Povídky ze záhrobí: Rytíř Démon

V zámorí naprosto kultová záležitosť a jeden z posledných štúdiových hororov predtým, ako žánrové pole v druhej polovici 90s vyklidil Wes Craven so svojimi Vreskotmi. Ernest Dickerson odštartoval kariéru ako dvorný kameraman Spikea Leeho, ale vo svojom treťom režijnom projekte si berie to najlepšie z ranného Carpentera a Raimiho. Demon Knight napĺňa všetky atribúty tzv. siege films a je priamym pokračovateľom tradície v duchu Rio Bravo či Assault on Precinct 13. Základom úspechu u podobných záležitostí často bývajú charizmatickí herci a v tomto ohľade je obsadenie bez chyby. Pre Williama Sadlera je to popri plukovníkovi Stuartovi z Die Hard 2 životná úloha, Jada Pinkett je ultra cool final girl podľa môjho gusta (fuck you, Neve Campbell) a Dick Miller je proste Dick Miller. Spotlight však nekompromisne kradne démonický Billy Zane, jeden z najštýlovejších záporákov ever. Jeho divoké improvizácie sa v snových sekvenciách vyznačujú intenzitou Branda v najlepších rokoch, inokedy zase challengujú maniakálnu psychózu Huntera S. Thompsona. Sledovať jeho postavu, keď je v ráži, je absolútny pôžitok a obrovská zábava. Štedrý budget, praktické efekty na úrovni a nabušený soundtrack (Pantera, Ministry, Gravediggaz) tomu celému dodávajú šťavu jak sa na devadesátky patrí. (05.03.2021)

Mňa to moc neoslovilo, a to mám horory 90. rokov celkom rád. Jednoduchý dej obalený do podpriemernej, ošumelej atmosféry, ktorá často miesto toho aby vystrašila, tak vyvolávala len pocit trápnosti. Aby som bol spravodlivý, snímok má aj svetlé chvíľky, doplnené o slušné masky a trocha gore. Je však toho strašne málo a často to kazil Billy Zane, ktorý tu pôsobí ako päsť na oko. Tiež tu chýbal nejaký nápad, niečo čo by pomohlo zabaliť príbeh do väčšieho tajomna. 40/100 (16.01.2015)

První půlka devadesátých let byla pro horor nemilosrdná doba. Žánr zažíval tvůrčí krizi a rok 95´ byl jejím vrcholem. Proto i třeba průměrný Demon Knight působil jako nezvykle svěží dílko. První celovečerák kultovního seriálu nepostrádá všechny atributy starých krvavých béček: nechybí známé tváře (Sadler, Zane, Miller), povedené masky hnusných démonů, diváka ohodí spousta krve a zeleného slizu a to vše za nutně černohumorného nadhledu. Příběh je posunutý na vedlejší kolej, ve svojí přímočarosti jde stejně o souboj dobra se zlem ve starém hotelu, uprostřed ničeho. Snímek teda ctí pravidla žánru, je vyroben s fanouškovským zápalem a toho si já umím cenit. Následující Upíří nevěstinec mi však připadá o krapet lepší. (24.07.2011)

Seriál Příběhy ze záhrobí jsem popravdě nikdy neviděl (tedy shlédl jsem jen pár epizod a nějak extra jsem z nich nadšený nikdy nebyl). Oba „celovečerní filmy“ však mám už nějakou domu ve své sbírce a Upíří nevěstinec“ jsem už viděl několikrát. Rytíř Démon se mi dostal pod ruky však dnes poprvé a musím říct, že zas až tak špatné to nebylo. Sice se nejedná ani o žádný zázrak, ale průměrná podívanou, která rozhodně nenudí. Navíc je tu k vidění i dost zajímavých momentů, které určitě stojí za pozornost. Kupříkladu tým na speciální efekty a masky se docela vyřádil – gumovitost démonů mi nikterak nevadila a proměny některých postav byly vážně pozoruhodné. V tomto případě musím tvůrce pochválit. Co se hereckých výkonů týče, ani i tady jsem mohl být docela spokojený. William Sadler – jasný tahoun celého filmu, ale slušně ho doplňovala i manželka Willa Smitha - Jada Pinkett Smith, nebo ožrala v podobě Dicka Millera či „jednoruká“ majitelka hotelu. Billy Zane v roli hlavní záporné postavy už tak dobrý nebyl, ale já bych ho zbytečně nehanil. On nikdy nepatřil mezi bůhvíjak úžasné herce a tady podal svůj průměrný výkon. Naštěstí se před kamerou zas tak často neobjevoval. 60% (25.12.2018)

Celovečerní film natočený ve stylu televizních Příběhů ze záhrobí, který asi nepotěší ty diváky, kteří od hororů očekávají vyvolání skutečného strachu, protože z hlediska příběhu i zpracování se Rytíř Démon jednoduše nedá brát vážně. Na druhou stranu je znát, že právě to je cílem tvůrců snímku, že se jedná o svého druhu poctu laciným béčkovým produkcím a že se při natáčení herci i celý štáb nejspíš slušně bavil. Prakticky všichni zúčastnění přehrávají, ať už záměrně nebo ne, a ono to kupodivu do téhle podívané dobře zapadá. Při sledování Rytíře Démona nelze mít velká očekávání. Není to velký film, ale ryze odpočinková záležitost na pozdní večer. Celkový dojem: 50 %. (07.08.2008)