava Saula samozřejmě majstrštyk. Takové nevznikají denně. (22.05.2022)

Ned Flanders s pleší a moudrostí taťky Šmouly se navrátil s řadou druhou a ani přes vyšší počet dílů nepřestal úspěšně udivovat diváka, až se rozběhal mráz po zádech. Walta White (yo!) se nám už tady ale bohužel nemění tak moc jako v sérii předešlé, dialogyhned od začátku bohužel působí uměle a prostě napsané... to ale nic nemění na tom, že je to mistrovský kousek. Bryan Cranston a Aaron Paul (přemýšlím zda zmínit i Deana Norrise) jsou ďáblové, jejich postavy jsou neuvěřitelně díky nim lidské. Nové postavy též dokáží skvěle pobavit a zabavit a nestává se, že by snad působyly jako negativní nelidský prvek. Jen na Saula si budu muset/jsem si musel zvyknout. Ale stále mistrovské. Při hodnocení epizod mi to už téměř ale genialitou splývá, takže sice může být slabší epizoda, ale i přes to těch pět hvězd prostě dostane. (01.02.2023)