Nikdy to nevzdávej

Jop, takovejhle malej akční filmek jsem asi potřeboval. Příběh je sice originální jako rozcvička kickboxera v patnáctém roce tréninku, ale nevadí, protože důležitý je způsob podání. Ačkoliv má snímek téměř 110 minut, ani jednou jsem se nestihl nudit. Hlavní hrdina jasnej sympaťák, působil na mě jako mix Christiana Ronalda, Sashy Mitchella a Lorena Avedona, možná má od každého trochu, každopádně byste měli vědět, že se jmenuje Sean Faris. V cestě za finálním roundkickem jej provází charizmatický Djimon "Nabušenec První" Hounson, namachrovaný Cam Gigandet, potoky potu, spousta technik brazilského jiu-jitsu či izraelského krav maga a několik vedlejších postav. Zrežírováno dynamicky. Závěrečný Beatdown měl trochu nečekaný průběh (to gesto v semifinále se mi líbilo), souboje vcelku ok, hodně škrtících hmatů či pákových technik, jen ten poslední duel mohl být o trochu delší nebo ještě víc "vytunningovaný". 70% Užil jsem si to náramně. P.S.: malá výtka tvůrcům - capoeira neznamená jen efektní horizontální vrut, salto dozadu nebo stoj na jedné ruce... a pak inkasovat jedno dělo do ksichtu a šmitec (viz zde Craig Raboteau nebo v The Quest Cesar Carneiro)... capoeira umí být hodně kontaktní, tvrdá a nevypočitatelná. Snad vám to Lateef Crowder coby Eddy Gorgdo v Tekkenovi předvede... (28.07.2008)

Možná se mnou nebudete souhlasit, ale podle mě to byl kýč od začátku do konce. Příběh asi milionkrát ohraný, kdy kluk přijede do nové školy a je tak trochu za outsidera, ale postupně si získává celou školu na svoji stranu a nakonec vyhraje i turnaj v mlácení. Všichni jsou tam krásní, dokonalí a bohatí, a dobro zvítězí nad zlem. Abychom měli alespoň nějaké morální dilema, tak jeho fotřík se ožralej zabil za volantem a on se viní za to, že mu v tom nezabránil. Blablabla...takové to super cool filmy, které nemají s realitou pranic společného, moc nemusím. 40% (02.03.2013)

85% - Originality film nemá ani co by se za nehet vešlo. Tohle by se mělo říct hned na začátek. Přesto jsem byl tak očarován zběsilým spádem a cool nádechem, že mi to vůbec nevadilo. Bojová umění a filmy kolem nich mám rád. To také hrálo velkou roli v mém hodnocení. Djimon Houston byl parádní učitel, Sean Faris zvláštní žák. Určitě nejsem jediný, komu připadal jak Cristiano Ronaldo :). S takovou vizáží se mu spoustu věcí těžko věřilo. Cam Gigandet byl naopak super šmejd. Chvíli jsem hloubal odkud ho jen znám a pak jsem si vzpomněl a hned zase raději zapomněl a byl rád, že tentokrát hrál v něčem pořádném. Bitky byly velmi povedené, takový teen Fight club. Pět prostě dát nemůžu, i kdybych chtěl, ale velmi silné čtyři téhle letní zábavě dám s velkou chutí... (19.03.2009)

Karate Kid + Rocky 3 / MTV = poctivá teenage řezanice na jedno použití. Nic víc, nic míň. Hezké ksichtíky doprovází primitivní beaty, holčiny nosí sexy přiléhavé oblečení a souboje mají překvapivě říz. Navíc je vážně sympatické, že měli tvůrci odvahu přijít s alespoň náznakem jakési choreografie a neomezili se na pouhé "mlácení do pytle". Tím totiž Never Back Down povýšili o několik stupínků výš a vyvážili příšerně neoriginální duševní traumata hlavního hrdiny a celé jeho rodiny. A Djimon Hounsou je prostě borec. (07.07.2008)

Povedený mix Karate Kida, Rockyho s lehkým šmrncem Krvavého Sportu pro teenagery. Dějová linie taková, jaká se dá čekat od tohoto filmu. Ale o to tam nejde, jde tam o údery a kopy. Boje jsou tam dobře natočené i zahrané. Djimou Hounsou jako trenér tam opravdu sedí, je tam obrovský:) I ten hlavní týpek je zajímavý, takový machírek, ten se mě tam líbil asi nejvíc. Film má docela zajímavě namíchaný ost, potěšil mě skoro u konce supr remix od Daft Punku. A není to žádný odpad, jak tady rádoby pisálci hodnotí nebo píší. Netvrdím, že jsem nadšením skákal sto metrů do výšky ale dostal jsem to, co jsem čekal. (15.07.2008)