Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Arranged vypráví o přátelství mezi ortodoxní židkou a muslimskou ženou, které se zúčastnily jednoročního kurzu pro začínající učitele na veřejné škole v Brooklynu. (urvy)

Recenze (40)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Milý, až úhledný, film o tom, že, když se potká člověk s člověkem a ne náboženství s náboženstvím, můžou spolu vycházet. Snímek o nenápadném kamarádství ortodoxní židovky a přesvědčené muslimky plyne hladce bez větších vzruchů a ukazuje alternativní přístup k sexu a manželství, kdy svazek domluví rodiče nebo dohazovačka a pro ženu (pravděpodobně i pro muže) je svatební noc skutečně první nocí. Proč ne, nemusíme se řídit stejnými pravidly a tradice domluveného manželství má své nesporné klady (pokud mají zúčastnění právo veta u nabízených protějšků, které jsou otřesné). ___ I tak ale z filmu, který má být o souznění překračujícím hranice náboženství, nenápadně vykukuje nesnášenlivost a opovržení nad „jinakostí“. Muslimskou dívku židovská matka její kamarádky téměř vyhodí z bytu a židovská slečna se v muslimské domácnosti odmítne napít i čaje, což je jasná urážka. Obě dvě dívky nakonec získají ženichy, které by jim záviděla skoro každá – co ale dívky z tradičních rodin, na které se takové štěstí neusměje a musí se smířit s tím, koho jí rodina vnutí? Film na to dává odpověď v postavě svobodomyslné sestřenice, která odmítla domluvenou svatbu a ortodoxní židovství. Může si sice žít po svém, ale rodina s ní skončila. Už se s ní nikdy neuvidí. Je to ně mrtvá.___ Takže, co snímek vypovídá o tradičních náboženstvích? Fajn a přijetí, pokud je akceptuješ se vším všudy. Pokud máš pochybnosti a chceš něco po svém, tak táhni dál – my tě už neznáme. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Traduje se, že američtí nezávisláci neví, o čem točit, takže točí o sobě, Dohodnuto tohle částečně splňuje – vychází ze zkušeností jedné z producentek a první třetina zaujme právě nebývalou autenticitou. Herečky jsou spontánní, jejich rozpačité úsměvy přirozené. Žádná křeč. Když scénář vyčerpá potenciál situace „ortodoxní židovka potkává muslimku“, začíná se ohlížet po příběhu, kterým je nakonec víceméně standardní romantická komedie. Nechybí klišé jako návštěva babiččina hrobu, střihová představovačka nepoužitelných snoubenců či hádka s matkou, jež samozřejmě nic nechápe. Nakonec i díky představitelce Rochel, podobné Jennifer Connelly, šlo o chytrý a sympatický film, před jehož občasnou didaktičností vzhledem ke školskému prostředí ochotně zavírám svou rýpavost do klece. 70% ()

Reklama

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Můj počáteční dojem, že se poučím především profesně, a to přes zkušenost práce s různými kulturami, přesto, že jsem omezená stykem jen s jednou menšinou, nakonec plynule přešel v poučení mnohem hlubší. Velmi inspirativní pohled na dvě prastará náboženství v kontrastu se současným životním stylem pomůže pochopit, proč si ortodoxní spoluobčané potřebují svoje zvyky uhájit a jak moc to mají těžké ve "svobodné" společnosti, která je ve skutečnosti mnohem větším otrokem, otrokem diktátu, který nemá žádné duchovní hodnoty, kořeny, tradice, nebo ty, co lidem ještě zbyly, dávno přeměnili k obrazu svému a pak bezmocně kroutí hlavou nad všeobecným úpadkem... Ano, každý v sobě máme poměr dobra a zla, avšak o tom, který z těchto sklonů budeme v našem životě víc používat, pomůže, krom přirozenosti samotné, rozhodnout také výchova, kterou nás vybaví rodiče, kterým zase pomáhají vytvořit pravidla vlastní zkušenosti ovlivněné trendy, nebo jim je přikazuje víra předků. Společná by jim měla být uměřená dávka svobodné vůle a možnost naslouchat instinktům. Je patrné, že bychom se měli navzájem poznávat a ne odsuzovat a možná si pak vzít malé kousky hodnot, co vyznávají jiní, za vlastní, čímž nic nezkazíme, protože v podstatě všem záleží nejvíc na tom, co řeknou, nebo si pomyslí ostatní - ať je to muslim, žid nebo bezvěrec a všichni potřebujeme předepsat recept na pravidelnou dávku tolerance, záleží, kolik z nás bude ochotných jít si ho vyzvednout... Rozhodně tak neučinilo odpudivé převtělení Báry Štěpánové v podobě lascivní ředitelky školy, která se pokoušela oběma učitelkám vnutit svůj styl života jako jediný správný, ohánějíc se 21. stoletím, které se pyšně vyvyšuje nad všechna tmářství uplynulých věků, samo se vyznačujíc upínáním se k horoskopům a kartářkám na telefon... Ne, lidé nemohou mít totální svobodu - přišli o ni vyhnáním z ráje, a když si myslí, že jí získali zpět, netuší, že ve skutečnosti jen změnili pána... P.S. Už vím, proč jsou Židé tak úspěšní - jsou totiž výběroví :-) ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Pekné vykreslenie priateľstva dvoch sympatických žien z dvoch rôznych "svetov". Veľmi príjemné posolstvo dotváralo prirodzenú atmosféru celého filmu. Mám rád filmy o ľudskosti, obzvlášť keď pôsobia tak nenútene ako práve tento milý príbeh vzájomnej dôvery a opory týchto dvoch žien, z ktorých by si mnohí ľudia chorí z predsudkov mohli zobrať pozitívny príklad. Škoda, že film nebol ešte viac zasadený do školského prostredia, kde sa priam núkalo na tých deťoch s rodiacimi sa predsudkami, ukázať nejaké väčšie snahy o šírenie tolerancie. Tam by to ešte všetko mohla zaujímavo zamiešať aj "starostlivá" pani riaditeľka. Práve toto mi prišlo také nevyužité, hoci aj tá zápletka o dohadzovaní životných partnerov nebola vôbec márna. No nevidím dôvod, prečo by obe dejové línie nemohli rozkvitnúť naplno. Ale aj tak, pekný film so šťastným koncom (aj keď ten pôsobil už trochu dosť strojene). ()

Blizzard 

všechny recenze uživatele

Mírumilovný film o náboženství a přátelství, které vzniklo i přes rozdílnost víry dvou dívek. Dvaadvacetiletá Rochel vyznává židovskou víru a naproti tomu Nasira je muslimkou, společně je však pojí jedna věc a tou je blížící se manželství. Jak už to tak u těchto náboženstvích bývá, je jim jejich manžel vybírán, či dokonce sňatky předem dohodnuté od útlého věku. Film je nejen o náboženství a tradicích, ale i o svobodě volby a hledání svých životních partnerů. Herecky na úrovni, obě hlavní představitelky nám krásně ukázali strasti i slasti svého života a také to, jak to může dopadnout, když se osudu trochu pomůže. A abych nezapomněl, Zoe Lister Jones mi hrozně připomíná mladou Gillian Anderson. Arranged je dalším z řady malých, nezávislých filmů s ještě menším rozpočtem, který je svěží, zábavný, nenásilný a naplňuje vás pocitem uspokojení, jen si ho nějak nedokážu převést na plátno toho našeho skutečného světa. (7/10) ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama