W.

Jeden z nejlepších filmů Olivera Stonea. Mistrovské dílo. ____ Zmínku zasluhuje především způsob, jakým se tu pracuje s žánrem: (i) Hlavní postava Bushe představuje neustále pozměňovanou, velice silnou žánrovou figuru – jednou westernového cowboye, poté kazatele, naftaře, nebo republikána – zasazovanou do tomu odpovídajících žánrových světů: komedie, satira, rodinné drama, politický thriller. Každý z těchto světů představuje jednu epochu Bushova života. Mění se ovšem pouze samotný Bush, okolní postavy (otec, manželka, poradci) žánrem zasaženi nejsou a zůstávají nezměnění. Konceptuálně tedy pracuje film se třemi rovinami, odstupňovanými podle toho, nakolik jsou infikované žánrem: Bush (motivátor - nejvíce) – žánr (prostor kolem Bushe - zpola) – okolí (nejméně). Konec filmu tak nenastává po válečném fiasku, ale naopak tehdy, kdy se Bush již nemůže přesunout z jednoho žánru do druhého, kdy nemůže utéct. Už nemá kam, žánry jsou vyčerpány, a s tímto zjištěním přichází i konec Bushe jako filmové postavy. Ukazuje se, že skutečný život a žánrová struktura filmu spolu mohou souviset více, než se zdá. (ii) Komedii obvykle spojujeme s etiketou, zatímco tragedii s etikou. Bushova výjimečnost spočívá v tom, že tyhle zavedená pojítka škrtá – velkorysým pohledem na globální mapu a nakládáním s vládními smlouvami spojuje komedii s etikou (protože rozhoduje o osudech milionu lidí), naproti tomu texaské vidláctví posunuje k tragedii Bushovu etiketu. Film to dává najevo i silnou „freudovskou“ otcovskou figurou (James Cromwell), která straší Bushe zjevně více než Saddám Husajn. (iii) Opětovně se ukazuje problematika žánru bio-pic, u něhož se hodnotí osobnost jako taková, ne filmové kvality. Dvojnásob to pak platí zde, kde geniální výkon Brolina ještě znatelněji posouvá ohnisko filmu do postavy Bushe. Přitom filmařsky je W. dílo uchvacující - brilantní kamera (dejte na mě, Papamichael je nový Richardson), brilantní rychlopalné dialogy (návaznost na Michael Clayton a Dobrou noc a hodně štěstí) a brilantní vedení herců. A je o to truchlivější, že tyhle kvality opomíjejí i odborná periodika, kterým se celá podívaná sužuje na pole ideologického a symptomatického čtení. Dokonce by se mohlo zdát, že kontroverzní téma odvádějící od formy nestojí „technikům" v čele s kameramanem a střihačem za námahu, ale Oliver Stone si dobře uvědomuje, že filmy posuzuje zejména čas, ni lidé. Chápe to i Bush: „V historii žádné místo mít nebudu, to budu přeci mrtvý.“ (05.02.2009)

Neuvěřitelné překvapení. Tak bych tenhle film nazval. Po ani nevím jak dlouhé době tu Stone předvádí zapamatování hodný režijní výkon podtržený výkonem Brolina, jehož ztvárnění politika se dá srovnat s Langellovým Nixonem. Přestože tu Bush vystupuje možná kladněji a chytřeji, než by se čekalo, schoval si tu Stone dost místa pro kontroverzi a nebojí se ukázat aroganci USA, i když přeci jen - do extrémů nezajde, což je možná chyba, ale Stone do extrému nezašel nikdy, tak mu to nebudu vytýkat zrovna teď. (12.12.2009)

Dabljú je opäť klasická stoneovská postava, nepochopená svojim okolím. Stone myslím nijak zvlášť prezidenta nedémonizuje, idioti sú rozviedka, ktorá nepochopila ako Saddám premýšľa a imperialistický stratég Cheney. Čerešničkou na dorte je Dickovo (parádny Dreyfuss) popichovanie s Powellom (ešte lepší Wright), podľa Stonea jediným humanistom v tíme. Lenže Bush má možno na vedenie vojny iné dôvody, aké sa únavne riešili v médiách a Stone sa jeho motiváciu snaží vopchať do klasickej filmovej dramaturgie. Jeho snaha vyrovnať sa otcovi, respektíve dokázať mu vlastné schopnosti a dokončiť to, čo on začal nemusí byť čistou fikciou. Na túto túžbu otca "dobehnúť" je odkazované ranným behom. Oliver Stone: "mission W. is accomplished". (01.12.2016)

Myslel som si, že toto dielo prejde nejakou tou kontrolou samotného Georga W.Busha, avšak neviem no... váham nad tým, či by chcel byť takto vykreslený v tzv. svojej "autobiografii". No a Oliver Stone... W. je veľmi povrchný snímok, ktorý sa snaží o všetkom, ale v konečnom dôsledku je o ničom... Kopa známych tvári a smotánky politickej scény, reálne zobrazenie (povrchné) a Josh Brolin v skutočnom svete veľkej politiky... 6/10 (03.02.2009)

No, není to bůhví jaký zázrak a té kontroverze, které se čekalo tu taky moc není. O to víc mě zaráží, že právě s tou kontroverzí se tvůrci chlubili a lákali na ní do kin. Nakonec tak George W. Bush zůstává poněkud nudným státníkem. Jeho bouřlivá minulost je zde také velmi umírněná a spousta jeho životních etap zůstává nedotaženo a nevyužito. Jsem toho názoru, že film by potřeboval nějaký ten čas navíc. Dvě hodiny jsou na tak košatý životní příběh málo. Jediné co kontroverzí zavání je vztah Bushe s jeho otcem a způsob rozhodnutí o válce v Íráku. Ovšem ta kontroverze je smyšlená stejně jako samotné scény. Velmi mě však překvapuje, že 11. září tu skoro žádný čas věnován není a válce v Íráku tu Stone věnuje skoro třetinu filmu. Zkrátka je to hodně nevyvážený životopis. Velkým pozitivem tak zůstává asi jen výkon Joshe Brolina, který tu hraje téměř na Oscara (nedočkal se ani nominace, narozdíl od role ve filmu Milk). Kdo působí velmi nejistě je James Cromwell (Bush starší) to je výkon na úrovni béčkového dramatu, které nelze brát vážně. V kompletu se nám však nabízí velmi zajímavý pohled na prezidenta, který si oblibu světa nezískal, stejně jako si ji nezíská tento snímek. To je kontroverze... (02.03.2009)