Prostě spolu

Brakoidní snímek se zápletkou naprosto o ničem, okořeněný postavami naprosto o ničem a doplněný koncem naprosto o ničem - aneb jedna ze zajímavějších podívaných novodobé francouzské tvorby. Kritiky vychvalovaná, dle mě dnes naprosto přeceňovaná, Audrey Tautou už bohužel asi nikdy nezopakuje perfektní výkon z Amélie, popřípadě Příliš dlouhých zásnub, takže nejzajímavějším zůstává Guillaume Canet, což činí finální dojem z filmu ještě tristnějším. (27.06.2009)

Reziser Claude Berri /Jean od Floretty, Manon od Pramene/ natocil celkom sympaticku, ale Ganeshazial stale priemernu komediu, v ktorej dobre hra najma Audrey Tatou /Amelie z Montmartru/. Okrem nej vsak film trpi na priemerne spracovanie, priemernu reziu a hrozne priemerny scenar. Chladnym sposobom natocene, to je tiez minus : 55 % (19.09.2015)

Nenápadná, ľudská, zručne natočená a pôsobivo zahraná dráma o témach, ktoré však neprinášajú nič nové. Plynie systematicky, pokojne, zanechá po sebe len nepatrné stopy. Silných, zapamätateľných momentov je tu ako šafranu, no herci si svoje charaktery naozaj vychutnali. Škoda, že len oni. Navyše najnormálnejší záver, aký mohol byť, som naozaj nečakal. 65%. (03.03.2009)

Myslím, že to, co chtěl režisér Claude Berri vyjádřit, není obtížné pochopit. Ano, začátkem příběhu je skoro až naivní film. Možná, že to všechno bylo už mnohem lépe řečeno jinde. Přesto i tento příběh má svou atmosféru. Filmu musím věřit. Je pozoruhodné, že obsah má v sobě mírně vybásněný svět a docela dobrou hereckou úroveň. Každý film nemusí být právě umělecký a výjimečný. Hluboko myslné výlevy jsem zde určitě nehledal. (22.08.2008)

Líbilo se mi, že to bylo výjimečně o poměrně dost obyčejných lidech - uklízečka a z práce slušně utrápený kuchař. Jenom nevím, jestli se úměrně tomu ve filmu i chovali - na mě působili poměrně dost oduševněle. V těchto sférách se moc nepohybuju, ale dokážu si představit i horší neduhy u uklízečky, než jen silnou závislost na nikotinu a u přepracovanýho kuchaře určitou nerudnost a bezohlednost. Líbilo se mi, že se tady vztahy vyvíjely překvapivě, a že se vyvíjely. Že jim to chvíli trvalo, než se zrodily, než dozrály do určité fáze. I když jsme samozřejmě všichni věděli, že se to stane. Že se to musí stát, protože jinak by se ten film zpronevěřil pravidlům žánru. A on se jim nezpronevěřil. A to je asi to, co se mi naopak nejvíc nelíbilo. Ve finále to bylo jedno velké filmové klišé. Film, jakých NOVA odehraje v neděli po obědě 30 do roka. Jednou to budou Němci, jednou Španělé, jednou Francouzi, ale vždycky to bude o ní, o něm a o tom, jak se nakonec vzali (začali spolu chodit/žít). Triviální, omšelé, fádní... (04.02.2015)