Generation Kill

Nejtěžší filmovou disciplínou je zřejmě zachycení samotné podstaty války jako procesu, který  je vlastně dokonalým popisem pekla.  Někdy se zadaří (Horalka,Bitva o Alžír), někdy se nezadaří (Jak jsem vyhrál válku,Sahara), někdy se prostě i přes snahu nelze ani přiblížit ke kvalitě knižní předlohy (Jatka č.5, Hlava 22) , no a většinou na základě očekávání studií , že by bylo vhodný nějaký ten dolárek výdělku z toho vyrazit, to sklouzne do sračkoidního žůžadobrodrůža s nějakým tím metálem pro ohrudí těch statečných bez bázně ni hany - i to však může býti dobrá zábava (Děla z Navarone, Kam orli nelétají) pokud to nezklouzne do praporů ve větrů vlajících a ručičkou na srdíčku položenou (Zachraňte vojína Ryana, Bratrstvo neohrožených). - Zde byť to mělo rozhodně blíže k Alžíru než k idiocii o matlákovi Ryanovi se nemůžu zbavit dojmu, že by tomu více slušela forma knižní než TV seriálová. (22.07.2023)

Naprosto epesní minisérie HBO Generation kill je vymazlená dobrůtka o mariňácích během začátku války v Iráku. Nesnaží se oslňovat akční podívanou a nudit řečmi plnými patosu - ba naopak - podává tento uzavřený svět kolem jednotky 1st Recon Marines očima reportéra časopisu Rolling stone, Evana Wrighta. Je to pohled nenadsazený, nebezpečně přirozený až mrazivý. Herecké výkony celé jednotky, motivační přístup Godfathera (s jeho neodepsatelným hlasem), každodenní problémy s nespánkem, sraním a honěním, chuť po smrti jako důkaz strachu z ní, absurdita celého konfliktu a válčení obecně a v neposlední řadě jednotka jako celek, ve kterém se veškeré popichování skládá z neskutečných asociací, vás při sledování nenechá v klidu, a co teprve, když si začnou zpívat. To vše je Generation kill. (20.12.2008)

Téma války (ať už je to jaká chce) nevyhledávám. Ale Generation Kill je jedna z nejlepších věcí, které jsem viděla. Také mne to svádí porovnávat s The Pacific, ale to nelze... nakonec bych psala jen spoustu zbytečností, protože oba seriály jsou o něčem úplně jiném. Nejen o jiné válce, ale i o jiných charakterech a událostech. (15.11.2011)

Perfektní válečný seriál z prostředí irácké války, kterou rozpoutala Bushova diktatura s tou jeho pohádkou o ZHN. Seriál, který se nesnaží nijak moralizovat o hrůzách války nebo jejich dopadech. Jen předkládá svůj pohled na věc, drsně, bez servítků a válečného patosu, za to docela věrohodně. A teď tu o Afghánistánu... (11.11.2011)

Hodně se mi líbilo realistické, až dokumentární, pojetí války, včetně toho, že se tu pořád jenom nebojuje, ale máme možnost sledovat i naprosto všední události ze života vojáků. Problém je, že tomu všemu chybí nějaký směr. Seriál v podstatě nemá scénář, není tu žádná gradace děje, vše se odehrává, tak jako by to bylo doopravdy. Tomu odpovídá i skutečnost, že tu chybí nějaká silná, emočně vypjatá scéna. Absence příběhu potom občas navozuje pocit nudy. S čím jsem měl ale největší problém je identifikace postav. Na konci posledního dílu jsem byl schopen rozeznat nanejvýš 10 postav, přičemž z toho tak u půlky jsem skutečně věděl o koho jde, jak se jmenuje či jaká je jeho funkce. I díky tomu jsem měl pocit, že sleduju spíš dokument, než film s nějakým scénářem a herci. Jestli to byl záměr, tak se povedl a je to celkem zajímavý experiment, ale že bych to musel vidět dvakrát... 3,5* (08.12.2011)