New Yorku, miluji Tě!

V "Paříži" bylo možná o maličko víc zajímavých povídek, ve výsledku je to ale podobná spíše nepěkná mozaika poskládaná z velkých a zvučných jmen, jmen, která možná přehlučela samotný hlas snímku. I když, dokud to ještě nevydaly naše renomované distributorské společnosti, lze na solidní angličtině solidně procvičit slovní zásobu. Po dabingu bych se tedy nepídil. (08.02.2010)

Zajímavé. Některé kousky jsou výtečné, některé slabší, ale dohromady dávají zvláštní mozaiku příběhů lidí, které spojuje jedno město. Vybraní herci ze sebe dávají maximum i když nejvíc na mě zapůsobil Shia a Hayden Christiensen v docela netradičních polohách. A po těch toulkách městem se mi zdá, že New York opravdu stojí za to vidět. (24.01.2010)

Vzhledem k tomu, že jsem Paříži dala tři hvězdičky, tak opravdu nevím, jak s tím naložit teď. Mezi filmy je podle mě zhruba dvojstupňový rozdíl, ale na jednu to zase není, takže dvě. Tentokrát jsem si po většinu času říkala, co asi mě podle tvůrců mělo na jednotlivých segmentech zaujmout. Ten s tím puberťákem v Central parku mi přišel v celkovém kontextu jako pěst na oko, jiné zase vypadaly, že by potřebovaly delší stopáž, aby se dokázaly správně rozležet. A jiné by se přede mnou zase nerozležely, i kdyby na to měly tři hodiny a fungl nové kanape. Nejvíc mě zaujala překrásně malířsky komponovaná rozprávka Shekhara Kapura a potom extempore Ethana Hawkea. Dál se mi ještě líbil úsek o malíři, ale to hlavně proto, že se mi líbila ta malba. Jinak nic, prošumí, vyprchá, ve mně nezůstane. (23.06.2010)

Kdyz na jednom filmu pracuje deset reziseru, vznikne z toho nesouroda slatanina bez hlavy a paty, ze ktere pochopite jen to, ze je New York mestem spousty narodnosti, vyznani a zkazenosti vseho druhu (coz vi kazdy i bez filmu). Po tomhle bych nemela ani nejmensi chut tam jet. Z vetsiny pribehu jsem vubec nepoznala, co tim chtel basnik rici, libila se mi jen cast s prijemnymi a vtipnymi stariky a story o roztomilem Antonovi Yelchinovi, zbytek sel uplne mimo me. (29.03.2010)

Snímek o Paříži jí byl věrný atmosférou, příběhy, laděním. Například z povídky, která se odehrávala na hřbitově Père Lachaise, na vás dýchla jistá tajemnost, ale zároveň i hravost, jíž jsou francouzské uličky plné. Většina krátkých snímků byla kvalitních, originálních, měly spád. V New Yorku jsem sice nebyla, ale přesto mám pocit, že bych jeho atmosféru poznala. V tomto filmu chybí. Jen párkrát se mihne, aby vás podráždila, a zase zmizí v nedohlednu. Těžko se hodnotí film složený z několika malých částí – těžko můžete říct, že jako celek je to nuda, když víte aspoň o dvou, třech kouscích, které stály za podívání. (07.11.2010)