Upírův pomocník

Pokud by se toho ujmul dobrý scénárista a trošku to rozvinul, byl by z toho koukatelný seriál na pokračování, jako byly seriály na televizním kanálu Supermax v devadesátých letech minulého století (např. Bojíte se tmy?). Z traileru to vypadalo na vtipnou podívanou z upírského prostředí. Ale nakonec vám film doslova pije krev a vy prosíte o milost, aby už konečně došlo k rozuzlení. Jenže to pořád nepřichází a nepřichází... A ani nepřijde, protože to evidentně bude filmová trilogie. Aspoň mám jasno, na další díly už se nemusím dívat. Protože dobro vždy vyhraje nad zlem. Nebo ne? (20.02.2010)

Pokračování z toho čiší na sto honů. Je to okaté, až to bolí, ale přesto se Upírův pomocník od přípravy půdy pro pokračování místy i odtrhne, a pak je i kouzelný. Upřímně mi nesedí některé postavy z podivného cirkusu, ale jinak jsem docela příjemně strávila 108 minut. Obrovským, opravdu obrovským překvapením byl pro mě John C. Reilly. Příjemný film, který pod slupkou fantasy a odlehčeného světa občas skrývá i zajímavé rozporuplné vztahy. Bohužel je to až moc jednoduché a možná i zaměřené na mladší publikum. Trochu vtipu, kreativity a pohrávání si se zápletkou by filmu neublížilo. Takhle je to takový průměr. PS: Zapamatovat si....Josh Hutcherson...padouch i sympaťák. (03.08.2010)

Money, money, money... tady trošku chybí. Veliká škoda, potenciál to mělo slušný a i herci nejsou vyloženě špatní. Takhle z toho vznikla zběsilá jízda rychlíkem, který nikde nezastavuje a neohlíží se za sebou (přesněji řečeno důstojností předlohy), jenom jede, jede a jede vpřed. Můžeme nad tím zoufat, ale s tak omezeným rozpočtem se opravdu zázraky čarovat nemohly. Alespoň že to trochu disponuje vtipem, ubíhá to rychle a celkově se to dá na sobotní odpoledne strávit. (08.05.2010)

Jo tak na tohle jsem se fakt tesil a kdyz se na neco hodne tesim, dopadne to vetsinou tak, ze to je opruz. Ale tentokrat nastesti ne, naopak me to prijemne prekvapilo. Docela originalni upirskej pribeh, kterej si sice vytvari vlastni mytologii, ale narozdil treba od Stmivani s timhle nemam nejmensi problem a je to proste originalni tim spravnym zpusobem. Navic je celej dej zasazenej do vesnicky zrud, takze je porad na co se divat, cemuz taky pomaha fakt, ze to je skvele a stylove natoceny a se solidni hudbou. No a i kdyz je film, aspon pro me, hodne cerna komedie, vetsinu casu ma taky docela obstojnou hororovou atmosferu. Co se tyce hercu, Reilly je v roli upira prekvapive charismatickej a hodne me pobavil upir Dafoe, kterej vypada jak vyschlej homous z minulyho stoleti a je desna skoda, ze nema vic prostoru. Je sice fakt, ze to je misty lehce detinsky, ale srat na to, kdyz je to tak skvela zabava. Rozhodne to chce druhej dil. (15.02.2010)

Knížku jsem četla ve třinácti letech a kromě dobrého pocitu si z ní nepamatuji nic víc. Což ale ničemu nevadí, protože u tohohle filmu se dá lamentovat nad spoustou jiných věcí než jen nad pohřbením dobrého (nebo minimálně slibného) námětu. Ačkoliv od scénáře Briana Helgelanda bych čekala mnohem víc, dřív alespoň uměl dodržovat pravidla dramatického oblouku. Ta se zase nemusí nutně dodržovat pořád a pěkné porušení může být krásný zážitek, ale tohle je film, který by nutně potřeboval zapracovat na plot pointech. Asi bych na světlo vytáhla rčení "pýcha předchází pád", protože je příliš očividné, jak tvůrci spoléhali na to, že se z filmu stane populární frančíza a oni dostanou píseček na hraní v podobě dalších filmů, takže si ty zajímavé věci nechali na potom a tady se řeší jedno a to samé dilema pořád dokola a ani se nedořeší. Ani ten stylizovaný humor si moc dlouho neudrželi a to je věčná škoda. Nikdy bych nevěřila, že se dočkám časů, kdy John C. Reilly hraje cool akčního hrdinu. (A také bych nevěřila, že je mu teprve teď padesát, osobně jsem tak nějak žila v domnění, že je mu padesát už posledních dvacet let, což z něj dělá ideálního představitele upíra.) Kvůli nedostatečně charismatickým chlapečkům v hlavních rolích (nevěřím jim ani, že by byli schopni v noci utéct rodičům, natož že by bojovali jako muži a rozpoutávali válku v čele vojsk) byl pro mě hlavní hrdina on (JCR) a v několika momentech mě upřímně pobavil. Další věc, která ze začátku vypadala sympaticky, byl pokus o výtvarné ladění ve stylu Střihorukého Edwarda, kdy jsou pasteloví "normálové" postavení do kontrastu s temným a strakatým světem netušeného undergroundu, ale na výsledné celkové estetice je patrné, že ji nevytvářel nikdo s opravdovým výtvarným cítěním a tak se tahle složka utopí v nevýrazném kýči. Abych to shrnula, na špatné filmy se většinou dívám s velkým zalíbením a bavím se představami, jak bych je sama přeskládala a upravila, aby v mých očích dávaly smysl. Tady jsem kromě postavy "upíra smutného klauna" nenašla nic, s čím bych chtěla pracovat, a to je po čertech špatná vizitka. (18.08.2015)