Perníkový táta

Vše již bylo řečeno a ano, je to jeden z nejlepších seriálů, co jsem kdy viděla. Jediný jsem měla problém - za celou dobu mi Walt nepřirostl k srdci - ani jako kladná ani jako záporná postava - ačkoliv ho Cranston zahrál skvěle. Všechny ostatní postavy jsou ale DOKONALÝ. Fakt nevím, koho vyzdvihnout. Snad Deana Norrise nebo RJ Mitte? Čtveřice mých nejoblíbenějších je ale určitě famózní Aaron Paul, Bob Odenkirk, Giancarlo Esposito (Salud!!!) a naprosto největší boss celé série - Jonathan Banks. Po dokoukání páté série se dostavil BB absťák, takže okamižitě na Better Call Saul. Jo a souhlas s El-Barto - já chci vlastní sérii Guse Fringa!!! (20.11.2019)

Seriál o kupení špatných zpráv a postavení se jim čelem. Jste znudění svým životem středoškolského učitele chemie? Je vám diagnostikována rakovina plic? Máte rodinné trable? Začněte vařit perník! Výborná premisa je navíc podložena švagrem z protidrogového a je jen otázkou času, kdy se tohle velké odhalení představí v celé své kráse (Dexterovi to trvalo 6 řad). Jinak několik důvodů, proč je seriál šupa a vyplatí se ho sledovat: kontinuální děj, kde se řady dělí pouze nějakým vrcholným momentem, je ku prospěchu věci. Na povrch totiž vyplývá i postupná a uvěřitelná proměna Walta z ustrašeného chlápka na respekt budícího kriminálníka. Dále vynikající prology jednotlivých dílů, které se většinou ukážou jako flashbacky, ale vzácně i velmi teasující flashforwardy + nepředvídatelnost situací - i ve 4. řadě lze děj dopředu těžko odhadnout a s postavami se manipuluje dle libosti (zvlášť zásahy shůry mají své osobité kouzlo). Velmi potěšilo (možný SPOILER) úplné zainteresování manželky do Waltových záležitostí. Jednak se Skyler ukázala jako možná ještě větší vychcánek jak Walt a zadruhé se tím kupí jedna lež na druhou a jak už to v životě a v seriálech bývá, na kostlivce ve skříni vždycky jednou dojde. Vic Mackey ze SHIELDu by mohl vyprávět...Velký příslib do budoucna a zatím se to drží v mezích, kdy typický neduh seriálu co další řada, to větší a vykonstruovanější zápletky (viz 24 hodin) je prozatím vysvětlen Waltovým (a Jesseho) postupným šplháním nahoru po kriminálním žebříčku. V tomto ohledu je snad celá první řada jedním velkým pilotem. Hodně potěší fyzické herectví Cranstona a vedlejší postavy jako Saul nebo Hank. Navíc skvělý černý humor a smysl autorů pro ironii a odkazy na mafiánské filmy. P. S. viděno podruhé - geniální, ta kauzalita a determinismus jsou mi strašně sympatické (zvlášť po konci třeba GoT)...1. série = 80% | 2. série = 90% | 3. série = 90% | 4. série = 95% | 5. série = 100% (20.07.2012)

Jo, je to dost dobré, ale zas takový kult? Není to seriál s nejlepším koncem, není to seriál s největším napětím, postavy se často divákovi odcizují a jejich osud ho tak nechává více chladným, než by bylo záhodno. Když to srovnám s často srovnávaným Dexterem, tam jsem vždy napětím ani nedýchal, když se schylovalo k prozrazení bezpečnostním složkám, zde mi to bylo skoro jedno. Ta popularita seriálu může být dána i těmi drogami. Nevím čím to je, ale všechno, co je jen trochu dobré a jsou v tom drogy, tak je strašně populární. Mě ty drogy zas tolik neberou no. Breaking Bad je pro mě takový napůl Dexter napůl Sopranos. Seriál to není v ničem originální, v ničem přelomový, aby si to zasloužilo až takové superlativy. Je to jen výborná podívaná, ve které tvůrci zdatně dávkují akci a zlomové okamžiky a mají děj relativně dobře promyšlený, aby tvořil kompaktní celek, což je v rámci seriálů hezký výkon. (30.03.2014)

Jak vidím ‚Perníkový táta‘, mám chuť extrahovat ricin z fazolí, ale to je asi tak jediná výtka. Od The Wire první seriál, který mě upřímně fascinuje tím, jak dbá na propracovanost děje, vymakané postavy a hlavně absolutní nepředvídatelnost. Tipování děje jsem vzdal v polovině druhé sezony, protože to nemá smysl. A to, jak Walter White, který ze dne na den pozná cenu a krátkost lidského života, pendluje na obou stranách zákona, přičemž (ne)vědomky stahuje lidi kolem sebe, je snad ještě lepší než v Dexterovi. Především proto, že momenty, kdy si uvědomujeme, že se opravdu stává zlým, tvůrci zprostředkovávají skrze úplné banality. Třeba obyčejné manželské rozhovory: „I’m not in the danger. I’m the danger!“ (28.04.2012)