Kdopak by se vlka bál

Český filmy chci bez vyjímky vidět všechny.Za prvé proto,abych měl přehled,co tady z našich tvůrců vypadne za bludy.A za druhé si u nás nejde vybrat podle svejch oblíbenejch žánrů,jelikož tady se film točí jen kolem dramat a komedií.Ale zpátky k vlkovi.Solidní film se skvělým výkonem Dorotky Dědkové v roli Terezky.60%. (17.10.2009)

Od té doby, co jsem viděl před lety jistý rádoby napínavý český kriminální film s Jiřím Bartoškou, který tam hrál obyčejného dělníka, který si při odchodu z práce oblékal to, v čem chodil doma nejraději, tedy slušivý oblek s bílou košilí a kravatou, se snažím vyhýbat domácí tvorbě, jak to jen jde (samozřejmě to neplatí v případě J. Menzela) .. tedy na velkém plátně v kině, myslím si, že se některé „filmové“ věcí v televizi dají vcelku skousnout, ale jen v televizi (!) .. jak tak jdou léta, století, občas se tam na něco ze zvědavosti podívám (masochista) a to mi téměř vždy potvrdí, že dělám dlouhodobě jen a jen dobře … tohle bylo a je i po druhém shlédnutí pro mě velmi příjemné překvapení / pohlazení (v televizi) – dospělým s citem a srdcem přístupným pro svérázný dětský svět a kapkou té nutné životní zkušeností o složitosti manželských vztahů to dá určitě víc než těm malým dětem (divákům), pro které to ale samozřejmě není vůbec nic zlého, nebo nějak náročného k pochopení, i když samozřejmě jen těch dětských záležitostí, pro dospělé je tu toho k zamyšlení přece jen mnohem více .. já uznávám, když někdo opravdu umí a něco se mu povede: je zcela zřejmé, že paní režisérka umí – tohle se jí moc povedlo, jestli má sama v osobním životě nějaké děti, tak jim závidím jejich maminku … (13.02.2012)

No, nakenec to vůbec nebylo zase tak hrozný. „Je to film pro dospělé, který mohou vidět s dětmi". Nebo spíše obráceně?...Až na ten vyloženě utahaný a "vycucaný" závěr v podání "Patrika", který opravdu je dost přitažený za uši, to byla docela originální a nápaditá "koláž." I dětské role nepokazily výsledný dojem. Po dalším zhlédnutí možná jednu hvězdu přidám. (02.01.2010)

Spíše než o klasickou rodinnou kratochvíli se jedná o lehčí psychologickou sondu, kterou dospělý člověk potěšen zhltne, dítě pochopí a oba se možná něco naučí - tudíž vlastně optimální stav. V intencích rodinného žánru bych těžko hledal snímek obdobných kvalit. Ty spočívají především v dokonalém vyjádření dětských iluzí a deziluzí ohledně chodu světa dospělých, kteří se často zdráhají říci pravdu o vlastních problémech. Pokud není možnost citové záchovy, i malé dítě potřebuje znát skutečnost; zatajování vyhrožuje traumatickou deformací a přestože to všichni víme, často konáme jinak. Maria Procházková to ve svém díle vystihla na výbornou. Představitelé (zejména dětští) jsou velmi dobří a hlavně se tahle psychologická ukázka pro celou rodinu většinou obejde bez moralistického kázání. A vizuálno je tu také skvělé... 9/10 (21.02.2010)

Neuvěřitelně poutavé! Od krásně bezelstného dětského humoru po slzičky, nás, dospělých. Opravdové, nevtíravé, vtipné i dojemné a na české kraje až nezvykle věrohodné, lidské, nepodlézavé a originální rodinné dobrodružství. Velmi zvláštním zážitkem byla samotná návštěva kina...sobota...15:00 hodin, předposlední adventní neděle a k tomu vstupné za 50.- korun. No umíte si to představit. Do poslední sedačky zaplněný sál dětmi se svými maminkami, tatínky ( vlastními i z jiných planet ). A k mému velkému překvapení byl v sále absolutní klid! Děti děj prožívali s naprostou soustředěností. Smáli se tam, kde jsme my, dospělí, už nedokázali rozumět, a maminky i tatínkové, i my bezdětní, jsme zamačkávali slzičky dojetí........ (22.12.2008)