Zapomenutá dáma (S05E01)

Klasicky dobrý Columbo, tentokrát zo smotánky tej úplne najvyššej, a to priamo hollywoodskej. Prípad je to samozrejme veľmi zaujímavý, Columbo sa zapotí a na konci musí zapojiť aj emócie a akúsi trochu zvrátenú morálku. Kto videl, chápe. Ja by som taký milosrdný asi nebol, veď "ono" to predsa vraždu neospravedlňuje. Je to vymyslené chytro, ale práve kvôli záveru nepatrí Dáma medzi moje top časti. (27.08.2012)

Tak takový spek hned na začátku, to je i na mne moc. Kolumbus zazvoní, sluha otevře, Kolumbus mu řekne že je z oddělení vražd. Sluha jej evidentně nezná, ale posílá jej dál a osloví jej jako poručíka. Kolumbus se mu ničím neprokázal, ale sluha ví jeho hodnost. Boooože. Jasně, že za to bude asi moci spíše překlad, ale to u toho všichni chrápali? No, tentokrát dávám dvacet za Columba stromolezce. A za odpůrce zbraní. Taky dvacet. (10.08.2018)

Dost zvlastna cast. Koniec bol fakt prekvapujuci a nezvycajny. No uz od zaciatku mi to prislo akesi divne. Nie ze by sa mi to nepacilo, ale inokedy som si istejsi v pocitoch. Az ten samotny zaver ma presvedcil. Tento krat mal Columbo vzhladom na okolnosti silneho supera, no neni takeho co by mu presiel cez rozum. (17.09.2017)

Výborná časť. Trochu poodhalené zákulisie showbiznisu. Starnúca hviezda chce byť zasa na vrchole a urobí pre to všetko. A ako Columba naháňali kvôli strelbám, tak to ma dorazilo. "Kde máte zbraň, poručík." "V prádelníku" "Za to by Vás mohli vyraziť" To som už fakt šiel do kolien. A tá rekonštrukcia na konci, paráda. Takto to vie len Columbo. Poirot mohol zvolať do knižnice nejakého zámožného hradu všetkých podozrivých a potom ukázať po nejakej tej vysvetľovačke na vraha, ale tu to Columbo zmákol na 100 %. (05.04.2014)

Sám o sobě nijak objevný díl (zvláště motiv vraždy je spíš pro zasmání), avšak herecká přítomnost Janet Leighové v nezvyklé roli vražedkyně ztrácející paměť, je krásná. A musím přiznat, že při scéně, kdy se tato dáma v černých legínách a obtahovacím roláku jako kočka plíží nocí, zamžily se mi oči nostalgií. Je něco pravdy na tom, že tato generace, jejíchž několik posledních mohykánů ještě žije, měla něco, čeho nějaké Kidmanové, Berryové atd. nikdy nedosáhnou. Něco, co nedokážu popsat. Ale věřte, že nepláču často, při záběrech důchodkyní lezoucích na strom... (23.01.2005)